EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Velký křižník Alaska byl elegantní, ale koncepčně zastaralou válečnou lodí. Stavěli ho pro minulou válku

 28. 05. 2022      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře
Přidat na Seznam.cz

USS Alaska byla velká, výkonná a mimořádně schopná americká válečná loď postavená během druhé světové války. Pokud bychom se řídili pouze statistikami, mohli bychom si ji snadno splést s bitevní lodí, a dodnes si ji mnozí pletou s bitevním křižníkem. Alaska však nebyla bitevní lodí a nebyla ani bitevním křižníkem, v klasifikaci US Navy byla tzv. velkým křižníkem, large cruiser, s trupovým kódem CB. Toto impozantní plavidlo bylo velmi rychlé a silně vyzbrojené, ale kvůli pozdnímu uvedení do provozu a drasticky odlišným podmínkám, než jaké panovaly při jeho objednání, měla loď ve válce jen omezené využití.

Alaska byla vedoucí lodí své třídy, která měla tvořit rodinu celkem šesti plavidel. Dokončeny však byly nakonec pouze USS Alaska a USS Guam. Třetí loď (USS Hawai) byla zrušena v průběhu stavby, a další tři (Philippines, Puerto Rico a Samoa) se vůbec nezačaly stavět. Jednalo se tehdy o největší křižníky postavené USA.

Tyto lodě byly jedinečné a představovaly střední cestu mezi křižníky a bitevními loděmi. Konvenční křižníky byly rychlé a silně vyzbrojené válečné lodě, které byly užitečné v situacích, kdy bylo třeba velké palebné síly, avšak nehrozilo střetnutí s hlavními silami protivníka. V rozhodujících bitvách by pak tyto lodě hlavní síly podporovaly.

Foto: Velký křižník USS Alaska (CB-1) v srpnu 1944 | US Navy / Wikimedia Commons / Public domain

USA si tyto lodě oblíbily. Před válkou byly Washingtonskou námořní smlouvou omezeny na 10 000 tun a 8palcová (203mm) děla. Koncem 30. let 20. století americké zpravodajské služby naznačily, že Japonsko staví velké "superkřižníky" - mnohem větší a výkonnější než všechny americké křižníky té doby, které by se mohly prohánět po Pacifiku a beztrestně ohrožovat obchodní trasy.

V té době letadlové lodě ještě nebyly považovány za krále moří, a tak se USA rozhodly pro boj s těmito japonskými plavidly postavit vlastní velké křižníky; třídu Alaska. Všechny lodě - včetně těch nepostavených - byly pojmenovány po amerických teritoriích (na rozdíl od bitevních lodí, které nesly jména po státech USA). Jednalo se o mohutná plavidla, kdy tyto s délkou 246 m byly přibližně stejně dlouhé jako Bismarck a s výtlakem 34 000 tun byly těžší než letadlové lodě třídy Essex. Třída Alaska byla poháněna osmi kotli Babcock and Wilcox, dosahovala rychlosti 33 uzlů a měla dosah 12 000 námořních mil.

Jak již bylo zmíněno, tato plavidla byla silně vyzbrojena. Jejich hlavní baterii tvořilo devět 12palcových (305mm) děl L/50 Mark 8 ve třech věžích; dvě věže na přídi a jedna na zádi. V šesti věžích bylo umístěno dalších dvanáct 5palcových (127mm) dvojúčelových děl L/38, zatímco 56 čtyřhlavňových 40mm děl Bofors a 34 jednohlavňových 20mm děl Oerlikon sloužilo jako lehká protiletadlová obrana lodi. A je to právě výzbroj, kterou se velké křižníky liší od původní ideje bitevních křižníků – ty měly nést výzbroj srovnatelnou s bitevními loděmi své doby. To Alaska nenesla: v době vzniku projektu již byly standardem námořní děla ráží 356, a spíše 381 a 406 mm. Moderní děla Mark 8 ráže 305 mm byla velmi výkonná, ale nešlo o výzbroj srovnatelnou s moderní bitevní lodí.

V porovnání se svou výzbrojí a bitevními loděmi stejné éry se pak třída Alaska vyznačovala slabším pancéřováním. Pás lodi obepínal pancíř silný 229 mm, paluba měla 102 mm a čela věží 325 mm. To je mnohem méně než u japonské lodi Jamato nebo Missouri, ale srovnatelné se staršími a menšími bitevními loděmi.

Práce na Aljašce začaly v prosinci 1941, jen několik dní po útoku na Pearl Harbor, a spuštěna na vodu byla 15. srpna 1943. Do služby byla uvedena 17. června 1944. V té době již původní účel, pro který byla postavena, tedy boj proti japonským velkým křižníkům, neměl smysl – jednak neexistovaly, a i kdyby existovaly, palubní letectvo by si s nimi poradilo mnohem efektivněji než dva (nebo šest) křižníků.

V té době mohly útočit stovky letadel ze vzdálenosti stovek mil i na ty nejmohutnější bitevní lidě a hladinové jednotky byly bez podpory vlastního letectva takřka bezbranné. Namísto snahy působit přímo proti válečným lodím protivníka tak velké křižníky ve skutečnosti sloužily, ostatně stejně jako moderní rychlé bitevní lodě, jako doprovod letadlových lodí, kdy podporovaly sestavu svými protiletadlovými zbraněmi.

Alaska podporovala také vylodění na Iwodžimě v únoru 1945 a chránila letadlové lodě Enterprise a Saratoga. Poté se připojila k letadlovým lodím Yorktown a Intrepid, které podnikaly nálety na Okinawu. Během bitvy o Okinawu Alaska poprvé okusila činnost nepřítele a bojové podmínky, kdy se zúčastnila prudkého japonskému leteckého útoku na americkou flotilu. Tehdy loď sestřelila dva japonské letouny, z nichž jeden se pokoušel narazit do letadlové lodi Intrepid. Jedné březnové noci pak loď zahájila palbu na Minamidaitō, na japonské území vyslala 45 12palcových a 352 5palcových granátů. Poté 11. dubna sestřelila další japonský letoun. A obsluze jejích protiletadlových zbraní se zřejmě podařil i ojedinělý úspěch, když pravděpodobně zničily letoun kamikaze s raketovým pohonem, tzv. Ohku.

Po zbytek války pak Alaska prováděla podobné mise - bombardování a doprovod letadlových lodí - a krátce po válce strávila nějaký čas jako součást okupačních sil v Japonsku. V rámci operace Magic Carpet odvážela americké vojáky domů z širokých prostor Tichého oceánu a nakonec byla v srpnu 1946 vyřazena z aktivní služby. Vyřazena ze stavu byla již 17. února 1947.

Následně bylo provedeno několik studií, zda by bylo možné lodě Alaska a Guam znovu využít, ale když bylo zveřejněno, že by to bylo příliš nákladné, byly obě vyškrtnuty z námořního registru a počátkem 60. let sešrotovány.

Přestože Alaska zasáhla do války pozdě, byla nasazena úspěšně a zaznamenala řadu vítězství, neztratila žádného člena posádky a získala působivé tři bojové hvězdy.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Petr

28. 05. 2022

Byly to překrásné nádherné lodě. Škoda jich.

David

28. 05. 2022

Ty křižníky Alaska ale rozhodně nebyly špatné,a nebyly řešením pro minulou válku. osvědčily se jako doprovod letadlových lodí, disponovaly velmi silnou protiletadlovou výzbrojí, navíc byly mnohem levnější než bitevní lodě Iowa. Byly tak jejich dobrým doplňkem. Do osudu křižníků Alaska ale zasáhlo to, že válka už končila, a US Navy už neměla až takovu potřebu těžkých lodí

Přidat komentář