Začátek března přinesl sérii zásahů, které míří na to nejcitlivější, co moderní armáda chrání: oči a štít. Ukrajinské dronové jednotky ze Sil bezpilotních systémů podle ukrajinských zdrojů mezi 1. a 13. březnem zničily ruský systém protivzdušné obrany Buk‑M1 poblíž Kurachove a zároveň zasáhly stacionární radiolokátor Nebo 55Ž6 na dočasně okupovaném Krymu. Vedle toho ukrajinští operátoři hlásí i zničení několika průzkumných bezpilotních letounů Merlin‑VR v oblasti Huljajpole.

Foto: Buk-M1 po zásahu | Telegram

Psali jsme:Řecká armáda hodnotí francouzskou nabídku na 370 kolových obrněnců. Říká jim VBCI Filoktétés

Na první pohled jde o „další úspěšné zásahy“. V praxi ale podobné údery fungují jako cílené vytrhávání článků z řetězu, který drží ruskou protivzdušnou obranu pohromadě. Ukrajinci tomu sami říkají „nepřátelský řetěz PVO“: radar odhalí cíl, předá data, systém PVO vyhodnotí hrozbu a odpálí střelu. Když z toho vypadne klíčový prvek, vzniká okno — mezera v detekci nebo v možnosti zasáhnout — a právě tím se otevírá prostor pro další drony i jiné úderné prostředky hlouběji za linií.

Buk‑M1 u Kurachove: méně „deštníku“ tam, kde se bojuje nejtvrději

Zničený Buk‑M1 u Kurachove představuje citelnou ztrátu v sektoru, kde pokračují intenzivní bojové operace. Buk‑M1 je střednědosahový protiletadlový raketový komplet určený k ochraně vojsk a kritické infrastruktury před letadly, střelami s plochou dráhou letu i UAV. Jinými slovy: je to systém, který má bránit právě proti tomu, co Ukrajina ve velkém používá — dronům a přesným úderům.

Jeho vyřazení znamená méně pokrytí a menší jistotu pro jednotky i logistiku v dané oblasti. A zároveň nutí protivníka přesouvat další prostředky, improvizovat a „lepit“ díry jinde — často na úkor jiných úseků.

Nebo 55Ž6 na Krymu: zásah do „očí“ integrované obrany

Ještě výmluvnější je zásah radiolokátoru Nebo 55Ž6 na Krymu. Tenhle systém je určen pro dálkovou detekci vzdušných cílů a v ruské integrované protivzdušné obraně plní roli včasného varování a předávání dat pro sledování a navádění. Pokud takový radar vypadne, nejde jen o jeden „rozbitý přístroj“ — jde o oslabení schopnosti včas vidět, vyhodnocovat a reagovat.

Psali jsme:Autojeřáby Manitowoc – Grove posilují logistickou interoperabilitu AČR v rámci NATO

Psali jsme:Exkrálovna moří závislá na spojencích: Royal Navy nemůže eskortovat vlastní letadlové lodě a spoléhá na Francouze

Psali jsme:Macronova „předsunutá odstrašující síla“ a přetváření evropské bezpečnosti v době nejistoty

V prostředí, kde se rozhoduje v minutách a někdy i v desítkách sekund, je ztráta dlouhodosahového přehledu přesně ten typ problému, který se špatně maskuje a ještě hůř rychle nahrazuje.

Merlin‑VR nad Huljajpole: když průzkum padá, velitelé oslepnou

Ukrajinští operátoři zároveň hlásí zničení několika průzkumných UAV Merlin‑VR v oblasti Huljajpole. Sestřely měli provést piloti 7. praporu 414. brigády a podle uvedených informací byly čtyři drony Merlin‑VR zničeny během čtyř dnů.

Merlin‑VR je popisován jako „high‑level“ průzkumná platforma pro operační zpravodajství — tedy něco, co nepomáhá jen jedné četě v zákopu, ale může krmit informacemi velení na úrovni divize či armády. Když takové prostředky padají, nejde jen o ztrátu techniky: jde o ztrátu kontinuálního obrazu bojiště, hůř se plánuje, hůř se korigují údery a roste riziko špatných rozhodnutí.

Širší obraz: stejný princip, jiný cíl — Grad zničený jednotkou Phoenix

Do stejné logiky zapadá i další březnový zásah, o kterém dříve informoval Defense Express: 12. března piloti jednotky Phoenix zničili naložený raketomet BM‑21 Grad. Akce byla zachycena na videu a zveřejněna Státní pohraniční službou Ukrajiny. Zatímco Buk a Nebo představují „štít a oči“, Grad je typická frontová hrozba — nástroj masivního ostřelování. Výsledek je ale podobný: snížit protivníkovu schopnost působit tlak, ať už ve vzduchu, nebo na zemi.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, The Moscow Times