Kalašnikov porovnával svůj samopal s americkým konkurentem v podmínkách ruské zimy
Porovnávání spolehlivosti ruských a amerických zbraní je tak trochu nekonečný příběh a my přinášíme další velmi zajímavý test. Tentokrát se podívejte na test funkčnosti ruské útočné pušky AK a americké M4 v zimních podmínkách. Obě zbraně byly ponechány zasněžené při teplotě minus 6 stupňů po dobu 30 minut.
— Денис Дионисов (@DenisDionisov) 10. prosince 2019
Video: Test funkčnosti ruské útočné pušky AK a americké M4 v zimních podmínkách / Twitter
Pravidelná péče činí ze zbraně typu AK spolehlivý nástroj, ovšem zbrani nevadí ani nízká údržba. Minimální nároky na údržbu jdou ruku v ruce s vysokou spolehlivostí této zbraně. Svou službu skvěle plnila jak ve vietnamských džunglích, tak na iráckých pouštích, a to bez jakéhokoliv promazávaní a pravidelného čištění po používání.

Zbraň není samozřejmě nezničitelná, avšak co se selhání týče, je opravdu výjimečná. Skvělé výsledky potvrzují také mnohé amatérské i profesionální testy. AK již bylo v rámci různých testů zakopáno do bláta, nechalo se zmrazit v ledu nebo třeba se třeba ponořilo přes noc v řece. Ve všech případech po zběžném čištění zbraň naprosto bez problémů plnila svůj účel. V tomto ohledu Kalašnikov americkou AR-15 téměř vždy porazí.
AR-15 má zas oproti AK podstatně lepší přesnost, avšak potřebuje čistou komoru a pravidelné promazávání. Pokud tomu tak není, zbraň má tendenci se často zasekávat.
AK-74 je sovětská útočná puška vyvinutá v roce 1974. Zbraň byla upravena na menší ráži 5,45 × 39 mm proti původní 7,62 × 39 mm. Ve službě byla puška AK-74 poprvé použita sovětskými vojsky roku 1979 v Afghánistánu. Vedoucí afghánské kanceláře pákistánské služby Inter-Services Intelligence tvrdil, že CIA za první ukořistěnou AK-74 zaplatila Mudžáhidům 5 000 dolarů.
Vše začalo vývojem nové munice koncem 60. let 20. stol. Výsledkem byl štíhlý projektil ráže 5,45 mm s kombinovaným ocelovým a olověným jádrem s počáteční úsťovou rychlostí cca 900 m/s (z 415mm hlavně). Jakmile byl náboj k dispozici a přijat sovětskou armádou, bylo rozhodnuto vytvořit novou řadu pěchotních zbraní pro tento náboj. Nejjednodušší cestou bylo adaptovat útočnou pušku AKM a lehký kulomet RPK ráže 7,62 mm pro nový náboj. Hlavně proto, že nový náboj 5,45 mm a původní 7,62 mm mají stejnou délku nábojnice i stejnou celkovou délku.
_(494-28).jpg)
Foto: AK-74M | Wikimedia Commons
Verze AK-74M se vyrábí od roku 1990. Kombinuje AKS-74 a AK-74N. Z AK-74M (označovaného někdy také jako AK-100) vychází řada dalších pušek Kalašnikov. Pažba, zásobník, předpažbí a pažbička jsou u těchto zbraní vyrobeny z nárazuvzdorného černého plastu. Pažba je plná, ale sklopná. Aby se pažba dala přitisknout k tělu zbraně, je na jejím levém boku výřez pro boční lištu (optika však musí být pro sklopení sejmuta). U verze AKS-74 se sklopená pažba odjišťovala tím, že střelec rukou zabral za háček na těle a pažbu uvolnil. Protože pažba AK-74M je plná, a nelze tedy skrz ni prostrčit ruku, musel být vytvořen dodatečný mechanismus, který háček uvolní. Bez takového mechanismu by se pažba sice dala sklopit, ale nešlo by ji vyklopit do původní polohy.

Foto: AK-74 s pažbou z AKM a předpažbím z AK-47 | Wikimedia Commons
Tento mechanismus se ovládá tlačítkem na botce pažby. Toto tlačíto však nebylo konstrukčně domyšleno, neboť při svém umístění vystupuje až moc nad botku pažby, tlačí do ramene, a znepříjemňuje tak pohodlnost při míření. Zajímavostí je, že v době, kdy se začala výrábět verze AK-74M, stále ještě dobíhala výroba původních AK-74 a AK-74N. To se projevilo mimo jiné také tím, že na některé AK-74M bylo namontováno švestkové předpažbí, které má pochopitelně stejný tvar i funkci, ale je jinak zbarvené a poměrně snadno zpozorovatelné. Na konci roku 2018 začala být tato verze pomalu nahrazována puškami AK-12.
M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů. Kromě zkrácení hlavně (a předpažbí) byla pevná pažba nahrazena teleskopickou (výsuvnou) pažbou, která má možnost aretace v šesti různých polohách. Použití obvyklejší sklopné ramenní opěrky bylo vyloučeno konstrukcí M16, u které je vratná pružina uložena v prostoru pevné pažby. Zbraň je pro americké ozbrojené síly vyráběna výhradně firmou Colt. Nicméně existuje velká skupina firem vyrábějící naprosto shodné či mírně upravené zbraně pro civilní trh a speciální policejní jednotky.

Foto: M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů
AR-15 (Armalite model 15) je typová řada civilních verzí zbraní, které se v armádních verzích proslavily jako M16 a M4. AR-15 byla navržena jako lehčí verze AR-10 Eugenem Stonerem pro firmu ArmaLite, podle které tato zbraň získala jméno "AR". V roce 1959 Armalite prodala práva na AR-10 a AR-15 firmě Colt. Plně automatická verze AR-15 vyráběná firmou Colt byla přijata Americkou armádou pod označením M16. Colt pak používal jméno AR-15 pro poloautomatické pušky určené pro civilní trh.

Foto: AR-15 (Armalite model 15) je typová řada civilních verzí zbraní | Wikimedia Commons
Dnes je AR-15 vyráběna mnoha dalšími firmami jako například Smith & Wesson, Bushmaster a LWRC. Je oblíbená díky své vysoké přesnosti a ergonomičnosti pro sportovní střelbu a díky vysoké kapacitě standardního zásobníku, nízké hmotnosti a modifikovatelnosti je považována za jednu z nejlepších zbraní pro osobní obranu. Lovci a rekreační střelci si ji pochvalují pro její přesnost, rychlost, spolehlivost a přenositelnost.




