Náměstí Nebeského klidu se nedávno proměnilo ve výkladní skříň čínské vojenské moci. Na počest 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce uspořádala Čínská lidová osvobozenecká armáda největší vojenskou přehlídku posledního desetiletí, na které se objevily desítky typů zbraňových systémů, přičemž necelých padesát bylo zavedeno do výzbroje loni a další budou letos či v dohledné době. Pojďme se na některé zajímavé příklady podívat.

Foto: Náměstí Nebeského klidu se nedávno proměnilo ve výkladní skříň čínské vojenské moci (na snímku Raketa DF-61) | Wikimedia Commons / Public domain

Zatímco dříve bývaly tyto akce převážně domácí demonstrací loajality, letošní přehlídka měla zřetelně mezinárodní charakter. V čestné lóži seděli ruský prezident Vladimir Putin, severokorejský vůdce Kim Čong-un, ale i představitelé Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) a několika afrických zemí. 

Psali jsme:Pravidla v IDF aneb co není povoleno vojákům izraelské armády

Symbolika byla jasná – Čína se vidí jako vůdčí síla nastupujícího multipolárního světa. Čína tím dala najevo, že modernizace její armády postupuje nejen po stránce kvantity, ale i kvality: jaderná triáda, hypersonické zbraně, laserové systémy i autonomní bojové drony už nejsou jen prototypy, ale reálně nasazené součásti ozbrojených sil. Zatímco ještě před deseti lety bylo hlavním čínským cílem kopírování zahraničních technologií, nyní ČLOA představila komplexní zbraňový ekosystém. 

Jaderná triáda: ze stínu do světla

Hlavní hvězdou přehlídky byla bezpochyby „kompletní“ jaderná triáda, kterou Čína veřejně ukázala poprvé v historii. Symbolicky tak ukončila dlouhou éru strategické „skrytosti“. Čína zdvojnásobila velikost svého arzenálu z 300 hlavic v roce 2020 na odhadovaných 600 v roce 2025. Americké ministerstvo obrany odhaduje, že do roku 2030 jich bude více než 1 000. 

Za této situace se mobilní ICBM DF-61 stává novou páteří čínských pozemních jaderných sil. Oproti předchozím verzím nese více oddělitelných hlavic a disponuje vylepšeným systémem proti PVO. Je důležité zmínit modernizovanou DF-5C, těžká mezikontinentální střela s dosahem až 20 000 km, která je jasným důkazem přechodu Číny od geograficky minimalistického k robustnímu jadernému odstrašení.

Námořní složku zastupovala nová ponorková střela JL-3 (Julang-3), určená pro ponorky třídy Type 096. Její dosah podle amerických zdrojů přesahuje 10 000 km, což dává čínskému námořnictvu schopnost zasáhnout vzdálené cíle z bezpečných vod Jihočínského moře. 

Psali jsme:Lovci dronů z Hamburku: Nová éra ochrany evropského nebe

Psali jsme:Speciální příprava pro krizové situace: Realistický výcvik, spolupráce i sdílené zkušenosti

Psali jsme:Plk. Zdeněk Patera: V dnešní době je klíčová připravenost jednotek a jejich mobilita

Vzdušnou složku reprezentoval nový nosič označovaný jako „Jinglei-1“, pravděpodobně určený pro modifikovaný bombardér H-6. Je to první oficiální potvrzení existence čínského vzdušného jaderného potenciálu – posledního chybějícího článku triády. Tímto krokem se Čína de facto zařadila mezi státy, které mohou realizovat plnohodnotné jaderné odstrašení na všech třech úrovních – pozemní, námořní i vzdušné. 

Hypersonický a dálkový úder

Jedním z nejsledovanějších momentů přehlídky bylo odhalení nové generace čínských hypersonických a supersonických zbraní. Poprvé se objevila rodina protilodních a víceúčelových střel YJ-15, YJ-17, YJ-19, YJ-20, označovaných západními pozorovateli jako „carrier killers“. Tyto střely jsou schopny letět rychlostí přes Mach 6–8 (potenciálně i více). Čína tak disponuje širokou paletou hypersonických a supersonických protilodních střel.

Zvláštní pozornost přitáhla modernizovaná verze DF-26D. Oproti starší variantě má vylepšený systém navedení na cíl, který umožňuje korigovat dráhu letu až do poslední fáze – čímž se stává mimořádně obtížnou pro zachycení americkými protiraketovými systémy. 

Právě kombinace rychlosti, přesnosti a schopnosti měnit cíl za letu dává Číně schopnost paralyzovat vysoce hodnotné cíle v prvních minutách konfliktu. Zatímco americké hypersonické projekty jsou stále ve fázi testů, Čína je už operativně prezentuje. To má silný odstrašující efekt, zejména na americké námořní svazy v západním Pacifiku.

Nová dimenze obrany

Druhou klíčovou oblastí přehlídky se staly zbraně, založené na řízené energii. Poprvé byla veřejně představena laserová platforma LY-1 nasazená jak v pozemní, tak v námořní variantě. Podle čínských zdrojů je určena k neutralizaci nízkoletících dronů a střel.

Záběry ukázaly vozidlo na podvozku 8×8, s věžovým laserovým modulem o výkonu zhruba 60 až 100 kW, schopné ničit cíle do vzdálenosti několika kilometrů. Vedle laseru Čína představila i mobilní mikrovlnný systém HPM, schopný vyřadit roj dronů jediným elektromagnetickým pulzem. Společně s kinetickými systémy tvoří klíčovou součást obrany velitelských stanovišť a kritické infrastruktury.

Pozemní síly: automatizace na bitevní linii

Zatímco hlavní pozornost médií přitahovaly rakety a drony, stejně významná byla i prezentace nových pozemních systémů. Na přehlídce se pozemní síly ČLOA představily jako vysoce modernizovaná složka, která se posouvá od těžkopádné mechanizace k síťově propojené a automatizované armádě. Hlavní pozornost poutal nový tank ZTZ-99B, vylepšený o moderní senzory, digitální propojení a systém aktivní ochrany GL-6. Vedle něj se poprvé ukázal ZTZ-100, označovaný za střední tank 4. generace. 

Tento stroj s bezosádkovou věží a modulární konstrukcí představuje přechod k lehčím platformám. ZTZ-100 je určen nejen k přímému boji, ale i ke koordinaci s bezpilotními prostředky a podpůrným vozidlem ZBD-100. Oproti dřívějším konstrukcím sází více na informační převahu a aktivní ochranu, než na masivní pancíř. 

Oba typy dokazují, že Čína sází na technologickou komplexnost a spolupráci mezi stroji řízenými umělou inteligencí. Z hlediska mobility i přežití v prostředí nasyceném drony jde o zásadní posun ve strategii pozemního boje. 

Součástí přehlídky byla také nová generace pásových „bojových vozidel výsadku“. Konkrétně se jednalo o obrněný transportér, vyzbrojený dvojící ATGM, doplněné kulometem, granátometem a chráněné systémem APS. Dále bylo představeno bojové vozidlo pěchoty s pravděpodobně bezosádkovou věží, vyzbrojenou dvěma typy řízených střel a 30 mm autokanónem. Taktéž je chráněno systémem APS, a nakonec vozidlo palebné podpory ve formě samohybného minometu. Dá se předpokládat, že tato trojice nahradí u čínských výsadkových jednotek zavedený, ale zastaralý ZBD-3.

Letectvo

Značnou pozornost vzbudila premiéra stealth stíhačky J-35, která má sloužit i na letadlových lodích třídy Fujian. Doplňuje ji nová modernizace těžkého transportního letounu Y-20B s domácími motory WS-20. Na obloze se objevil i palubní letoun včasné výstrahy KJ-600. Kategorii UAV na přehlídce zastupovalo několik různých typů prototypů UCAV a „wingmanů“ ve vývoji, a také námořní varianta GJ-11.

V oblasti protivzdušné obrany debutoval raketový systém HQ-20, určený pro střední dosah a pohyblivou obranu jednotek v poli. Dále byl veřejně ukázán HQ-9C, modernizovaná varianta schopná ničit širokou paletu vzdušných cílů. Součástí přehlídky byly i nové radary a senzory AEW, které zlepšují datové propojení mezi stíhačkami a pozemními systémy.

Více než kdy dříve, byla letošní přehlídka symbolickou demonstrací síly i sebevědomí – tedy demonstrační akt, který má především psychologický efekt. Podle komentářů The Economist jde o jasný signál k upevnění loajality armády a národní hrdosti a ke zpochybnění americké dominance v asijsko-pacifickém regionu.

Výše popsaný výčet konkrétních zbraňových systémů je subjektivním výběrem autora a nepokrývá kompletní paletu novinek prezentovaných na vojenské přehlídce. V textu zmíněné příklady jsou výsledkem snahy poukázat na nejzásadnější počiny čínského zbrojního průmyslu.

Zdroj: AP News, Defense Scoop, Defense Magazine, Naval News