EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Španělská pěchota proti samurajům

 01. 06. 2021      kategorie: Události      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Španělská pěchota proti samurajům. Roku 1582 došlo na Filipínách k sérii střetů mezi Japonci a španělskou koloniální správou. Tento jedinečný konflikt je poměrně slušně zaznamenaný dobovými kronikáři.

V roce 1521, při své cestě kolem světa, poprvé objevil ostrovy Portugalec Fernão de Magalhães. Portugalce však postupně vytlačili Španělé. V roce 1565 se Filipíny staly španělskou kolonií Španělská Východní Indie. Roku 1571 Španělé ostrovy plně ovládli a založili město Manilu, které sloužilo i jako základna pro obchod s Čínou a Japonskem. Kolem roku 1573 začali Japonci vyměňovat zlato za stříbro na filipínském ostrově Luzon, zejména v provinciích Cagayan, Manila a Pangasinan, konkrétně v oblasti Lingayen. V roce 1580 připluli japonští piráti, známí jako Wo-kchou japonsky wakó, a začali dělat problémy. Generální guvernér Gonzalo Ronquillo de Peñalosa pověřil jejich potlačením jednotky pod velením námořního kapitána jménem Juan Pablo de Carrión.

Po zničení jedné z pirátských lodí v Jihočínském moři, na sebe nenechala dlouho čekat reakce nepřítele. Wo-kchou vyslali flotilu složenou z jedné džunky a osmnácti člunů sampan, vše naplněné zhruba tisícovkou ozbrojenců. Osádku lodí tvořili japonští, čínští a filipínští piráti, které dle záznamů vedl jistý Tay Fusa. Zde jde očividně o přepis hodnosti jejich velitele, která zněla Taifu-sama, tedy náčelník. Samotní piráti byli velmi dobře vyzbrojeni, krom chladných zbraní disponovali rovněž děly, arkebuzami a píkami, tedy zbraněmi získanými od Portugalců. Krom různých vyvrhelů v jejich řadách můžeme nalézt množství róninů tedy samurajů bez pána. Juan Pablo de Carrión proti nim narychlo sestavil flotilu čítající galéru La Capitana, lehkou loď San Yusepe a pět lehkých člunů. Krom samotných osádek bylo na palubě 40 španělských vojáků, kteří disponovali poměrně slušným výcvikem a mohli se spolehnout na lepší velení.

Samurai_with_sword
Foto: Studiová fotografie samuraje, kterou pořídila italsko-britská fotografka Felice Beato, 1860 | Felice Beato / Wikimedia Commons / Public Domain

K prvnímu střetu došlo, když míjeli mys Bogueador, kde kotvil jeden z těžkých sampanů. Španělé přirazili k jeho trupu a na pirátskou palubu zaútočili rondašíři (rodeleros), tedy vojáci se štíty. Ačkoli byli zpočátku úspěšní, byli postupně zatlačeni na vlastní loď a situaci dokázalo zvrátit až nasazení španělských pikenýrů, za nimiž vedli palbu střelci. Přeživší Wo-kchou naskákali do moře, kde je těžké brnění táhlo ke dnu. Rovněž Španělé utrpěli první oběti, mezi nimi i kapitána galéry jménem Pero Lucas.

Flotila pokračovala dolů po řece Cagayán, kde narazila na osmnáct sampanů, které právě vyloďovaly pozemní síly a pirátskou pevnůstku. Španělé se přes silnou dělostřeleckou palbu protlačili na pobřeží, kde vysadili vojáky. Zde vybudovali silné pozice a začali nepřítele ostřelovat. Wo-kchou se pokusili jednat a navrhli opuštění Luzonu oplátkou za zlato, které mělo pokrýt jejich ztráty. Kapitán de Carrión jejich nabídku odmítl a brzy měl čelit masivnímu útoku šesti stovek pirátů. Námořníci spolu s vojáky obsadili zákopy a dokázali odrazit první údery. Zajímavostí je, že Španělé namazali ratiště svých pík, aby bylo těžké je uchopit. Během čtvrtého útoku již začal docházet střelný prach a nepříteli se téměř podařilo proniknout do zákopů. I nyní ale odolali a vzápětí sami přešli do protiútoku. Nepřítel byl poražen a Španělé ukořistili velké množství zbrojí a katan, které odvezli jako trofeje. Po příchodu posil zde založil de Carrión město Nueva Segovia (nyní Lal-lo), které dokázalo omezit činnost pirátů, a rovněž došlo k posílení vojenských jednotek na Filipínách.

Byť sami Španělé kolonizaci Filipín později často hodnotili jako neúspěšnou (kolonie byla nevýdělečná), dle většiny historiků reformy z druhé poloviny 19. století udělaly z Filipín druhou nejbohatší a nejlépe fungující zemi regionu, hned za Japonskem. Rozvoj však paradoxně přinesl i první generaci filipínských nacionalistů a intelektuálů a s nimi snahy místních obyvatel o získání nezávislosti.

CENOVÉ BOMBY (310)

Komentáře

Petr Hertel / ČERT

02. 06. 2021

Zajímavý článek, ale jen poznámka k té počáteční fázi, podle které by to mohlo vypadat, že Magalhaes chtěl ty ostrovy v roce 1521 zabrat do portugalské sféry (jinak by se možná dalo také podotknout, že na ty vlastně pozdější Filipíny už pronikaly muslimské vlivy i přímo z řekněme arabského světa, a ti Španělé, resp. Portugalci tam už tehdy nemuseli být tak úplně neznámí cizinci)... Fernao de Magalhaes/Magellanes byl sice osobně původem šlechtic z Portugalska, ale ta námořní expedice, které velel, byl španělský podnik, a ostatně, ve svém důsledku nedělala nějaké "dobro" ve vztazích mezi oběma státy, které si tehdy nárokovaly v podstatě celý zámořský (mimoevropský), a jim samým ještě ne tak zcela dobře známý, svět...

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací