Tragický příběh ze Zimní války o velké statečnosti a dobrotě lidské duše
Je 30. 11. 1939 a Sovětský svaz zákeřně napadá svého slabšího finského souseda. Pro tisíce sovětských vojáků tak začíná mrazivé peklo. Špatně oblečení vojáci umrzají v ledovém náručí smrti, další Sověti zemřou vyčerpáním a hladem. A ti, co přežijí bíle peklo, čeká smrt z rukou neviditelného nepřítele, který tu je doma a nehodlá se nepříteli podrobit. Se Sověty přišli do Finska i koně, kteří tahaly děla nebo vozy s materiálem. Koně trpí zimou stejně jako lidé, a protože sovětské vedení absolutně podcenilo i zásobování, dostávají koně jen minimální dávky krmiva.
Foto: Finští vojáci, kteří odrazili 8. prosince 1939 útok sovětské 9. armády poblíž Kuhmo | SA-KUVA (se souhlasem autora)
Vyhublí koně sotva stojí na nohách, a když už nemají sílu tahat těžké vozy, tak slouží jako potrava stejně hladovým vojákům. Někdy je však Sověti používají jako živé odminovače, když nebohé koně zaženou do minových polí, které jsou pokryté sněhem. A to se také stalo 25. 1. 1940 u Koirinoje. Některé koně výbuchy roztrhají na kusy, část z jich miny jen zraní či zmrzačí. Bolestí řvoucí koně Finové milosrdně postřílí, ale jeden leží z jejich dostřelu a neschopen pohybu, sténá bolestí. Jeho naříkání připomíná vojákům pláč dítěte a i zkušení vojáci začínají ztrácet nervy. Kůň leží na místě, které měly zaměřeny nepřátelské kulomety a jakýkoliv pokus se tam dostat by znamenal sebevraždu.
Foto: Postava Eliase Simojokiho inspirovala Viktora Janssona při tvorbě Sochy svobody v Tampere | Wikimedia Commons
Několik Finů se následně dobrovolně hlásí, že se na nabezepčné místo proplíží a koně zbaví utrpení, ale finský velitel všechny dobrovolníky odmítne, protože to znamená jistou smrt. Jeden finský voják však velitele neuposlechne. Je to pastor Elias Simojoki. Tento pastor se tiše vyplazí ze zákopu a vydá se do území nikoho. Přitom je napjatě sledován vojáky z obou stran. Nikdo ze Sovětů nevystřelí. Zřejmě i jim asi záleží na tom, aby bolestný křik koně již utichl.
Pastor se konečně dostane až ke zraněnému zvířeti a jednou ranou z pistole mu ukončí trápení. Pak se vydá na dlouhou cestu ke svým liniím. Nic neruší dokonalé ticho a vypadá to, že pastor cestu na zpět přežije. Bohužel, zázrak se však nekonal. Sověti ho nechali dojít až k finským zákopům a pak spustili smrtící kulometnou palbu. Simojoki byl na místě mrtvý, jedna kulka zasáhla přímo srdce. Tento statečný finský pastor má dodnes v Tampere svou sochu.


