Napětí v Tchajwanské úžině se během posledních měsíců vyostřilo do nejvyšší úrovně za celé desetiletí. Zpravodajské služby několika západních zemí upozorňují, že čínská armáda by mohla být připravena na invazi už v roce 2027, tedy dříve, než předpokládaly původní odhady CIA. Důvodem je prudké zbrojení, zintenzivnění vojenských cvičení i rostoucí spolupráce s Ruskem. Podle některých informací se na výcviku čínských jednotek určených pro obojživelné operace podílejí i ruští vojáci s bojovými zkušenostmi z Ukrajiny.

Foto: Liao-ning je první letadlová loď Námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády. Jedná se o přestavěnou původně sovětskou letadlovou loď (v sovětské klasifikaci letadlový křižník) Varjag | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Může Rusko vést svou tankovou válku bez ohledu na ztráty?

Čína pečlivě sleduje vývoj bojů ve východní Evropě. Podle několika západních zpravodajských zdrojů Peking vysílá své vojenské pozorovatele na Ukrajinu i do Ruska, aby získal přímé zkušenosti z moderního boje. Zajímají ho především taktiky dronového průzkumu a úderů, elektronické rušení, schopnost obrany proti přesně naváděné munici a organizace mobilních zásobovacích tras. Válka na Ukrajině se tak stala pro Čínu cenným studijním materiálem i laboratoří, kde se testují technologie a strategie, které by mohly být klíčové i při invazi na Tchaj-wan.

Přípravy v plném proudu

Lidová osvobozenecká armáda Číny (PLA) masivně rozšiřuje své schopnosti v oblasti obojživelných operací. Nácviky vylodění, operací v noci a za ztížených podmínek probíhají pravidelně v pobřežních provinciích Fu-ťien a Če-ťiang. Satelitní snímky potvrzují výstavbu nových přístavů, logistických základen a zázemí pro amfibické výsadkové lodě. Současně prudce narůstá počet čínských vojenských letounů a lodí operujících v blízkosti Tchaj-wanu. Jen během září zaznamenalo tchajwanské ministerstvo obrany více než 500 narušení jeho vzdušného a námořního prostoru – více než dvojnásobek oproti loňsku.

Invaze nebo blokáda?

Ačkoli možnost invaze je reálnější než kdy dříve, většina analytiků varuje, že Peking může zvolit jinou formu nátlaku. Otevřený útok by byl obrovsky riskantní a vyžadoval by bezchybnou koordinaci milionové armády, stovek lodí a tisíců letadel – něco, co dosud nikdo v moderní historii neprovedl. Proto se stále častěji diskutují tři základní scénáře, které by mohly předcházet nebo nahradit přímou invazi.

Tři možné scénáře čínského útoku

1. Námořní blokáda – uškrtit ostrov Nejpravděpodobnější a zároveň nejméně riskantní varianta. Čína by mohla zahájit kompletní blokádu Tchaj-wanu, odříznout jej od světového obchodu a dodávek energie. Použitím námořnictva, letectva a raket by Tchaj-wan izolovala, aniž by nutně vstoupila na jeho území. Cílem by nebylo okamžité dobytí, ale ekonomické a psychologické zlomení ostrova – donutit ho ke kapitulaci bez velkých ztrát. Blokáda by zároveň otestovala reakci Spojených států a jejich spojenců, kteří by se ocitli pod tlakem rozhodnout, zda riskovat přímý střet.

2. Hybridní útok – kybernetická válka a dezinformace Druhou možností je hybridní strategie. Čína by mohla paralyzovat Tchaj-wan kombinací kybernetických útoků na elektrickou síť, komunikační systémy a přístavy, doplněných o masivní dezinformační kampaně a sabotáže. Cílem by bylo vyvolat chaos, demoralizovat obyvatelstvo a vytvořit záminku pro „stabilizační operaci“, kterou by Peking mohl prezentovat jako obranný zásah. Tento scénář je už nyní testován – tchajwanské úřady čelí denně tisícům pokusů o hackerské útoky a dezinformačním kampaním na sociálních sítích.

3. Plnohodnotná invaze – Den D v Tchajwanské úžině Nejnebezpečnější, ale také nejméně pravděpodobný scénář. Čína by se pokusila o komplexní vojenské vylodění – útok na několika místech pobřeží, spojený s raketovými údery a snahou o rychlé obsazení hlavního města Tchaj-peje. Podle amerických vojenských studií by taková operace vyžadovala nasazení přes milion vojáků a tisíců transportních lodí. I kdyby se úvodní fáze podařila, Tchaj-wan má připravenou strategii „ježka“ – obranu založenou na minách, mobilních jednotkách a přesně naváděných střelách. Jakýkoli neúspěch by mohl mít pro čínský režim katastrofální následky, včetně ekonomického kolapsu a vnitropolitické nestability.

Tchaj-wan se připravuje

Tchajwanská vláda i armáda si hrozby dobře uvědomují. Ostrov investuje do asymetrických zbraní, především do mobilních protilodních a protiletadlových systémů, dronů a minových polí. Cílem je zkomplikovat čínské vylodění natolik, aby se z něj stal vleklý a nákladný konflikt. Tchaj-wan rovněž rozšiřuje spolupráci se Spojenými státy, Japonskem a Filipínami. Americké jednotky posilují základny v Pacifiku a zpravodajské služby zvyšují svou přítomnost v regionu, i když oficiálně stále mluví pouze o „poradenské podpoře“.

Odstrašování nebo skutečná příprava?

Otázkou zůstává, zda jsou čínské kroky pouze prostředkem k nátlaku, nebo skutečnou přípravou na ozbrojený zásah. Rok 2027 by mohl být symbolický, shoduje se i s interním čínským plánem, podle něhož má být čínská armáda plně připravena k operaci sjednocení. Pokud se Si Ťin-pching rozhodne jednat, bude chtít svět postavit před hotovou věc, tedy rychlý úder, okamžité obsazení a politickou kontrolu dříve, než Západ zareaguje. Tento plán je velmi podobný tomu, jaký měl Putin na Ukrajině. Ovšem právě současný konflikt Ruska s Ukrajinou ukazuje, že ani sebelepší plány a vojenská převaha nemusí znamenat vůbec nic, pokud se napadená země skutečně rozhodne bránit a dostane se jí včasné pomoci ze zahraničí.

Zdroj: bbc.com