Švédsko má v úmyslu v rámci dalšího budování vojenských schopností země vyvinout stíhačku nové generace, která nahradí stávající typ JAS-39 Gripen, oznámil to švédský ministr obrany Peter Hultqvist. Žádné další informace o vývoji nějakého perspektivního bojového  letounu ve Švédsku zatím nebyly zveřejněny. 

Média upozorňují na fakt, že v moderní Evropě dokázaly samostatně vyvinout stíhací letoun čtvrté generace pouze dvě země, a to Francie a Švédsko. Tato skutečnost je odlišuje od všech ostatních evropských zemí a staví je na úroveň gigantů leteckého průmyslu, jako jsou USA a Rusko.

Foto: SAAB JAS-39E Gripen | SAAB

Psali jsme:Jaderná ponorka Belgorod - ruský speciál byl představen

Švédská stíhačka čtvrté generace byla vyvinuta firmou SAAB v osmdesátých letech a dostala označení JAS-39 Gripen (Gripen je bájný tvor s tělem lva a křídly a hlavou orla). Navazovala na starší švédské, ve světě velmi oceňované a konstrukčně velmi zajímavé stíhačky Viggen a Draken.

Stíhačka Gripen rozhodně nezůstala ve stínu svých předchůdců a díky svým vynikajícím vlastnostem se dokázala prosadit i na mezinárodním trhu s bojovými letadly.

Firma SAAB obdržela vládní úkol vytvořit letadlo nové generace, schopné v budoucnu nahradit používané modely v roce 1979. Podle představ švédských ozbrojených sil mělo být nové letadlo multifunkční, kombinující vlastnosti stíhacího, úderného a průzkumného stroje. Výsledkem bylo, že pro nové letadlo byl vybrán aerodynamický design s kachními vodorovnými plochami, který byl typický pro mnoho projektů z počátku osmdesátých let. Letadlo mělo být poháněno motorem vyrobeným ve Švédsku. O motor se měla postarat firma Volvo, která za tímto účelem koupila licenci na výrobu vhodné pohonné jednotky od americké společnosti General Electric.

Návrh nového švédského letadla byl schválen v roce 1982 a následně na to byly zahájeny práce na stavbě prototypů. První prototyp byl veřejnosti předveden v roce 1987, avšak vzhledem k problémům s palubní elektronikou se jeho první let uskutečnil až na konci roku 1988. Letové testy letounu odhalily některé podstatné nedostatky v avionice. V roce 1989 došlo při pokusu o přistání k havárii, po které byly požádány některé zahraniční firmy o pomoc s vyřešením problémů především se systémem řízení.

Psali jsme:Rusové zveřejnili informace o novém bojovém letounu generace 4++ MiG-35

Foto: SAAB JAS-39E Gripen | SAAB

Ještě před koncem celého zkušebního cyklu, v létě 1992, švédské ozbrojené síly podepsaly smlouvu s firmou SAAB na stavbu první šarže letounů Gripen. Letouny jednomístné verze nesly označení JAS-39A a letouny dvoumístné verze JAS-39B. V roce 1994 byly zahájeny testy zbraní a již na podzim téhož roku vstoupily první Gripeny do služby u švédského letectva.

Krátce po vstupu do služby došlo ke změnám v avionice, byly nainstalovány zejména nové displeje a nové elektronické systémy řízení boje, a byl také rozšířen sortiment používaných zbraní.

Od roku 1997 přešla výrova na dvě nové verze – JAS-39C a JAS-39D. Tato letadla dostala nové palubní vybavení, zařízení pro tankování za letu, a byla plně integrována do zbraňového systému zemí NATO. V současné době má Švédsko více než 160 letadel Gripen všech verzí. Nejstarší letadla se postupně dostávají na úroveň verzí C a D.

V novém tisíciletí se SAAB zaměřil na vývoj zcela nové verze, které začal říkat Gripen NG (Gripen nové generace). Přesněji jde opět o dvě verze nesoucí označení – JAS-39E a JAS-39F. Tyto nové modifikace mají rozšířené možnosti použití vysoce přesných zbraní, radarové stanice s aktivním fázovým polem, zvýšený počet závěsných bodů pro zbraně a speciální vybavení a řadu dalších novinek.

Gripeny jsou díky svým vlastnostem a nízké ceně oblíbené na světovém trhu s vojenskými letadly. V roce 2004 obdržela Česká republika 14 letadel verzí C a D k dlouhodobému pronájmu, Maďarsko obdrželo stejný počet letadel za podobných podmínek. Letouny JAS-39 jsou také používány ozbrojenými silami Jižní Afriky a Thajska. Firma SAAB vyhrála s letouny verzí E a F výběrová řízení ve Švýcarsku a také v Brazílii. Švýcaři se v referendu v roce 2014 postavili proti nákupu letadel, a tak se triumf švédských letadel v této zemi zatím možná jen odložil.

Švédskému leteckému průmyslu se navzdory obtížím zatím podařilo udržet nezávislost. Firma SAAB má dnes ve výrobním programu vynikající lehký stíhač generace 4+ Gripen NG a nabízí ho po celém světě. Jestli to bude podobné i s příští generací je obtížné odhadnout. V Evropě pro budoucí výrobu bojových letadel momentálně „krystalizují“ dvě uskupení a Švédsko a SAAB zatím stojí mimo ně. Firma SAAB má však nyní nového silného „kamaráda“ za oceánem – firmu Boeing.