Ruské vojenské letectvo se podle uniklých interních dokumentů potýká s hlubokou krizí, která může v příštích letech ochromit významnou část jeho transportní flotily. Největší problém se týká letounů řady Antonov, jejichž údržba se po zpřetrhání vazeb s Ukrajinou a pod tlakem mezinárodních sankcí dostává na hranici kolapsu.

Foto: AN-26 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nová generace armádního Humvee je tady

Dokumenty společnosti Aviaremont, které se dostaly na veřejnost, vykreslují mimořádně vážný obraz. Ve zprávách adresovaných vedení státní korporace Rostec popisuje šéf firmy Albert Bakov systémové selhání opravárenského zázemí, nedostatek klíčových součástek i postupné chátrání letounů An-12, An-26 a An-72, které stále tvoří důležitou část ruské vojenské dopravní kapacity.

Rusko má podle těchto materiálů v provozu přibližně 368 letadel uvedených typů. Alarmující je ale skutečnost, že 143 z nich potřebuje urgentní opravy. Situaci dále zhoršuje fakt, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu oficiálně přiznalo nedostatek domácí výroby součástek a sestav, bez nichž není možné tyto stroje uvést zpět do plně provozuschopného stavu.

Klíčovým bodem celé krize je 308. letecký opravárenský závod v Ivanovu, hlavní podnik určený pro opravy těchto strojů. Ten se podle interních dokumentů nachází na pokraji bankrotu. Závod už vyčerpal zálohy z vládních kontraktů, nemá jiné příjmy a provoz drží při životě jen díky úvěrům od dceřiných společností Rostecu, z nichž jsou vypláceny i mzdy zaměstnancům. Jinými slovy: podnik, na kterém stojí servis celé části transportního letectva, přežívá z půjček.

Samotné vedení Aviaremontu navíc budí otázky. V jeho čele stojí Albert Bakov, muž bez specializovaného leteckého vzdělání a bez zkušeností z oboru. Je ekonomem se zaměřením na japanologii a zároveň zetěm režiséra Nikity Michalkova. Jeho předchozí působení v jiných obranných podnicích podle dostupných informací provázely vážné finanční problémy. V kontextu současného stavu tak personální rovina celé kauzy působí přinejmenším znepokojivě.

Psali jsme:Výběrového řízení na BVP XM30 zahájeno: Americká armáda potřebuje náhradu za M2 Bradley

Psali jsme:Ministr obrany Jaromír Zůna: Bez úzké spolupráce s průmyslem a změny přístupu k akvizicím nelze držet krok s technologickým vývojem

Psali jsme:Personální rezervy a jejich budování v době profesionální armády

Zásadní je i další zjištění: program nahrazování dovážených komponentů pro letouny Antonov podle interních zpráv fakticky selhal. Rusko nemá kompletní konstrukční dokumentaci a dosud nedokázalo rozjet sériovou výrobu náhradních dílů, které by nahradily původní ukrajinské komponenty. To znamená, že problém není jen finanční nebo organizační, ale přímo strukturální. Chybí totiž samotný technický základ, na kterém by bylo možné opravy a údržbu dlouhodobě stavět.

Důsledky už přitom nejsou jen teoretické. Technické zhoršování stavu letadel mělo podle těchto informací přispět i k sérii tragických nehod. V prosinci 2025 havaroval v Ivanovské oblasti letoun An-22, který se rozpadl ve vzduchu pouhé čtyři měsíce po dokončení oprav v závodě číslo 308. Při nehodě zemřela celá sedmičlenná posádka.

Další vážná nehoda následovala 31. března 2026 nad Krymem, kde se zřítil vojenský transportní An-26. Mezi 29 oběťmi byl i generálporučík Alexandr Otroščenko. Ruské ministerstvo obrany jako předběžnou příčinu uvedlo technickou závadu bez vnějšího zásahu. V součtu s interními varováními to jen posiluje dojem, že technický stav flotily přestává být zvládnutelný.

Řešení přitom není na dosah. Nový program, který má zmírnit kritický nedostatek náhradních dílů a připravuje jej Experimentální strojírenský závod V. M. Mjasiščeva, si má vyžádat investici zhruba 300 milionů dolarů. Problém je, že financování tohoto projektu nemá začít dříve než v roce 2029. To v praxi znamená několik let, během nichž zůstane flotila bez reálné systémové podpory.

Nejtemnější část celé zprávy ale spočívá v časovém horizontu. Už v květnu 2025 vedení Aviaremontu předpovědělo, že opravy letadel řady An budou během 18 až 24 měsíců prakticky nemožné. Pokud se tento scénář naplní, odborníci očekávají úplné zastavení provozu celé flotily transportních letounů této kategorie.

To by nebyla jen technická nebo průmyslová komplikace. Pro ruské vojenské letectvo by šlo o zásah do samotné schopnosti přepravovat vojáky, techniku i materiál na větší vzdálenosti. A právě proto uniklé dokumenty nepůsobí jako další běžná interní stížnost z obranného průmyslu, ale jako varování před rozpadem části systému, který byl dlouhá léta považován za samozřejmý.

Zdroj: The Moscow Times