V německém výcvikovém prostoru se odehrál scénář, který stále jasněji ukazuje, kam míří moderní válčení. Nešlo o demonstraci jednoho stroje ani o izolovaný test nové technologie. Cvičení Forward Edge 26, pořádané společností Quantum Systems, předvedlo propojení vzdušných, pozemních i námořních bezpilotních systémů do jedné koordinované operace — bez nasazení posádkových vozidel přímo ve scénářích.

Foto: Voják připravuje bezpilotní letoun Linza společnosti Frontline Robotics během cvičení Forward Edge 26 v Německu | Quantum Systems

Jedním z nejzajímavějších účastníků byl ukrajinský bombardovací dron Linza od společnosti Frontline Robotics. Ten během cvičení spolupracoval s průzkumným dronem Vector a bezpilotním pozemním vozidlem. Výsledkem byla ukázka modelu, který se z ukrajinského bojiště rychle přesouvá do evropských armádních plánů: jeden systém najde cíl, druhý ho zasáhne a třetí pokračuje v misi po vyčištěné trase.

Podle Defence Blogu šlo o součást dvoutýdenního cvičení Forward Edge 26 v Německu, kde byly propojeny systémy německých, ukrajinských i dalších výrobců.

Vector našel hrozbu, Linza otevřela cestu

V jednom ze scénářů průzkumný dron Vector od Quantum Systems odhalil simulované nepřátelské drony na trase bezpilotního pozemního vozidla. Následně zasáhla Linza, která na cíle shodila náklad a uvolnila tak cestu pro pokračování pozemní mise.

Důležité není jen to, že dron cíl zasáhl. Podstatné je, že celá akce proběhla jako součást širšího systému. Linza nefungovala jako samostatný prostředek čekající na ruční navedení. Byla začleněna do propojené sítě, v níž průzkum, vyhodnocení situace i zásah probíhají mezi různými platformami od různých výrobců.

Právě to je jeden z hlavních trendů současného vývoje: armády už nehledají pouze „lepší dron“. Hledají schopnost propojit mnoho bezpilotních prostředků do jednoho obrazu bojiště.

MOSAIC UXS jako digitální nervová soustava

Všechny systémy během cvičení spojoval software MOSAIC UXS od Quantum Systems. Ten umožňuje řídit a koordinovat bezpilotní vzdušné, pozemní i námořní platformy různých výrobců v jednom operačním prostředí.

To je klíčové. Na dnešním bojišti nestačí mít kvalitní senzory, odolné drony a přesné efektory. Rozhodující je rychlost, s jakou se informace změní v akci. Pokud průzkumný dron objeví hrozbu, ale data se ztratí v oddělených systémech, přichází zpoždění. A zpoždění v boji často znamená ztrátu iniciativy.

Forward Edge 26 proto nebylo jen technologickou přehlídkou. Byla to demonstrace toho, jak může vypadat bojová operace, kde člověk stále rozhoduje, ale samotný pohyb, průzkum a část rizikových úkolů přebírají stroje.

Déšť, mlha a reálné podmínky

Frontline Robotics uvedla, že Linza plnila své mise i v silném dešti a husté mlze. Firma však nezveřejnila počet letů ani počet zasažených cílů.

I tak jde o důležitý detail. Testy v ideálních podmínkách mají omezenou hodnotu. Skutečné nasazení znamená špatnou viditelnost, rušení, proměnlivé počasí, mokrý terén a tlak na rychlé rozhodování. Pokud má bezpilotní systém obstát mimo prezentace a veletržní haly, musí fungovat právě v takových podmínkách.

Linza je kvadrokoptéra určená nejen k shazování munice. Může také klást miny, nést rádiový retranslátor, provádět průzkum nebo dopravovat menší zásoby na přední linie. Verze Linza 3.0, představená v únoru, má podle výrobce unést až 4 kilogramy nákladu na taktickou vzdálenost 15 kilometrů. Dron má využívat také vizuální navigaci s podporou umělé inteligence, která mu umožňuje udržet pozici nad cílem bez spoléhání na satelitní signál.

To je zásadní zejména v prostředí, kde je GPS a další satelitní navigace vystavena rušení.

Ukrajinská zkušenost, německá výroba

Linza není jen další projekt na papíře. Frontline Robotics tvrdí, že ji používá více než 80 jednotek ukrajinských obranných sil. Za vývojem tedy stojí zkušenost ze země, kde se bezpilotní prostředky staly každodenní součástí války.

Zároveň však projekt získává evropský průmyslový rozměr. Quantum Systems a Frontline Robotics vyrábějí Linzu společně prostřednictvím společného podniku Quantum Frontline Industries. Jeho závod u Mnichova byl otevřen v únoru za účasti německého ministra obrany Borise Pistoriuse a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Cílem je postupně dosáhnout kapacity přes 10 000 dronů ročně.

Německo navíc financuje společnou výrobu Linzy v rámci programu Build with Ukraine. Společný podnik také podepsal kontrakt na dodávky dronů Linza a průzkumných dronů Zoom pro ukrajinskou Národní gardu v roce 2027.

Tato kombinace je pro Evropu významná: ukrajinské bojové zkušenosti, německá průmyslová základna a software schopný propojit různé systémy do jednoho operačního celku.

Cvičení bez posádkových vozidel

Forward Edge 26 zahrnovalo čtyři hlavní scénáře: obranu proti útočící síle, ochranu konvoje, pobřežní a přístavní dohled a také kladení min a čištění tras. V konvojovém scénáři chránily bezpilotní kolonu laserové protidronové systémy. V námořním scénáři byly propojeny vzdušné a námořní prostředky pro sledování pobřeží.

Do cvičení se zapojily mimo jiné společnosti Daimler Truck, Volkswagen, XTEND, Planet a společné německo-ukrajinské podniky Quantum Frontline Industries a Quantum Tencore Industries. Některé systémy umístěné na Ukrajině, ve Spojených státech a v Austrálii byly během akce řízeny na dálku.

To ukazuje další směr vývoje: operace už nemusí být vázané pouze na jedno fyzické bojiště. Platformy mohou být rozmístěné v různých zemích, ale propojené do společného obrazu a řízení.

Malý dron, velká změna

Linza sama o sobě není strategická zbraň. Nejde o velký systém, který by jedním úderem měnil rovnováhu sil. Její význam je jiný: ukazuje, jak se levnější, pružnější a hromadně vyráběné prostředky stávají součástí větší bojové architektury.

Budoucnost vojenských operací pravděpodobně nebude stát na jednom „superdronu“. Bude stát na rojích specializovaných systémů, které spolu sdílejí data, doplňují se a přebírají rizikové úkoly od lidí.

Forward Edge 26 naznačilo, že tento model už není vzdálenou vizí. Ukrajinská Linza, německý Vector, pozemní roboti, námořní prostředky a software MOSAIC UXS společně vytvořily obraz bojiště, kde se rozhodující výhodou stává propojení.

A právě v tom může být největší lekce z německého cvičení: jednotlivé drony jsou důležité, ale skutečnou sílu získávají až ve chvíli, kdy začnou fungovat jako součást jednoho systému.

Zdroj: Defence Blog