Polský premiér Donald Tusk vyslal do Evropy mimořádně vážné varování: Rusko by podle něj mohlo zaútočit na některou z členských zemí NATO v horizontu měsíců, nikoli let. V době, kdy evropské státy znovu přehodnocují svou bezpečnostní architekturu, působí jeho slova jako studená sprcha i jako výzva k rychlé akci.

Foto: Invazní síly Ruska | Telegram

Psali jsme:Švýcarsko chce dočasně zvýšit DPH, aby znovu vyzbrojilo armádu

Tusk na možné nebezpečí upozornil v rozhovoru pro Financial Times. Zdůraznil, že nejde o vzdálený scénář ani teoretickou debatu o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle něj je hrozba krátkodobá a vyžaduje okamžitou politickou i logistickou připravenost, zejména na východním křídle Aliance.

„Tohle je velmi vážné. Mluvím o krátkém horizontu – o měsících, ne o letech,“ uvedl Tusk. Právě tato formulace dává jeho varování mimořádnou váhu. Nejde jen o další z řady opatrných diplomatických výroků, ale o přímé upozornění, že Evropa může čelit bezpečnostní zkoušce mnohem dříve, než si byla ochotna připustit.

Podle polského premiéra je zásadní otázkou to, zda budou spojenci připraveni reagovat nejen politicky, ale i prakticky. Tusk tím otevřel téma, které v posledních měsících sílí napříč Evropou: nestačí mít bezpečnostní záruky na papíře, pokud nejsou podloženy schopností jednat rychle, koordinovaně a bez váhání.

Silně přitom zazněly i jeho obavy ohledně role Spojených států. Tusk připomněl, že pro evropské země je klíčové vědět, že závazky NATO budou brány stejně vážně, jako je bere Polsko. Jeho slova nezněla jako zpochybnění článku 5 Severoatlantické smlouvy, tedy principu kolektivní obrany, ale spíše jako apel, aby se formální garance proměnily ve skutečný obranný mechanismus.

Psali jsme:Bahna 2026: Den pozemního vojska AČR míří k větší dominanci i prestiži

Psali jsme:Armáda ČR dokončuje unikátní testovací polygon pro bezosádková pozemní vozidla

Psali jsme:Připravuje se zásadní ofenzíva ruské armády?

Jako konkrétní příklad rizika uvedl incident ze září minulého roku, kdy ruské drony narušily polský vzdušný prostor. Podle Tuska nebylo snadné přesvědčit partnery v NATO, že nešlo o nehodu, ale o záměrnou provokaci. Právě podobné události podle něj ukazují, jak tenká může být hranice mezi testováním odolnosti Aliance a otevřenou krizí.

Jeho varování přichází v okamžiku, kdy evropské státy začínají pracovat na plánu, jak zajistit obranu kontinentu i bez přímého zapojení Spojených států. Tento přístup počítá s využitím existujících vojenských struktur Aliance, zároveň ale se silnějším postavením evropských zemí v rámci velení a řízení. Jinými slovy: Evropa si stále jasněji uvědomuje, že za svou bezpečnost musí nést větší díl odpovědnosti sama.

Do této atmosféry zapadá i nedávné vyjádření prezidenta Kypru, podle něhož musí Evropská unie schválit jasný akční plán pro případ útoku na některý z členských států. I to potvrzuje, že otázka evropské obrany už není pouze expertním tématem, ale stává se jednou z hlavních politických priorit.

Tuskovo vystoupení tak lze číst dvojím způsobem. Jednak jako varování před konkrétní hrozbou, jednak jako naléhavý vzkaz evropským partnerům, že čas na pohodlné iluze skončil. Pokud má NATO zůstat důvěryhodnou obrannou aliancí a pokud má Evropa obstát i v krizové situaci, musí být připravena nejen deklarovat jednotu, ale především ji prokázat v praxi.

V bezpečnostní politice totiž často nerozhodují jen počty vojáků, technika nebo síla smluv. Rozhoduje i to, zda protivník uvěří, že obranné závazky budou opravdu naplněny. A právě v tom spočívá hlavní poselství Tuskova varování: odstrašení funguje jen tehdy, když je podloženo skutečnou připraveností.

Zdroj: BBC