Tento námořní důstojník věděl, že zemře. Přesto vydal rozkaz, který změnil dějiny
Příběh zásahu Karla Doormana, nizozemského námořního důstojníka narozeného v Utrechtu 23. dubna 1889, do průběhu 2. světové války je příkladem toho, jak ve vypjatých historických okamžicích vznikají legendy. Legendy, které i po smrti toho, s kým byly při svém vzniku spjaty, žijí dále a podporují vznešenou ideu, za kterou jejich původce položil život.
Foto: Portrét Karla Doormana jako kapitána-lieutenanta (1935) | Wikimedia Commons / Public domain
Karel Doorman byl námořním důstojníkem od roku 1910. Za 1. světové války a i po ní pomáhal rozvíjet nizozemské válečné námořní letectvo. V roce 1937 se stal velitelem námořního letectva Královského nizozemského loďstva v tehdejší Nizozemské východní Indii (dnešní Indonésie) a v roce 1940 dosáhl hodnosti kontraadmirála. Zároveň se stal vrchním velitelem tohoto loďstva.
Tváří v tvář japonské invazi do Nizozemské východní Indie byla počátkem roku 1942 vytvořena kombinovaná americko-britsko-nizozemsko-australská flotila (ABDA), jejímž velitelem byl právě kontraadmirál Doorman. Slabé a narychlo sestavené Doormanovo loďstvo mělo pouhých 13 lodí (křižníků a torpédoborců). Jeho nadřízený, britský generál sir Archibald Wavell, vydal rozkaz, aby se ABDA pokusila zabránit invazi mnohem silnější japonské flotily do Jávského moře. Během této prakticky sebevražedné operace ABDA sice potopila několik japonských lodí, ale invazi Japonců na Jávu zabránit nemohla.
Karel Doorman sám zahynul, když byla jeho vlajková loď, lehký křižník De Ruyter, zasažena torpédem z japonské ponorky a on – v duchu staré námořnické tradice – odmítl opustit svou loď se zraněnými a zmrzačenými námořníky, kteří již nemohli být evakuováni. V průběhu bitvy s Japonci (27. února 1942) došlo k epizodě, z níž se zrodila Doormanova legenda.
Když byl v boji poškozen britský křižník HMS Exeter, byla jeho posádce vydána instrukce k ústupu. Doorman, aby zabránil nedorozumění, vyslal pro ostatní lodě signál: „Všechny lodě následovat mě!“ Jednoduše nechtěl, aby další plavidla následovala poškozený Exeter. Brzy nato se však jeho signál začal interpretovat jako: „Útočím, všichni za mnou!“, tedy jako výraz pohrdání smrtí v boji se silnějším nepřítelem. V této podobě jej přijal za své heslo nizozemský protinacistický odboj.
Zdroj: valka.cz
Komentáře
JanJan
04. 05. 2025, 20:48Ten článek je dost hrozný, když opomenu značnou nesrozumitelnost nadpisu s ohledem na obsach článku, jsou zde i fakticke chyby, HNLMS De Ruyter (stejne jako druhy holandsky lehky křižník HNLMS Java) byl potopen salvou torpéd zhladinovych lodí, mám za to, ze to byly torpéda vystřelená z tezkych křižníků Nachi a Haguro. K počtu lodí, Doorman velel smíšenému údernému svazu, zúčastnil se s nim nekolika operací, celkově ho mohl kombinovat z většího počtu lodí než ze třinácti, jak se zde příliš konkrétně uvádí, jen Holanďané měli v době vzniku ABDA v oblasti 3 lehké křižníky a 7 torpédoborců, Američané 1 těžký a 2 lehké a vic jak 10 starých torpédoborců, k tomu britské a australské křižníky a torpédoborce, lodě plnily různé úkoly, hlavně doprovody zásobovacích konvojů. Japonske loďstvo bylo samozřejmě mnohonásobně silnější a mohlo si po Pearl Harboru prakticky nasadit cokoliv ze sveho obrovskeho arsenálu bitevních a letadlových lodí, desitek křižníků a torpédoborců.
Czertik
04. 05. 2025, 11:16a v cem to melo zmenit dejiny ? invazi nezabranil .