Čína postupně přechází na vlastní vojenskou techniku a snižuje tak svou závislost na dodávkách a technologiích ruských zbrojovek. Nově nahrazuje původní ruské letecké motory v námořních bojových letounech J-15 za své vlastní a již nebude pro tyto letouny odebírat motory z Ruska. Jedná se o další čínské rozhodnutí zbavit se závislosti na Rusku co se týče zbraní a vojenských technologií.  Je zajímavé sledovat postupnou proměnu Číny ve vojensky technologickou velmoc, která kdysi byla na Rusku životně závislá. Čína za poslední léta technologicky dalece převýšila Rusko a dokonce tuto zemi pomalu vytlačuje i z jejích tradičních trhů.

Minulý týden čínská státní televize CCTV 7 zveřejnila reportáž o bojovém letounu Shenyang J-15, kdy si letečtí odborníci všimli velice zajímavé skutečnosti. Letoun totiž disponoval lokálními čínskými proudovými motory Šenjang Liming WS-10B Tchaj-chang, což je nezvyklé. Doposud totiž byly letouny viděny pouze s ruskými, respektive sovětskými motory Saturn-Ljuka AL-31F, které využívají i ruské stroje Suchoj Su-33, jehož je J-15 bezlicenční kopie. 

Podle odborného portálu Janes by se mělo jednat o motory WS-10B, které jsou výrazně lepší, než předchozí WS-10A. Motor WS-10B by měl mít maximální výkon až 135 kN, zatímco WS-10A by měl mít maximální výkon 132 kN. Pro porovnání, americká F-16 má výkon 131 kN nebo evropský Eurofighter Typhoon má maximální výkon 89 kN. Jedná se o maximální výkon s forsáží (přídavné spalování). Nicméně příliš mnoho informací o motorech WS-10, ale i samotném letadle se toho moc neví, a tak se odborná veřejnost musí spoléhat pouze na určování z dostupných obrazových materiálů a spekulovat o tom, co potenciální instalace motoru WS-10 znamená pro budoucnost letounu J-15. Každopádně tento fakt poukazuje na poměrně vysokou vyspělost čínského leteckého průmyslu, alespoň tedy co se týče motorů. Upravit motor z pozemních letounů pro použití na palubních letounech je totiž velice náročný úkol, o kterém se spekulovalo, že ho čínský průmysl v současné době ani nadcházejících letech není schopen provést. Motory WS-10B byly nicméně k vidění i na letounech Čengdu J-10, kde stejně jako u J-15, nahradily původní ruské motory Saturn-Ljuka AL-31F.

Psali jsme:Záběry z dronu ukazují místo likvidace vůdce ISIS Abú Bakr al-Bagdádího

Foto: Letoun J-15 s novými motory na záběrech čínské státní televize. Doposud byl J-15 posledním čínským letounem, který se spoléhal na ruské motory. | CCTV 7 / Public domain

J-15 je dvoumotorové palubní víceúčelové stíhací letadlo čtvrté generace vyvinuté společností Shenyang Aircraft Corporation a institutem 601 a je založené na sovětském letounu Suchoj Su-33. Je to také poslední známý letoun, který stále využívá ruskou pohonnou jednotku AL-31F, protože většina čínské flotily již obdržela motory domácí výroby. Motory série WS-10 Tchaj-chang jsou pokračovatelé motorů WS-10, které vychází ze zrušeného čínského projektu Woshan WS-6 z 80. let. Jedná se o turbo-ventilátorové motory s vysokým tahem a vysokým poměrem tahu ke hmotnosti. Odborník z portálu Global Times na čínské letecké technologie Liu Xuanzun vypověděl, že motory série Tchaj-chang již byly instalovány do všech hlavních čínských bojových letadel, a to do letounů J-10, J-11, J-16 a J-20. Doposud však nebyly motory série Tchaj-chang instalovány na palubních letounech, nejspíše z obav o jeho správné fungování. Instalace nových čínských motorů, byť prozatím jen zkušební, však ukazuje na vysokou míru vyspělosti čínského leteckého průmyslu, jelikož již z podstaty věci musí být čínský motor Šenjang Liming WS-10B Tchaj-chang lepší, nežli ruský Saturn-Ljuka AL-31F.

Foto: Dvojice letounů J-15. Vyrobených má být celkem již více než 20 kusů těchto strojů. Čína původně požadovala 50 letounů. | Wikimedia Commons / Public domain

Jiný čínský odborník Fu Qianshao pak přiblížil rozdíly, které musí motor určený pro palubní letouny snášet. Na rozdíl od pozemních verzí, musí být tyto motory silnější, musí produkovat vyšší rychlost a počáteční zrychlení a musí odolávat silnějším nárazům během vzletu a přistání, ale také čelit drsnějším pracovním podmínkám, což je výrazně vyšší vlhkost a koncentrace soli ve vzduchu, což může způsobovat korozi a tím snížit životnost a spolehlivost motorů.

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Psali jsme:Céčka z pardubického CéeLVéčka končí

Psali jsme:Albatros naposledy přistál. L-39C uzavřel jednu éru českého vojenského letectví a zamířil do muzea

Foto: Letoun J-15 | Wikimedia Commons / Public domain

Qianshao dále poznamenal, že se nové čínské motory svými parametry a výkony již mohou rovnat americkým protějškům. Instalace domácích komponentů je pro Peking velkým plusem, nemusí se totiž spoléhat na dodavatele z jiných zemí a není tajemstvím, že ruské zbrojovky mají problémy s dodávkami komponent zahraničním uživatelům. Vzpomeňme jen na dodávky náhradních dílů pro naše bojové vrtulníky Mi-24, které trvaly více než rok. Takovéto prodlevy však pro Čínu již nejsou akceptovatelné. 

Foto: Domovskou základnu bude tvořit první čínská letadlová loď Lio-Ning CV-16 | Wikimedia Commons / Public domain

I přes výrazný čínský pokrok však zůstává iniciativa v Tichomoří stále na americké straně. Pro čínský J-15 bude nejbližší soupeř právě americký F/A-18 Super Hornet. Jak dlouho bude americká nadvláda dále trvat je prozatím ve hvězdách, náskok amerických technologií se však rok od roku stále snižuje.

Zdroj: SOFREP, Global Times, Janes