Ukrajinský nápad v amerických rukou? Dronový člun potopil cíl u Filipín
Americké speciální síly během cvičení Balikatan 2026 předvedly scénář, který může naznačovat budoucnost námořní války. Zelené barety z 1st Special Forces Group (Airborne) totiž na dálku vypustily a řídily bezpilotní hladinová plavidla, s jejichž pomocí zasáhly a potopily cílovou loď u západního pobřeží filipínského ostrova Itbayat. Pozornost ale neupoutal jen samotný zásah. Ještě zajímavější je, že použité dronové čluny nápadně připomínaly jednu z nejprověřenějších ukrajinských námořních platforem — Magura V7.
Foto: Ukrajinský nápad v amerických rukou? Dronový člun potopil cíl u Filipín | Godfrey Ampong
Operace nesla označení Maritime Strike-North a šlo o kombinovaný ostrý výcvik amerických a filipínských speciálních sil v souostroví Batanes. Toto území v Luzonském průlivu, zhruba 160 kilometrů jižně od Tchaj-wanu, patří k mimořádně citlivým strategickým oblastem Indo-Pacifiku. Právě zde se testovaly nové způsoby vedení námořních úderů v prostředí, kde může rozhodovat rychlost, přesnost a schopnost zasáhnout protivníka bez nasazení klasické posádky.
Při cvičení nasadily americké speciální síly bezpilotní hladinová plavidla k doručení kumulativních náloží proti cílové lodi. Ty prorazily trup plavidla a narušily jeho konstrukční integritu, což přispělo k jeho následnému potopení. Součástí operace byly i další moderní technologie zaměřené na zlepšení námořního přehledu a přesných úderů v rámci vícedoménového bojiště.
Právě nasazená plavidla však vyvolala největší pozornost. Fotografie ze cvičení podle zveřejněných informací odpovídají konstrukci a rozměrům varianty vyráběné námořní divizí společnosti Red Cat Holdings, Blue Ops. Tato firma v květnu 2025 oznámila americkou výrobu plavidla, které bylo prezentováno jako domácí verze ukrajinské série Magura, vyvinutá ve spolupráci s nejmenovaným předním světovým výrobcem bezpilotních hladinových plavidel.
Podobnost nebyla jen vizuální. Už v době oznámení se upozorňovalo na to, že technické parametry Red Cat platformy — včetně délky sedm metrů a celkového konstrukčního řešení — jsou prakticky totožné s plavidly řady Magura, která vytvořila nejmenovaná ukrajinská společnost a která používá jednotka Group 13 spadající pod Hlavní správu rozvědky Ukrajiny.
Americká varianta prodávaná pod značkou Blue Ops jako Variant 7 je navržena pro rychlé, dlouhodosahové a úderné námořní operace. Podle firemních údajů unese až 650 kilogramů užitečného nákladu, dosahuje maximální bojové rychlosti nejméně 39 uzlů a při delších operacích udrží rychlost 23 uzlů. Její maximální operační dosah činí 800 námořních mil při standardním zatížení a bez posádky vydrží v provozu déle než 60 hodin v kuse.
Samotný trup je dlouhý 7,2 metru a široký 2,1 metru. Je vyroben z pokročilých kompozitních materiálů kombinujících HDPE a sklolaminát. Pohon zajišťuje hybridní vodometný a vestavěný systém o výkonu 270 koní, zásobovaný nádrží na 1 200 litrů nafty. Výbava zahrnuje denní a noční elektrooptický zaměřovací systém s lepší stabilizací, dvojitě redundantní zobrazovací systémy i akustický detekční a klasifikační balík. Řízení probíhá přes vícenásobně redundantní šifrovanou architekturu se dvěma satelitními komunikačními uplinky.
Šéf Red Catu Jeff Thompson popsal ambice firmy naprosto otevřeně: cílem je dodat americké armádě odolné a interoperabilní námořní schopnosti, které se dokážou přizpůsobit měnícím se operačním požadavkům. Firma zároveň svou roli staví i jako příspěvek k obnově amerického námořního průmyslu skrze pokročilou výrobu, strategická partnerství a důraz na domácí inovace.
Zásadní je ale původ celé platformy. Rodina Magura si totiž ve válce vydobyla mimořádnou pověst. Starší Magura V5 byla od poloviny roku 2023 spojována s potopením několika ruských válečných lodí v Černém moři. Ještě výraznější stopu zanechala Magura V7, která se 2. května 2025 zapsala do historie, když ji ukrajinská jednotka Group 13 použila k sestřelení dvou ruských stíhaček Su-30 pomocí střel AIM-9 Sidewinder vypouštěných z hladinového dronu. Šlo o první případ, kdy bezpilotní hladinové plavidlo v boji zničilo letoun s pevným křídlem.
Právě proto působí nasazení podobného systému americkými speciálními silami v jedné z nejdůležitějších indo-pacifických cvičných operací jako jasný signál. Nejde jen o technologickou demonstraci, ale i o ukázku toho, jak rychle se bojové zkušenosti z Ukrajiny přelévají do amerického vojenského plánování a výcviku v jiných klíčových regionech světa.
Red Cat oznámil partnerství i plánovanou americkou výrobu sedmimetrové platformy už v květnu 2025, přičemž spuštění produkce bylo naplánováno na třetí čtvrtletí téhož roku. Cvičení Maritime Strike-North v rámci Balikatan 2026 tak může představovat operační debut této výrobní linie, nebo přinejmenším první veřejně zdokumentované nasazení platformy americkými silami v prostředí ostré střelby.
Zájem Pentagonu o podobné systémy navíc podporuje i zařazení Red Catu do programu Drone Dominance Program, což firmě poskytlo důležité potvrzení, že její technologie odpovídají aktuálním požadavkům americké obrany.
Do celé věci ale vstoupil ještě jeden spor. Společnost UFORCE, která se označuje za výhradního producenta a výrobce plavidel Magura, odmítla tvrzení, že čluny viděné při Balikatanu jsou skutečně odvozené od Magury. Ve svém vyjádření uvedla, že žádná třetí strana nemá nikde na světě licenci ani oprávnění Magura USV vyrábět. Zároveň připustila, že ví o jiných plavidlech, která mají s legendární Magurou vizuální podobnost, ale nemá informace o jejich bojovém nebo cvičném nasazení. Ke cvičení Balikatan konkrétní komentář neposkytla.
A právě tato nejasnost dělá z celého příběhu ještě zajímavější téma. Ať už šlo o přímého technologického potomka Magury, nebo o pouze velmi blízkou americkou interpretaci ukrajinského konceptu, výsledek je zřejmý: bezpilotní úderné čluny se rychle přesouvají z experimentální kategorie do centra moderní námořní strategie. To, co se ještě nedávno zdálo jako improvizace z války v Černém moři, se dnes stává součástí výcviku elitních jednotek Spojených států v prostoru, kde může jednou rozhodovat o rovnováze sil v celém Indo-Pacifiku.
Zdroj: Breaking Defense
Komentáře