Ruská konstrukční kancelář Malachit zahájila přímé vývojové práce na víceúčelové jaderné ponorce páté generace. Vývoj probíhá pod kódovým označením Lajka a navazuje na výzkumné práce definující ponorku nové generace, které se ukrývaly pod kódem Husky. 

Foto: Ruské námořnictvo vlastní několik útočných ponorek s jaderným pohonem (na snímku K-560 Severodvinsk) | Wikimedia Commons

Nová jaderná víceúčelová ponorka Lajka bude disponovat modulárním designem, zcela novým bojovým a kontrolním systémem s umělou inteligencí a do její palety používaných zbraní budou patřit i hyperzvukové raketové střely Zirkon. Vzhled vyvíjené ponorky není znám, stejně jako většina požadovaných parametrů a vlastností. Vývoj nového typu jaderné ponorky spadá do ruského výzbrojního programu na léta 2018 až 2027.

Psali jsme:HMMWV neboli (Vysoce mobilní víceúčelové kolové vozidlo)

V Rusku se v současné době staví víceúčelové jaderné ponorek čtvrté generace typu Jaseň a nosiče balistiscických raket typu Borej.

Foto: Víceúčelová jaderná ponorka typu Jaseň (Projekt 885) | Wikimedia Commons

Projekt 885 Jaseň (v kódu NATO třída Severodvinsk, někdy nazývána též třída Graney) je třída útočných ponorek Ruského námořnictva s jaderným pohonem. Celkem by mělo být postaveno 10 ponorek této třídy, které ve službě nahradí ponorky Projektu 971 (v kódu NATO Akula) a Projektu 949 (v kódu NATO Oscar). Ponorky jsou konstruovány s ohledem na plnění širokého spektra misí, včetně ničení hladinových cílů, ponorek, průzkumu a zapojení do speciálních operací.

Foto: Projekt 949A třídy Antey (NATO označení pro ponorku: třída Oscar II) | Oleg Kuleshov, navyrecognition.com

Psali jsme:Další jaderné raketonosné ponorky Borej-A pro ruské námořnictvo

Ponorky staví ruské loděnice Sevmaš v Severodvinsku. Kvůli nedostatku financí doznala stavba ponorek projektu 885 značného zpoždění – prototypová jednotka Severodvinsk byla stavěna v letech 1993–2014, tedy plných 21 let. Počínaje druhou jednotkou jsou tak stavěny modernizované ponorky projektu 885M Jaseň-M.

Trup je zhotoven z nízkomagnetické oceli. Ponorka je vybavena dvěma 533mm a šesti 650mm torpédomety, sloužícími k vypouštění torpéd a námořních min. Výzbroj zahrnuje například 533mm raketová torpéda VA-111 Škval, 533mm torpéda SAET-60M, nebo 650mm protiponorkové střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Ponorka nese osm čtyřnásobných vertikálních vypouštěcích sil pro střely s plochou dráhou letu P-900 Alfa (v kódu NATO SS-N-27) s dosahem až 800 km, protilodní střely P-800 Oniks s dosahem až 300 km, nebo protizemní střely S-10 Granat (v kódu NATO: SS-N-21 Sampson). Střely mohou nést jadernou hlavici.

Foto: Ruská jaderná ponorka Omsk (K-186) (Projekt 949A)  | airbase.ru

Pohonný systém tvoří jeden reaktor o výkonu cca 200 MW a dvě turbíny. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů na hladině a 35 uzlů pod hladinou.

Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, Wikipedia