EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Válečný stav mezi Polskem a Japonskem během 2. světové války

 23. 09. 2021      kategorie: Vojenská historie      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

12. prosince 1941 se začala psát jedna z těch podivnějších kapitol 2. světové války. Toho dne vyhlásila polská exilová vláda v Londýně válku Japonskému císařství. To by nebylo v turbulentní první polovině 20. století nic zvláštního, kdyby ovšem Japonci tento “požadavek” se vší úctou neodmítli.

jap_01Foto: 12. prosince 1941 se začala psát jedna z těch podivnějších kapitol 2. světové války. Toho dne vyhlásila polská exilová vláda v Londýně válku Japonskému císařství. (ilustrační foto) | Neznámý autor / CC BY-NC-ND 

Počátky diplomatických vztahů mezi Polskem a Japonskem lze dohledat už během rusko-japonské války. Polští bojovníci za nezávislost tehdy nabídli své služby japonské rozvědce a se získáním nezávislosti po 1. světové válce tato spolupráce dále jen vzkvétala. Velitel japonské vojenská mise, která dorazila do Varšavy roku 1919, pak podpořil posílení spolupráce mezi oběma zeměmi se slovy: “Jelikož jste během Dělení (rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko/Německo a Rakousko-Uhersko) dokázali zachovat váš jazyk i kulturu, je zřejmé, že správně chápete rodinnou strukturu a jste schopní přivádět na svět dostatečný počet potomků. Mezi vaše hodnoty bezpochyby patří úcta k tradici a pravidlům, vzpomínání zesnulých a jejich odkazu, a také oddanost vlasti.”

Takový, skoro až romantický, pohled na národní charakter Poláků, pochází zřejmě ze zpráv, které tehdy poskytl major Fukušima Jasumasa. Ten koncem 19. století projel Polské země během své slavné poznávací cesty z Berlína do Vladivostoku. Do Japonska tak přivezl svědectví o nezdolném vlastenectví polského lidu, podtrhované častými povstáními proti cizí nadvládě. Píseň ‘Vzpomínky na Polsko’, inspirovaná právě touto návštěvou, se pak začátkem 20. století stala v Japonsku hitem a jen posílila sympatie Japonců pro tuto evropskou zemi.

Japonské císařství roku 1920 podpořilo vstup nezávislého Polska do vznikající Společnosti národů. Na oplátku byli do Japonska vysláni radio-experti, kteří měli pomoci Japoncům prolomit sovětské rádiové šifry. Japonská rozvědka si nevěděla rady více než rok, nicméně šikovní Poláci si dokázali poradit za několik týdnů. Není divu, že později pomáhali trénovat japonské rozvědčíky.

Po vypuknutí 2. světové války k ukončení spolupráce nedošlo, ba naopak. Japonsko jen těžce snášelo německý pakt s jejich úhlavním nepřítelem SSSR. Poláci tak směli vytvořit špionážní síť na japonské ambasádě v Berlíně a polští špioni dokonce mohli cestovat po okupované Evropě s japonskými diplomatickými pasy. Polská ambasáda v Tokiu fungovala bez přerušení až do října 1941, kdy byla na silný nátlak Německa uzavřena.

Po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 se však mělo vše změnit. Velká Británie okamžitě vyhlásila Japonsku válku a s ní i její dominia a exilové vlády, které hostila, včetně té polské. Diplomatické styky rovněž přerušila Venezuela, Kolumbie, Egypt, Mexiko nebo Řecko.

Je třeba zdůraznit, že Poláci tak učinili velice neochotně. Zajímavější ovšem je fakt, že japonský premiér Hideki Tódžó tehdy "hozenou rukavici" nezvedl a poznamenal: “Polskou výzvu nepřijímáme, neboť Poláci bojující za svou svobodu tak učinili pouze na nátlak Velké Británie”.

Navzdory válečnému stavu tak kooperace mezi agenty obou zemí pokračovala. Polští špioni dále využívali japonských pasů a poskytovali Japoncům zpravodajské informace o Sovětech i Němcích.

Pro úplnost dodejme, že několik Poláků přece jen opravdu bojovalo proti Japonsku. Avšak pod praporem jiných států. Například letecké eso Witold Urbanowicz byl odeslán do USA, aby podpořil nábory mezi americkými Poláky. Později se přidal k jednotce amerických dobrovolníků operujících v Číně, k takzvaným Létajícím tygrům, se kterými získal 6 sestřelů japonských letadel.

Válečný stav mezi Polskem a Japonskem pak formálně trval až do roku 1957, kdy byly diplomatické vztahy mezi Polskou lidovou republikou a Japonským císařstvím obnoveny. Tak se skončil 16 let trvající konflikt, který můžeme nepochybně považovat za jeden z nejpodivnějších v historii obou národů.

Zdroj: jstor.org

CENOVÉ BOMBY 258)

Komentáře

Czert

23. 09. 2021

No jo, politika a politika.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací