EXCALIBUR
CZUB

Uctění dne válečných veteránů aneb Cesta poděkování, úcty a pokory 2018 - díl III.

 10. 11. 2018      kategorie: Události      0 bez komentáře

8. 11. 2018 – Den čtvrtý

Cesta ubíhá rychle a čas také, už tu máme čtvrtek, čtvrtý den výpravy.  Skupina poutníků bude dnes operovat na Moravě. První zastávkou je na brněnském Ústředním hřbitově místo posledního odpočinku podporučíka in memoriam Pavla Mauera. Pavel Mauer byl v březnu 2003 vyslán do mise Enduring Freedom v Kuvajtu, kde působil jako velitel stanice 1. skupiny speciálního určení 3. odřadu speciálního určení. Ještě toho roku utrpěl při dopravní nehodě u osady Al Ad Kharba v Iráku těžká zranění, kterým po převozu do České republiky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze podlehl ve věku 25 let. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán Záslužným křížem MO ČR I. stupně.

DSC_0568
Foto: Položení věnce u hrobu podporučíka in memoriam Pavla Mauera

Psali jsme: Handicapovaný válečný veterán inspiruje malého hocha se stejným handicapem

Také na tomto obrovském brněnském hřbitově měla výprava problém s nalezením přesného místa podle uvedených souřadnic, ty odkazovaly na fiktivní místo uprostřed hřbitova. Díky profesionální podpoře paní úřednice ze Správy hřbitovů byl hrob nalezen. Řeklo by se, pár špatných souřadnic je banalita, ale každý chápe, že zrovna v tomto případě hrají velkou roli. Také proto, kromě malého pietního aktu, skládajícího se z položení věnečku, zapálení svíčky a položení malé vlaječky, poutníci všechna navštívená místa znovu pečlivě zaměřují a pořizují fotodokumentaci. 

DSC_0587
Foto: Povedlo se nám zachytit veverčáka, připravujícího se na zimu :)

V Brně se nachází ještě jedno místo spjaté s válečnými veterány – Komunitní centrum pro válečné veterány, zde je také umístěna jedna ze Vzpomínkových laviček válečných veteránů.  Jistě chápete, že právě tady se výprava musela zastavit a navíc když nešlo o žádnou oficiální návštěvu, ale o velice příjemné kamarádské setkání. 

Psali jsme: Bezruký se naučil střílet nohama

DSC_0595
Foto: V komunitním centru pro válečné veterány

Z Brna se výprava vydala ještě více na jih a to do Měnína navštívit hrob podporučíka in memoriam Luďka Severy, který v Kosovu působil jako nabíječ družstva granátometů 1. mechanizované roty 1. česko-slovenského praporu KFOR. Luděk Severa tragicky zahynul v roce 2002 ve věku 25 let při dopravní nehodě obrněného transportéru OT-64 u obce Šajkovac. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán Záslužným křížem Ministerstva obrany ČR III. stupně. 

DSC_0613
Foto: U hrobu podporučíka in memoriam Luďka Severy

Krásnou monumentální gotickou branou prošli poutníci na hřbitov ležící téměř u slovenských hranic. Až v Hodoníně totiž naleznete hrob podporučíka in memoriam Luďka Zemana. V květnu 1995 odjel jako starší řidič 2. mechanizovaného družstva 3. mechanizované čety 1. mechanizované roty 2. praporu mírových sil OSN do mise UNCRO. Téhož roku zemřel u chorvatské obce Ličky Oska na následky zranění utrpěného po výbuchu minometného granátu na pozorovacím stanovišti T - 23 „Repetitor“. Bylo mu 37 let. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podporučíka a vyznamenán medailí „Za hrdinství“. 

DSC_0623
Foto: Položení věnce na hrob podporučíka in memoriam Luďka Zemana

Praporčík in memoriam Radim Vaculík je jedním z těch, kteří zahynuli vlivem nastraženého výbušného zařízení, stalo se to před deseti lety, čili v roce 2008, Radimu Vaculíkovi tehdy bylo 29 let. Byla to jeho první mise, kterou započal v únoru téhož roku jako řidič 1. mobilního pozorovacího týmu bojových jednotek 1. kontingentu Armády České republiky PRT ISAF v afghánském Lógaru. Improvizované výbušné zařízení explodovalo pod jeho vozidlem při návratu z patroly v distriktu Mohamed Agha, při inspekci obce Aynak a měděného dolu. Byl pochován na hřbitově v Uherském Hradišti – Mařaticích. Posmrtně byl povýšen do hodnosti praporčíka a vyznamenán Křížem obrany státu. 

DSC_0657
Foto: U hrobu praporčíka in memoriam Radima Vaculíka

Toto bylo poslední místo, které výprava navštívila na Jižní Moravě a čeká ji delší přejezd na Ostravsko do Albrechtic. Vypadá to, že zase zatmí a poslední hrob dnešního dne budou hledat při baterkách.

Jeli, co to dá, bez zastávky na kafe a stejně při jejich příjezdu do Albrechtic dávno padla tma. Hřbitov není příliš osvětlený, uprostřed stojí dřevěný kostelík, jako kdyby ho někdo přenesl z rakouských Alp, dojem z něho ještě více umocňovalo tmavnoucí šero. Hned po vstupu na hřbitov se rozprostírá po pravé ruce památník věnovaný obětem válek a také Adrianovi Wernerovi, jehož památku sem výprava přijela uctít. Věděli, že jeho ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce, najít ho potmě podle fotografie z internetu byl trošku oříšek, ale povedlo se.

DSC_0682
Foto: Památník věnovaný obětem válek na hřbitově v Albrechticích

Poručík in memoriam Adrian Werner byl v březnu 2011 vyslán jako velitel 5. výcvikového týmu 2. jednotky OMLT ÚU AČR ISAF do Afghánistánu. Za čtyři měsíce byl těžce raněn v provincii Wardak při útoku na předsunutou základnu koaličních sil. Vojenským speciálem byl přepraven do Ústřední vojenské nemocnice v Praze a po dohodě s rodinou v srpnu 2011 do vojenské nemocnice v Olomouci, kde svým zraněním podlehl. Pochován byl s vojenskými poctami, posmrtně byl povýšen do hodnosti poručíka a vyznamenán Křížem obrany státu.

DSC_0698
Foto: Hrob poručíka in memoriam Adriana Wernera

Již několikrát se stalo, že členové výpravy byli nuceni hledat hroby podle fotografií, rad po telefonu, pomocí úředníků a také pomocí baterek a vždy se podařilo dané místo odhalit. Dokonce to vypadá, že se to povede pokaždé. Můžeme jen spekulovat, kdo všechno drží ochrannou ruku nad touto poutní cestou. :)

ARMY24

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací