Americká obrana proti íránským dronům Shahed v Perském zálivu ukazuje nepříjemnou realitu moderní války: i relativně levné útočné prostředky mohou protivníka donutit pálit mimořádně drahou munici. Spojené státy při odrážení útoků nasadily lodní protiletadlové střely SM-6, tedy zbraň původně určenou k ničení vysoce hodnotných vzdušných cílů na velké vzdálenosti. Výsledek je vojensky účinný, ale ekonomicky bolestivý.

Foto: Odpálení protiletadlové střely SM-6 | U.S. Navy

Psali jsme:Jokosuka MXY-7 „Óka“ - Sebevražedný třešňový květ

Podle zveřejněných informací byly americké střely SM-6 použity k sestřelování íránských dronů Shahed, které útočily na státy Perského zálivu. V některých případech navíc docházelo i k tomu, že pozemní systémy Patriot vypálily na jediný cíl více střel najednou. To jen podtrhuje, jak náročné je čelit masovým dronovým útokům, zvlášť pokud protivník sází na zahlcení obrany.

Právě zde se ukazuje zásadní problém: nepoměr mezi cenou útočné a obranné munice. V květnu 2025 Spojené státy schválily prodej 788 střel PAC-2 GEM-T pro systém Patriot v hodnotě 5,8 miliardy dolarů. Cena jedné střely tak vychází přibližně na 7 až 8 milionů dolarů. U střel SM-6 naznačuje loňská japonská objednávka 150 kusů za 900 milionů dolarů jednotkovou cenu kolem 5 až 6 milionů dolarů. Jinými slovy: na zneškodnění levnějších dronů je často potřeba munice, jejíž cena se pohybuje v řádu milionů.

To ale není jediný varovný signál. Protivzdušná obrana států v regionu podle dostupných informací nedokázala všechny útoky zachytit. Následkem bylo poškození amerického radiolokátoru včasné výstrahy AN/FPS-132 v hodnotě jedné miliardy dolarů a také minimálně jednoho radaru systému THAAD. Útoky tedy nezasáhly jen „měkké“ cíle, ale i klíčovou infrastrukturu protivzdušné a protiraketové obrany.

Střela SM-6 přitom patří mezi technologicky nejvyspělejší prostředky americké protivzdušné obrany. Jde o dvoustupňovou střelu země–vzduch s dosahem za horizont, vyvinutou a vyráběnou společností Raytheon. Její velkou výhodou je schopnost působit i bez toho, aby odpalující loď musela cíl trvale sledovat vlastním naváděcím radarem. To jí umožňuje zasahovat cíle i za horizontem nebo za terénní překážkou.

Psali jsme:Významná zpráva pro obranný průmysl České republiky: Colt a Explosia podepsaly memorandum o spolupráci

Psali jsme:Levný lovec Šáhidů: Ukrajinské řešení, které zajímá Pentagon i státy Perského zálivu

Psali jsme:CSG kupuje polského výrobce kabelových svazků DOMAR MS

Této schopnosti dosahuje díky aktivní radarové naváděcí hlavici odvozené od střely AIM-120 AMRAAM. Ve střední fázi letu je střela vedena inerciálním navigačním systémem a její dráha může být upravována povely z nosiče. V závěrečné fázi se aktivuje vlastní radarový vyhledávač, který střelu přesně navede na cíl. Výsledkem je možnost přímého zásahu, což zvyšuje pravděpodobnost zničení i proti rychlým a manévrujícím cílům.

Výkonově jde o mimořádně silný prostředek. Díky boosteru Mk.72 a novému raketovému motoru dokáže SM-6 ničit cíle na vzdálenost až 240 kilometrů a ve výškách do 33 kilometrů. Střela je vybavena směrovou tříštivou bojovou hlavicí Mk.125 od Aerojet Rocketdyne. Kromě ničení vzdušných cílů má navíc i režim pro útoky na pozemní a hladinové cíle na vzdálenost až 400 kilometrů, což z ní dělá zbraň s mimořádně širokým spektrem použití.

Právě v tom je ale i jistý paradox. SM-6 byla navržena jako špičkový prostředek pro obranu proti nebezpečným a hodnotným cílům — ne jako levné řešení proti masově nasazovaným dronům. Pokud je však situace kritická a je třeba chránit základny, lodě, radary nebo strategickou infrastrukturu, armáda sáhne po tom, co má nejvyšší šanci na úspěch. V takové chvíli přestává být hlavní otázkou cena jedné střely a důležitější je zabránit škodám v řádu stovek milionů či miliard dolarů.

Události v Perském zálivu tak dobře ilustrují jeden z hlavních trendů současných konfliktů: obránce často vítězí takticky, ale za cenu, která je dlouhodobě obtížně udržitelná. Pokud se mají státy efektivně bránit proti levným dronům a salvovým útokům, budou vedle systémů jako SM-6 a Patriot potřebovat i levnější vrstvy obrany — od kanónových systémů přes rušení až po nové typy raket a energetických zbraní. Jinak hrozí, že i úspěšná obrana bude ekonomicky připomínat závod, ve kterém útočník utrácí tisíce a obránce miliony.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, Defense Magazine