Poté, co americká armáda vyřadila ze služby své průzkumné a bitevní vrtulníky OH-58D Kiowa, aniž by je nahradila srovnatelným systémem, se US Army Aviation Branch chystá učinit totéž se svými posledními 152 vrtulníky AH-64D Apache. To povede k rozpuštění nebo transformaci jedenácti perutí rozdělených mezi 6. a 17. jízdní pluk.

Foto: AH-64 Apache americké armády při cvičení v Austrálii v roce 2019 | Defense Flash News / CC BY-SA 3.0

Psali jsme:V Nagasaki byla spuštěna na vodu fregata Nagara. Desátá loď třídy Mogami

„AH-64D nenabízí kapacitu, s níž můžeme dnes bojovat a vyhrávat. Provoz tohoto modelu se také stal příliš nákladným,“ zdůvodnil generál Joseph Ryan, zástupce náčelníka štábu americké armády pro operace, plánování a výcvik, na konferenci pořádané Centrem pro novou americkou bezpečnost (Center for a New American Security, CNAS) letos v červnu.

Rozhodnutí bylo přijato poté, co americká armáda opustila program FARA (Future Attack Reconnaissance Aircraft), který měl nahradit AH-64D a OH-58D Kiowa. Generál Ryan vysvětlil, že na základě zkušeností z války na Ukrajině lze schopnosti, které by tento program nabídl, nahradit „dostupnou“ kombinací bezpilotních letounů „různých jiných typů“.

Před CNAS generál Ryan také naznačil, že i budoucnost AH-64E „Apache/Guardian“, tedy poslední verze Apache, bude zpochybněna. „Účinnost útočných vrtulníků na dnešním bojišti je velmi omezená,“ řekl.

Ne všichni ovšem s tímto názorem souhlasí, zejména v rámci US Army Aviation Branch. Odtud pochází demonstrace provedená Army Program Executive Office Missiles and Space na Marine Corps Air Station (MCAS) New River v Severní Karolíně.

Psali jsme:Austin-Putilov: Jeden z prvních obrněných vozů

Tato demonstrace, realizovaná pod vedením odpovědných pracovníků programů „Apache“ a „Taktické letectví / pozemní munice“ ve spolupráci s Národní gardou Jižní Karolíny, měla za cíl zdůraznit mobilitu a palebnou sílu AH-64E proti hrozbě dronů ve sporném prostředí. AH-64E tak provedl údery s použitím varianty rakety vzduch-země Hellfire, řízených raket Hydra-70 typu APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) a 30mm granátů.

„Všechny rakety úspěšně zničily své cíle, řízené rakety Hydra-70 měly úspěšnost 3 ze 4 a 30mm granáty zničily určené vzdušné hrozby,“ shrnulo komuniké zveřejněné 1. září na webových stránkách DVIDS (Defense Video and Imagery Distribution System).

„Tyto výsledky potvrzují, že Apache disponuje flexibilními a cenově dostupnými možnostmi, jak čelit hrozbě bezpilotních letounů. Každá munice nabízí kompromisy, pokud jde o dosah, riziko vedlejších škod a tempo zásahu, a poskytuje tak škálovatelné a dynamické řešení v závislosti na požadavcích mise,“ dodalo komuniké.

„Cílem bylo ověřit naše schopnosti a zajistit, aby Apache zůstal klíčovým aktivem v moderních bojových scénářích,“ komentoval to poručík Daniel York. „Dokázali jsme, že Apache zůstává relevantní a účinný tváří v tvář vyvíjejícím se hrozbám spojeným s drony,“ zdůraznil.

Vedoucí programu Hellfire, podplukovník Cusack, se vyjádřil podobně. „Tato demonstrace opět potvrzuje to, co piloti americké armády vědí už léta: bitevní vrtulník Apache s vycvičenými posádkami je nejflexibilnějším zbraňovým systémem na moderních bojištích,“ řekl.

Připustil však zároveň, že „omezujícím faktorem zůstává částka, kterou armáda může investovat do výcviku posádek a integrace munice, aby se snížilo jejich pracovní zatížení.“

V každém případě jsou současné systémy boje proti dronům převážně pozemní a v omezeném počtu, což může vést k slabým místům, která protivník jistě využije. Pro organizátory této demonstrace však bylo důkazem, že s AH-64E mají velitelé v terénu k dispozici „mobilní platformu, kterou lze rychle nasadit v ohrožených oblastech k detekci cílů a k jejich napadení ve třech rozměrech bojového prostoru.“

Kromě toho jsou tyto vrtulníky schopny poskytovat včasné varování a situační přehled, a to díky moderním senzorům a síťovým systémům.

Spor o to, zda mají bitevní vrtulníky nad moderním bojištěm své místo, dosud nemá jednoznačného vítěze. Podobně jako v případě hlavních bojových tanků v probíhajících konfliktech nejsme svědky střetnutí rovnocenných sil disponujících vycvičenými osádkami nejmodernější techniky, a tedy nevíme, do jaké míry současné technologie v oblasti bezpilotních prostředků všech kategorií mají, nebo nemají faktickou převahu. Jde v každém případě o prostředky, s nimiž je třeba velmi vážně kalkulovat a moderní techniku i její osádky na nové prostředí připravovat.

Zdroj: opex360.com