EXCALIBUR
CZUB

Voják chtěl udobřit rozhádané hosty restaurace, ti jej zmrzačili

 06. 12. 2018      kategorie: Události      27 komentářů

V létě pobouřil veřejnost případ vojáka, který byl napaden u diskotéky tak surově, že utrpěl mnohačetné zlomeniny obličejových kostí, naštěstí bez závažného poranění mozku. Jen o pár měsíců dříve se odehrál, bez mediální pozornosti, podobný útok na jiného příslušníka AČR, který se bez trvalých následků neobešel. Karel S. je dosud částečně ochrnutý a nemluví. Nyní končí jeho rehabilitační pobyt v Kladrubech, vyhlídky jsou nejisté, jeho maminka musí upravit byt a převzít roli pečovatelky. Moc rádi bychom jí a Karlovi pomohli, čtěte proto dále a zapojte se…

Karlovi je 31 let, vystudoval obor ekonomika a provoz letectví, chvíli pracoval jako řidič, ale táhlo ho to do armády, kam se před šesti lety dostal a zakotvil u dělostřeleckého pluku v Jincích. Patřil mezi ty nejaktivnější, účastnil se s kolegy třeba prestižní soutěže průzkumných hlídek a před dvěma roky se připravoval na misi v Mali.

Sankot druhy zprava
Foto: Karel na soutěži průzkumných hlídek (druhý zprava)

Psali jsme: Pavel Stehlík - patron knihy Elitní sniper: Cíl Amerika

Tehdy měl ale poprvé smůlu a málem přišel o život, když utrpěl těžký úraz hlavy při autonehodě – tři měsíce strávil v nemocnici, dalších osm rehabilitací. Přesto se vrátil do služby, kde dostal závazek do roku 2023. Z vyhlídek na služební kariéru mu ale ani tentokrát nebylo dopřáno těšit se dlouho…

Letos v květnu zašel s bratrem na kus řeči do restaurace nedaleko bydliště a když už se chystali k odchodu, vypukla u vedlejšího stolu šarvátka jiných dvou mladých mužů. Karel je šel uklidnit a když se mu zdálo, že byl úspěšný, konečně z restaurace odcházel.

Ty dva podnapilé muže ale zřejmě usmířil až moc – jejich uražené ješitnosti spojily síly... Zezadu jej surově napadli údery do hlavy. Pokračovali, ačkoli byl na zemi a ztratil vědomí. Zatímco je jeho mladší bratr prosil, ať Karla dál nebijí, už vůbec ne do hlavy, vzali si to naopak jako inspiraci, ostatně neušetřili ani bratra…

Psali jsme: Američané svrhli na Afghánistán nejsilnější nenukleární bombu GBU-43/B přezdívanou „matka všech bomb“

Sankot na horách
Foto: Karel (vpředu) před útokem

Vše sice zachytila videokamera, takže útočníci záhy stanuli před soudem, přesto se nenamáhali ani omluvit či nabídnout odškodnění. Naopak! Za bezradného přihlížení soudu začali převádět svůj majetek na své blízké, aby se jakékoli náhradě škody provždy vyhnuli! Jejich právníci navíc přišli s argumentem, že kdyby Karel býval neutrpěl prvé poranění hlavy již při autonehodě, z jejich surového útoku by si odnesl jen banální otřes mozku.

Realita je taková, že Karlovi fatálně poškodili celou levou hemisféru, v první dny mu lékaři dokonce vůbec nedávali naději. Po měsíční hospitalizaci na jednotce intenzivní péče, poté neurochirurgii a opět JIP, dostal Karel plastovou náhradu lebeční kosti, na konci srpna nastoupil k rehabilitaci v Kladrubech, kterou pojišťovna po apelech rodiny a lékařů hradí do 6. prosince, a pak… Dál si má vzít Karla domů jeho maminka a postarat se.

Karel trpí afázií, což je ztráta schopnosti řeči. Snad základním sdělením rozumí, dokonce se zasměje vtipu, ale sám mluvit nedokáže. Na polovinu těla byl ochrnutý, nyní již ujde za pomoci holí asi sto metrů, ruku ale ovládá velmi omezeně. Tyto následky lze přirovnat k vážné mrtvici – nemusí být ve všech směrech neměnné, ale klíčová je další, intenzivní, rehabilitace.

Sankot
Foto: Karel se nevzdává - během aktuální rehabilitace

Pro tu jeho maminka dělá maximum – mimo jiné po celou dobu jeho pobytu v Kladrubech za ním od čtvrtku do neděle dojížděla, aby s ním cvičila i o víkendech, kdy ústav cvičební programy neprovozuje. Pro maminku to vše obnáší nejen extrémní psychickou a fyzickou zátěž, ale rovněž finanční – v Plzni provozuje jako živnostnice kadeřnictví, takže kdykoli pečuje o Karla, znamená to, že nevydělává peníze.

V intenzivním kontaktu je Spolek VLČÍ MÁKY s maminkou Karla od sklonku srpna, poskytujeme jí morální a psychologickou podporu, dále jsme předali 20000 Kč z výtěžku sbírky "Po stopách hrdinů" na úhradu nákladů dojíždění a pobytů se synem v Kladrubech.

Z rozpočtu zmíněné sbírky (ta probíhala na pomoc konkrétnímu vojákovi a policistce po řádně neodškodněném úrazu, plus pro klienta, který určení sbírky v rozhodném období jako další splní – tím je tedy Karel) zbývá už jen 10000 Kč, kterými chceme přispět Karlovi na kvalitní domácí postel (ta bude samozřejmě dražší, žádoucí je polohovatelná s antidekubitní matrací).

Kromě toho ale Karel potřebuje další pomůcky – jak ulehčující jeho pobyt a pohyb doma i venku, tak třeba pro nákup speciálních počítačových programů k tréninku obnovení řeči. Potřebuje také „buddyho“ – parťáka, který by s ním aspoň jednou týdně trénoval, třeba jen povídáním a procházkou.

Sankot první zleva
Foto: Pomozme Karlovi znovu vítězit (první zleva)

Samozřejmě úplně nejvíc by potřeboval celodenního pečovatele a fyzioterapeuta v jednom, jako měl třeba Jirka Schams. Jenže zatímco „Regi“ si mohl péči hradit z armádou vyplaceného odškodného, Karlovi nikdo nic nedá. Jak již bylo zmíněno, útočníci se sice (snad) kriminálu nevyhnou, ale majetku už se převodem na blízké zbavili, odškodnění z nich nedostane ani exekutor.

A pojišťovna nebo náš „štědrý“ (jak pro koho?) sociální systém zajistí Karlovi nejvýše sedátko do vany a nejlevnější invalidní vozík. Přitom, pokud Karel má mít možnost trávit čas i mimo zdi pokoje, aniž by po další hodině trpěl bolestmi zad, bude samozřejmě potřebovat i anatomicky uzpůsobený vozík. A mnoho dalšího. Zatím je ale v neschopence, o invalidní důchod si může žádat až později, rovněž vyřízení příspěvku na péči může trvat měsíce…

Přes to všechno, vzdor beznaději a naštvání na útočníky i systém, který pomáhá oběti až na posledním místě, vyzařuje proud pozitivní energie Karlova maminka. Když jsme se jí zeptali, jak se vyrovnává s chováním útočníků, jednoduše řekla: „Oni taky mají rodiny a mně je líto jejich matek, partnerek a dětí. Navíc, chovat k nim nenávist, by mě stálo příliš mnoho sil, které potřebuji věnovat Karlovi.“

Takto velkoryse mluví žena, která je nejen už měsíce vyčerpaná, ale společně se synem Jirkou (rovněž při napadení zraněn, naštěstí relativně lehce), chodí nyní k soudním stáním, kde tudíž zhlédla i videozáznam šíleného útoku a musela poslouchat nesmyslné výmluvy útočníka, k nimž sebrala odvahu se přihlásit a oponovat. Pro Jirku je pak situace o to těžší, že si klade za vinu, že bratra neochránil, ke všemu jednoho z útočníků – ti jsou souzeni na svobodě – dokonce posléze potkal v supermarketu (to bohužel ve zdejším Absurdistánu už ani nepřekvapí).

Karel a motorka
Foto: Pomozme Karlovi... třeba se zas někdy projet...

Co je nyní důležité a správné, je udržet rodinu nad vodou a zajistit Karlovi nejlepší podmínky pro domácí rehabilitaci. Takže velice uvítáme:

  • Finanční dary na úhradu potřebného vybavení a služeb, ať již jako účelový (= jen pro Karla určený) sponzoring Spolku VLČÍ MÁKY, nebo po domluvě poukázáním přímo Karlově mamince, popř. i přímou úhradou konkrétního zboží a služeb pro Karla (např. zmíněný PC program pro rehabilitaci řeči apod.).
  • Materiální dary – zejm. nabídky rehabilitačních a odlehčovacích pomůcek po pacientech, kteří je již nepotřebují.
  • Dobrovolníky typu „buddy“, pečovatel, fyzioterapeut, kteří se budou Karlovi v rámci svých časových možností věnovat. Plus i kolegové Karla z armády (o jeho stavu dosud nejsou dost informováni, maminka nemá mnoho kontaktů), kteří se domluví na návštěvách, vezmou Karla na výlet atd.
  • Kadeřnice, která by byla ochotna na zkrácený úvazek pracovat v kadeřnickém salónu Karlovy maminky (třeba taková, která již má jinde kratší úvazek, je na mateřské či v penzi…), samozřejmě dostane řádně zaplaceno, jde o to, aby se maminka mohla věnovat Karlovi, aniž by bylo kadeřnictví zavřeno.

Veškeré nabídky pomoci a dotazy, prosíme, směřujete na e-mail podpora@spolekvlcimaky.cz.

Karel v říjnu

ARMY24

Komentáře

rtm

06. 12. 2018

att: Lubomír Balga
"Existuje nějaký relevantní kontakt na tohoto kolegu? Jeho případ by mě zajímal především z právního hlediska.."

Ano, pane Balgo. Pokud se prokáže úmysl převádění majetku aby nemuseli platit odškodné, lze to právně anulovat. A mj. vymáhat se to dá po nich do konce života. Např.

Petr

06. 12. 2018

To, co se tomu člověku stalo, je tragédie, ale nutno říci, že si to zavinil sám. Montovat se mezi ožralé agresivní debily je mírně řečeno holý nerozum. Pokud si chtějí rozbít držky, ať si poslouží, co tě nepálí, nehas.
Takhle má kvůli blbosti zničený život , což je věčná škoda. Vymahatelnost práva je v této banánové republice téměř nulová, agresoři dostanou směšné tresty, pokud vůbec nějaké. Ovšem kdyby měl napadený zbraň a útočníky zranil nebo nedejbože zabil, vyfasoval by pěkných pár let kriminálu. Takhle vypadá právní stát podle představ pseudohumanistů.
Budiž to poučením pro ostatní.

Ftelf

06. 12. 2018

Je mi z toho všeho nějak smutno. Lehce připomíná Hrůzu, který se taktéž rozhodl od sebe oddělit dva mlátící se kretény, kteří následně začali útočit na něj.
Nebylo by nejefektivnější přispět na pořádného právníka ? Samozřejmě, že hotovost je potřeba pro akutní péči, ale z hlouhodobého hlediska... ?

Aleš

06. 12. 2018

Takovouhle škodnou utratit.... a hodně štěstí Karlovi...

mystiqo

06. 12. 2018

Vzhledemk tomu, že obdobných případů je více. Ať už se jedná o násilí, takzvané "šmejdy" a podobně. Ptám se, proč se dosud nenašel nějaký mesiáš který by financoval nějakou jednotku co by s takové jedince, kteří se vysmívají zákonům dbalých občanů přímo do očí, jako v tomto případě, potrestali. Tam kde nestačí zákon (což je u nás dost často) by se mělo soudit z morálního hlediska. A také tak zakročit.

Ondra

06. 12. 2018

Zdravím všechny, taky bych se z toho poblil a možná ještě i něco víc. Nicméně vzpomínám si, že jsem někde četl, že když někdo v době nějakého průšvihu začne odklánět majetek, tak snad by to mělo být soudně napadnutelné jako účelové a tím i zpětně zrušitelné. Možná by stálo zato to právně prověřit. Vzhledem k tomu, že na tento bizár, který si drze říká stát, očividně není možné se spolehnout, bylo by dobré alespoň udělat pro Karla nějakou pořádnou sbírku. Ty dva sráče by měli zavřít a nechat je všechno zaplatit + odškodné, i kdyby to měli splácet do konce života popř. jejich děti.

Martin K

06. 12. 2018

Spravedlnost po česku, chce se mi blejt.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací