Ruská ofenziva se během několika dnů proměnila v krvavý neúspěch. Přestože Moskva mezi 17. a 20. březnem 2026 vyslala do útoku stovky úderných akcí a nasadila významné rezervy, ukrajinskou obranu se jí prolomit nepodařilo. Místo průlomu přišly těžké ztráty, zastavený postup a nucené přeskupování jednotek.

Foto: Tisíce ztrát za čtyři dny. Ruský plán na frontě se rozpadl | Telegram

Psali jsme:Evropa otevře druhé velké logistické centrum pro dodávky zbraní Ukrajině

Vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj uvedl, že ruské síly během čtyř dnů provedly celkem 619 útočných operací. Navzdory intenzitě útoků ale podle něj narazily na připravenou obranu, která tlak ustála. Ukrajinské velení totiž eskalaci předvídalo a ještě před začátkem hlavního náporu posílilo jednotky na nejohroženějších úsecích fronty. Právě včasné doplnění lidí, zbraní i munice sehrálo zásadní roli v tom, že obranné linie vydržely.

Nejtěžší boje se soustředily především na směry Pokrovsk a Oleksandrivsk. U Pokrovsku ruské síly zaútočily 163krát, v oleksandrivském sektoru bylo zaznamenáno dalších 96 útočných akcí. Tvrdé střety ale probíhaly i jinde. V okolí Kostiantynivky došlo k 84 útokům a přes 150 bojových střetů bylo hlášeno také na směrech Očeretyné, Lyman a Kupjansk. Prakticky po celé linii kontaktu se ruské jednotky opakovaně pokoušely prorazit ukrajinské pozice, avšak bez rozhodujícího úspěchu.

Podle Syrského se rozsah operace ani nasazení velkých rezerv neproměnily v kýžený výsledek. Ukrajinské jednotky dokázaly v několika sektorech útočné akce zastavit a přinutily ruské síly k přeskupení. V některých oblastech sice boje dál pokračují s vysokou intenzitou, tempo útoků už ale začalo slábnout. To naznačuje, že útočící strana zaplatila za svůj postup příliš vysokou cenu.

A ta byla mimořádně vysoká. Podle ukrajinského velení přišly ruské síly během čtyř dnů o více než 6 090 vojáků zabitých nebo zraněných. Celkové týdenní ztráty pak dosáhly přibližně 8 710 mrtvých a těžce raněných. Jde o čísla, která ilustrují brutalitu i neefektivitu celé operace.

Psali jsme:Česko může získat ARV-3 Buffalo za stejných podmínek jako Německo – jsou klíčem k bojové připravenosti těžké brigády

Psali jsme:Skyfox na turné po Africe a Blízkém východě

Psali jsme:Tomáš Kopečný: Ukrajina se neustále rekonstruuje, míra destrukce je obrovská

Syrskyj zároveň tvrdí, že ruské velení vsadilo na opakované čelní útoky velkého počtu vojáků, často označované jako „masové útoky na maso“. Tato taktika stojí na neustálém tlaku a snaze obranu doslova udolat počtem, nikoli manévrem či překvapením. Výsledkem jsou však vysoké ztráty a minimální územní zisky. V tomto případě navíc bez jakéhokoli zásadního průlomu.

Ukrajinská obrana podle jeho slov fungovala jako propojený systém. Postupující jednotky narušovala kombinace dělostřelectva, dronů a dobře připravených opevněných pozic. V některých úsecích navíc obránci přešli k takzvané aktivní obraně, tedy k místním protiakcím, jejichž cílem bylo znovu převzít iniciativu a rozbít útočné uskupení dřív, než získá dynamiku.

Vedle živé síly utrpěly ruské jednotky i materiální ztráty. Ukrajinské síly během obranných operací zničily více kusů ruské techniky a výzbroje. I to přispělo k tomu, že se tlak ofenzivy postupně vyčerpal a původní plán se rozpadl do série nákladných a neúspěšných náporů.

Podle Syrského se nyní ruské síly snaží doplnit stavy, přesunout další jednotky a připravit se na další útoky. Zároveň se podle něj zdá, že ruské plánování spoléhá na zhoršující se počasí, které by mohlo omezit účinnost ukrajinského vzdušného průzkumu, dronových operací i dělostřelecké palby. Ani to ale nemění nic na tom, že poslední vlna útoků skončila bez průlomu a za cenu mimořádně vysokých ztrát.

Ukrajinské velení výsledek připisuje koordinovanému rozhodování, odolnosti frontových jednotek a schopnosti udržet soudržnost i pod trvalým tlakem. Právě tato kombinace podle Syrského rozhodla o tom, že se ruský pokus o průlom změnil v další draze zaplacené selhání.

Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky