EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Temný scénář vývoje v Moldávii

 14. 05. 2022      kategorie: Události      31 komentářů
Přidat na Seznam.cz

V současnosti, v návaznosti na válku na Ukrajině, se čím dál častěji objevují úvahy, že Rusko – kterému se jeho ukrajinské tažení nedaří tak, jak původně předpokládalo – by mohlo zaútočit také na Moldávii, a tak de facto vpadnout Ukrajině do zad. Případně po dobytí Moldávie spojit Moldávii s již dobytým území na jihu Ukrajiny, a tím odříznout Ukrajinu od moře. Zatím jde naštěstí jen o teoretické scénáře, uskutečnit něco takového by ale mohlo být mnohem snazší, než se může na první pohled zdát.

Moldávie je po dlouhá léta mezinárodně uznaným státem, je i řádným členem OSN atd. Přesto je nutné zmínit, že Moldávie je ve své nynější podobě umělým, novodobým státním útvarem. Historické Moldavsko sice patří mezi velmi staré evropské entity, rozkládalo se ale na zcela jiném území než dnešní Moldávie. Dnešní Moldávie vznikla až v r. 1940, kdy tehdejší Sovětský svaz vedený J. Stalinem uskutečnil anexi Besarábie, západní části dnešní Moldávie, patřící do té doby Rumunsku a obývané převážně etnickými, Rumunům spřízněnými Moldavci. Následně byla Besarábie spojena s východní části, oddělenou řekou Dněstr a obývanou převážně Rusy a Ukrajinci. Tím vznikla Moldavská sovětská socialistická republika, která se stala součástí Sovětského svazu.

shutterstock_460604416Foto: V současnosti, v návaznosti na válku na Ukrajině, se čím dál častěji objevují úvahy, že Rusko – kterému se jeho ukrajinské tažení nedaří tak, jak původně předpokládalo – by mohlo zaútočit také na Moldávii, a tak de facto vpadnout Ukrajině do zad. (ilustrační foto) | Shutterstock

Po dlouhá desetiletí byla Moldávie zdánlivě poklidnou svazovou republikou, jejíž vývoj kopíroval dění v celém sovětském impériu. Klid navíc umocňoval i fakt, že Moldávie nedisponovala žádným výrazným nerostným bohatstvím, a proto i z hlediska politického tvořila periferii Sovětského svazu. Ve skutečnosti lze konstatovat, že toto spojení nikdy nefungovalo. Západní, rumunsky mluvící část země vždy měla vazby spíše na Rumunsko. To vedlo k celé řadě vnitřních konfliktů, a to zejména v době, kdy v Rumunsku vládl N. Ceausescu, jehož vláda (i přesto, že Rumunsko bylo členem Varšavské smlouvy a RVHP) realizovala politiku do jisté míry nezávislou na Moskvě a měla dobré styky i se západními státy.

Celkový nárůst nacionalismu, který se v Sovětském svazu začal objevovat v osmdesátých letech v návaznosti na úpadek sovětského impéria, se projevil i v Moldavsku, kde se také objevily hlasy volající po osamostatnění. A když toho bylo v návaznosti na rozpad Sovětského svazu dosaženo a r. 1991 vznikla samostatná Moldávie, plně se projevilo, jak bylo ono vytvoření Moldávie spojením západní, rumunsky mluvící části a rusky mluvící východní části problematické. Velká část moldavských politiků tehdy volala po opětovném připojení Moldávie k Rumunsku. S tím ovšem ostře nesouhlasili slovanští obyvatelé východní části země. Rozpor mezi těmito dvěma skupinami vedl až k tomu, že rusky mluvící obyvatelstvo vyhlásilo svůj vlastní stát, tzv. Podněsterskou republiku. S tím ovšem zase nesouhlasila vláda v Kišiněvu – a tak došlo k prvním ozbrojeným konfliktům, které vyvrcholily krátkou, ale intenzivní válkou v r. 1992. Do této války se v omezené míře zapojila i ruská vojska, která v zemi zůstala coby pozůstatek po někdejší 14 svazové armádě, a která v Moldávii zůstávala i proto, aby chránila zdejší obrovské vojenské sklady, ve kterých bylo uloženo údajně více než 40 000 tun vojenské výzbroje a munice. I sama ruská vojska disponovala velkými počty moderní výzbroje. Tváří v tvář takové přesile moldavská vláda rezignovala na znovu připojení východní části země. Podněstří tak dokázalo obhájit svou samostatnost, která trvá až dodnes. Vzniklá Podněsterská republika (Transnistrija) sice představuje stát velice malý (rozloha státu činí cca 4200 km2, žije zde cca 500 000 obyvatel), neuznává ji žádný relevantní stát (pouze podobně odštěpenecké republiky Abcházie, Jižní Osetie a Náhorního Karabachu), právě dnes se ale ukazuje, jak moc je Podněsterská republika důležitá.

Po dlouhá léta se zdálo, že v oblasti již bude klid. Moldavská vláda se zjevně do jisté míry smířila s existencí samostatného Podněstří, respektive nechtěla riskovat nějaký nový konflikt s Ruskem. A na druhé straně představitelé Podněstří pokračovali v budování vlastního, svébytného státu. Podněstří si tak vybudovalo všechny atributy státu, má svou vlastní vládu, měnu, parlament – a v neposlední řadě i armádu.

Tento klid byl ale pouze zdánlivý. Část moldavského vedení se s odtržením východní části země nikdy nesmířila, a volá po jejím znovu připojení. Na druhé straně vedení podněsterské vedení pokračuje v akcích, které by se daly označit za protimoldavské. Mezi oběma státy došlo také k v letech 2005 a 2007 k několika územním sporům, které přerostly až v přestřelky.

Situaci v regionu zásadně změnila změna politické orientace Ukrajiny, a následující ruská anexe Krymu a vyvolání secese na východě Ukrajiny. Prozápadní orientace Ukrajiny do značné míry zkomplikovala již samu existenci nezávislé Podněsterské republiky, která byla vždy závislá především na podpoře a ekonomické pomoci ze strany Ruska. Zatímco do té doby Ukrajina tuto spolupráci přinejmenším tolerovala a často i podporovala, dnes ji téměř znemožnila. Na straně druhé i Podněsterská republika ve zjevné inspiraci připojením Krymu k Rusku požádala o své začlenění do Ruské federace. Bylo by to připojení přinejmenším kuriózní, vezmeme-li v úvahu, že Podněsterská republika s Ruskem nijak nesousedí. Nicméně lze podotknout, že v podobné situaci je i pobaltský Kaliningrad, ruská exkláva obklopená členskými státy NATO.

Dnešní válka na Ukrajině, otevřené vojenské napadení Ukrajiny Ruskem ovšem situaci ještě dál vyostřilo. Mezi moldavskou vládou v Kišiněvu a Podněsterskou republikou roste napětí. Ruská politika pak toto napětí jen podporuje. Politické střety mezi Moldávií, resp. moldavskou vládou, a odštěpeneckou Transnistrií, Podněsterskou republikou, by tak opět mohly přerůst v otevřený konflikt. To by ovšem Moskvě v její dnešní situaci jen vyhovovalo.

Z hlediska vojenského je zajímavé srovnání vojenských sil obou států, Moldávie a Podněstří. Moldávie po svém vzniku nedisponovala žádnou armádou. Proto se prakticky hned po svém zrodu pustila do budování vlastních ozbrojených sil. V tom jí napomohl fakt, že mnoho Moldavců prošlo vojenským výcvikem v době Sovětského svazu. Nová moldavská armáda navíc mohla využít velké množství zbraní, které v zemi zůstalo coby dědictví po Rudé armádě. Naopak negativně budování armády ovlivnila špatná ekonomická situace země, která nedovolovala alokovat na armádu dostatečné prostředky. Původní ambiciózní plány na vytvoření armády čítající 15 000 vojáků a vyzbrojené moderními zbraněmi tak byly brzy opuštěny. I vzhledem k demobilizaci po skončení občanské války pak byly ozbrojené síly postupně v několika fázích redukovány. Z původních cca 9800 vojáků tak dnes zbylo jen cca 6000 vojáků. K dispozici by mělo být až 66 000 záložníků, ti ale procházejí jen omezeným výcvikem.

Pozemní vojsko má dnes, po poslední reorganizaci pouze 5148 vojáků, organizovaných do tří brigád a samostatné dělostřelecké brigády. K dispozici převážně jen starší, ex-sovětskou výzbroj. Nejtěžší obrněnou techniku představují tanky T-64 BV. Těch má ale moldavská armáda jen málo, údajně pouze 3 kusy, které by navíc měly sloužit spíše k výcvikovým úkolům.

Pro přepravu vojska slouží pásová výsadková vozidla BMD-1 (44ks), dále obrněné transportéry MT-LB (55ks) a BTR-D (9ks). Kolovou techniku zastupují obrněné transportéry BTR-80 (11 ks) a BTR-70 (5ks). Z této ex-sovětské techniky se poněkud vymykají obrněné transportéry TAB-71, darované Rumunskem v počtu 91 ks. I ty ale představují jen zdokonalenou kopii staršího ruského obrněného transportéru BTR-60. Pro přepravu pěchoty slouží i americké automobily HMMWV, dodané v rámci vojenské pomoci.

Dělostřeleckou podporu zajišťují 152 mm kanónové houfnice 2A36 (21 ks) a D-20 (31 ks), doplněné staršími 122 mm houfnicemi M-30. V počtu 9 ks slouží i samohybné minomety 2S9 Nona. K dispozici jsou i raketomety BM-21 (14 ks). K protitankovému boji kromě protitankových systémů Metis a Konkurs slouží i protitankové kanony MT-12 (45 ks) a bezzákluzové SPG-9 (více než 130 ks). Protivzdušnou obranu zajišťují kanony Zu-23 (30 ks) a S-60 (12ks).

Co se týče pěchotní výzbroje, ta je složena stále ze sovětských typů – útočné pušky AKM, kulomety PK, pancéřovky RPG-7. V menších počtech ale slouží i rumunské pušky Model 65 a kulomety PM64, i ty ale představují jen kopie sovětských vzorů. Do výzbroje moldavské armády se údajně v omezeném počtu dostaly i kulomety Minimi.

Vojenské letectvo Moldávie bylo v době vzniku samostatného státu poměrně silné, disponovalo totiž letouny MiG-29 v počtu 31 ks. Brzy se ale ukázalo, že na provozování této techniky Moldávie nemá dostatek financí, a proto Moldávie tyto letouny nabídla k prodeji. Aby se zabránilo prodeji těchto letounů do různých problematických zemí, většinu těchto letounů odkoupila vláda USA. Moldávie tak dnes postrádá bojové letouny a slouží jen dopravní typy AN-2 (2 ks), AN-26 (1ks) a AN-72 (2ks). Pod vzdušné síly spadají i protiletadlové raketové komplety, které jsou po vyřazení typů S-75 a S-200 zastoupeny typem S-125 (16 odpalovacích zařízení). Tyto systémy ale neprošly žádnou modernizací, a proto je diskutabilní, nakolik jsou bojeschopné.

Na první pohled je patrné, že moldavská armáda je velice slabá, a to i vzhledem k velikosti státu. Prakticky od svého zrození prochází jen redukcí početních stavů, která ale není kompenzována akvizicí moderní techniky, jak je tomu obvyklé ve vyspělých státech. Naopak, moldavská armáda i nadále používá převážně ex-sovětskou výzbroj. Novější techniky, dodané z Rumunska či USA, je jen málo. Tato výzbroj byla přitom dodána převážně zdarma, v rámci vojenské pomoci. Z toho vyplývá, že moldavská vláda věnovala budování ozbrojených sil jen malou pozornost. Právě dnes se ale ukazuje, jak moc to bylo neprozíravé.

Podněsterská republika na vytvoření ozbrojených sil klade zjevně mnohem vyšší důraz. Je to ale pochopitelné, armáda je pro Podněstří zárukou jeho samostatné existence. Podněsterská armáda je i vzhledem k celkovému nízkému počtu obyvatel Podněstří malá. Čítá tak pouze 7 500 vojáků. Je tak ale početnější než armáda mnohem lidnatější Moldávie! Navíc díky tomu, že armáda je doplňována na základě povinné služby, může se opřít i o početné zálohy, které procházejí pravidelným výcvikem. Tyto zálohy by měly čítat podle některých pramenů až 80 000 vojáků.

Pozemní vojsko Podněsterské republiky se skládá ze 4 motostřeleckých brigád, tankového praporu, dělostřeleckého pluku a protiletadlového oddílu. Část jednotek je v redukovaném stavu a naplněny by byly jen v případě mobilizace záloh. K dispozici je převážně starší, 
ex-sovětská výzbroj.

Hlavní silou pozemního vojska jsou tanky T-64BV. Těch by mělo sloužit 18, tedy více než v moldavské armádě.  Pro přepravu pěchoty slouží bojová vozidla BVP-1 (30 ks), dále pásové obrněné transportéry MT-LB a kolové BTR-70 (75 ks) a BTR-60 (40 ks). Jako zajímavost lze uvést, že moldavská armáda disponuje i obrněnými transportéry domácí konstrukce, vytvořenými na bázi minových pokladačů GMZ-2 a GMZ-3. To poukazuje na určité možnosti podněsterského průmyslu.

Dělostřelectvo by mělo čítat cca 120 jednotek. Do jeho výzbroje patří protitankové kanóny D-44  a MT-12, ale také tažené houfnice M-30/D-30 122 mm. Protiletadlové jednotky jsou vyzbrojeny kanony Zu-23 a S-60, a dokonce i starými 100 mm kanóny KS-19. Ve větším množství slouží i přenosné raketové systémy IGLA. Armáda Podněstří disponuje i salvovými raketomety. Vedle obligátního typu BM-21, který slouží zřejmě jen v malém množství, byly do výzbroje zavedeny i raketomety vlastní výroby – typy Pribor-1 a Pribor-2. Jde sice jen o modifikace starého sovětského BM-21, přesto jde o systémy s vysokou palebnou silou.

Co se týče pěchotní výzbroje, ta představuje stále sovětský standard a je tvořena útočnými puškami AKM, kulomety PK, pancéřovkami RPG-7 atd. Ve speciálních jednotkách se ale měly objevit i moderní útočné ruské pušky řady AK-100. To ukazuje na ruský zájem o tuto oblast, ale i na snahu Podněsterské republiky aspoň částečně modernizovat svou výzbroj. Podněstří si dokázalo vytvořit i své vojenské letectvo, byť jen omezené. To disponuje letouny AN-12 (1ks), AN-26 (1 ks), AN-2 (3ks), ale i cvičnými Jak-18 (2 ks). Ve výzbroji jsou také vrtulníky Mi-2 (4ks), Mi-8 (5ks) a bitevní Mi-24 (6ks).

Pokud si srovnáme obě armády, pak vidíme, že jsou přibližně stejně silné. Mají i podobnou výzbroj. Přednost jedné armády je pak vyvážena jinou předností armády druhé. Moldávie má pochopitelně vzhledem k vyššímu počtu obyvatel převahu v lidských zdrojích. Je ale otázkou, nakolik dokáže tento faktor využít, když zálohy téměř neprocházejí výcvikem.

Oproti tomu Podněstří klade na obranyschopnost mnohem větší důraz. I přes menší počet obyvatel vybudovalo zhruba stejně početnou armádou jako Moldávie. Také podněsterská republika disponuje převážně jen starší výzbrojí. Na druhou stranu podněsterská armáda klade vyšší důraz na vojenskou připravenost, na schopnost rychlé mobilizace. Podněsterská armáda pravidelně cvičí – a i z omezeného množství dostupných dokumentů je patrné, že úroveň podněsterské armády je překvapivě dobrá.

Významným faktorem, hrajícím ve prospěch podněsterské armády, je již zmíněná existence obrovských skladů výzbroje, které zde zůstaly po sovětské armádě. Minimálně část již byla prodána v rámci černého obchodu se zbraněmi; přesto i tak zde zůstává značné, jen těžko odhadnutelné množství výzbroje. Tato technika je sice již zastaralá, na druhou stranu je prakticky shodná s tou, která je dnes v podněsterské armádě zavedena. Mohla by proto být použita k vyzbrojení a posílení mobilizovaných záloh. Zkušenosti z Ukrajiny, kde se do bojů úspěšně zapojila i vysloveně stará technika pocházející ještě z dob druhé světové války, nám ukazují, že tyto systémy mohou být v krátké době zprovozuschopněny a že mohou být velmi účinné.

Ovšem ještě větší význam než samotné tyto sklady zbraní mají pro vládu Podněstří zde umístěná ruská vojska. Ta jsou poměrně slabá, podle dostupných údajů by zde nemělo být ani 1000 vojáků. Přesto již jen sama jejich přítomnost zdejší situaci dál vyostřuje.

Je navíc třeba si uvědomit jedno. Pro vládu Podněstří, pro její politické představitele, je existence nezávislého státu zdrojem jejich moci. Moci možná regionálně omezené, ale zato finančně velmi výnosné. Těmto lidem tak dosud vyhovovala stávající situace; de facto i to, že Podněstří nebylo nikým uznáno. Díky tomu mohlo totiž Podněstří – za tichého souhlasu Ruska – hrát významnou roli v rámci černého obchodu. Pokud by zaniklo Podněstří, jeho představitelé by ztratili moc jak politickou, tak i ekonomickou. Některým by zřejmě i hrozilo trestní stíhání. Pro politické představitele Podněstří je tak existence samostatného, byť mezinárodně neuznaného státu zárukou jejich přežití. Tito lidé tak mají mnohem větší motivaci bojovat než politici jiných států. K tomu je třeba připočíst i fakt, že obyvatelé Podněstří si již dokázali za třicet let existence svého pseudostátu vytvořit určitou národní identitu. Cítí se především obyvateli Podněstří – a až v druhé řadě Ukrajinci, Rusy či Moldavci, a k vládě v Kišiněvu se vůbec nehlásí. K tomu přičtěme i silné působení státní propagandy. I běžní obyvatelé Podněstří by tak měli velkou motivaci bojovat.

Jak by případný konflikt mohl vypadat? Na samotném počátku by mohla být nějaká akce v Podněstří umístěných ruských vojsk. Ta jsou na první pohled početně slabá, neschopná nějaké rozsáhlejší vojenské operace. Mohla by ale sehrát roli trojského koně – a uskutečnit nějakou provokaci (se souhlasem podněsterské vlády). Mohla by např. realizovat nějaký lokálně omezený útok na nějakém strategicky významném bodě, mohla by dalekonosným dělostřelectvem ostřelovat moldavské území. Na něco takového by ovšem moldavská vláda a následně i moldavská armáda musely adekvátně odpovědět. To by zase vyvolalo reakci podněsterské vlády, která by nasadila svou armádu. Velice snadno a rychle by tak mohl i v Moldávii, mezi moldavskou vládou na straně jedné a Podněstřím podporovaným ruskými vojáky na straně druhé vypuknout regulérní válečný konflikt.

I vzhledem k přibližně stejně silným armádám obou států je pak zřejmé, že takový konflikt by byl patrně nejen velmi krvavý, ale také dlouhý. Takováto válka by byla zcela jiná než relativně krátká válka v r. 1992 – už třeba proto, že by probíhala za odlišné, mnohem horší mezinárodní situace. Mohla by trvat minimálně stejně dlouho jako válka na Ukrajině. A vzhledem k tomu, že i na samotné Ukrajině hrozí zamrznutí konfliktu, zřejmě by tato válka mohla trvat i několik let.

Vypuknutí takovéhoto konfliktu na jihozápadní hranici by ovšem situaci Ukrajiny nesmírně ztížilo. Představovalo by onu pověstnou dýku do zad – tedy přesně to, co si dnešní Moskva, které se v Ukrajině nedaří, tolik přeje. Pro její armádu, bojující v Ukrajině, by to navíc představovalo obrovskou vzpruhu.

Rusko by navíc tuto válku mohlo vyvolat, aniž by přitom muselo nasadit své vlastní vojáky – tedy kromě těch, kteří jsou v Podněstří již umístěni. Nemuselo by proto podnikat nějakou složitou, finančně a logisticky náročnou dopravní, resp. výsadkovou operaci. Moskva by tak snadno a s minimálními náklady – jak finančními, tak i politickými – mohla dosáhnout obrovského zisku. Celá operace, vedoucí k vypuknutí vleklé války, by přitom mohla být uskutečněna velice rychle. I proto bychom měli dění v Moldávii pozorně sledovat.

Zdroj: economist.com, bbc.com

 Autor: David Khol

Komentáře

Czert

25. 05. 2022

Je na case aby soudruzi v moldavii trochu omezily korupci a zacaly posilovat armadu, aby se jednoho dne neprobraki v podnesteri.

Veritas vincit

15. 05. 2022

"Gruzínský velitel exkluzivně: Vidět zvěrstva v Buči a Irpini byl šok, Rusové nejsou vojáci"
https://cnn.iprima.cz/gruzinsky-velitel-exkluzivne-videt-zverstva-v-buci-a-irpini-byl-sok-rusove-nejsou-vojaci-107988

Ryck

15. 05. 2022

ano, moldavsko dlouho nebude. zabere rusko
to stejné ukrajina- rozdělí maďarsko rusko a polsko. bohužel, pro polsko připaznou Rusíni, a ostatní západo-ukrajinské etnika...
pak rumunsko bere rusko atd.
pak začne plnit své cíle čína
a pak, nebo současně sírie...

alexa123

15. 05. 2022

Garik
Rusko obsadí celé jižní území , kde žijí rusky mluvící a Ukrajina bude suchozemský stát.

Na tvojom mieste by som sa zbalil a odletel minimálne do Austrálie pretože o chvíľu Rusko obsadí ďalšiu Rusky hovoriacu enklávu. Čo mysliš, akú? Predsa Karlovy Vary

Vixl

15. 05. 2022

Velevážení vylizovači Volodyzmrdovy řitě, vyližte si prdele (navzájem).

Karel I. Rakouský

14. 05. 2022

Potomci Jena Šišky! Už konešně tady nekecejte! A sofort mazejte do maršky! A né, že se dáte na prvním šturmu všichni zase zajmout jako za naši Velké války! A pak z toho mein Gott uděláte ideový základ faši volksarmee! Nebojte se nýc se fam néstanéé. My Rakušané a Sudetští Němci za Vás tady v našich filiálkách ve zdejších končinách máme již stejně levnější náhradu.

bombero

14. 05. 2022

M23-"Kadliku alias VV alias bombero, já samozřejmě tak sebestředný nejsem"
ne, sebestředný opravdu nejste. Jste nemocný. psychicky.Dával jsem vám odkaz, že jsme ve společné diskuzi už před 2 lety. Víc jsem nehledal-ale jako každý russ nacházíte problémy tam, kde vůbec nejsou
" ohledem na fakt, že dnes je jasné, že USA, VB a Kanada vytváří na Ukrajině vojenskou činnost minimálně dlouhé měsíce a spíše roky"
ano, podporovat napadeného proti agresorovi je prodlužování konfliktu. Tím jste se plně odkopal, že kste russký sr.č. a tak k vám od ted budu přistupovat, Jako k jiným rusským profilům

bombero

14. 05. 2022

Z- další ruSSká hnida. povíme si za měsíc, jestli ukrajina přijde o moře. Začínám věřit romu, že jestli russák nepoužije atomovky, tak dostane zpět i krym...

Mark

14. 05. 2022

Z

Ukrajina těžko přijde o přístup k moři, oblast Mikolajivu, stejně tak Oděsy jsou silně opevněny a moskalové nemají na to vojenský obsadit tyto oblasti. Spíš naopak, pokud budou mít moskalové nadále tak velké ztráty v námořnictvu jak doposud, tak budou muset odvolat blokádu přístavu v Mikolajivu a Oděse.

Pavel

14. 05. 2022

Nenapadne. Russákům docházejí síly, na to už dáááávno nemají......

Mark

14. 05. 2022

Veritas vincit
Určitě budou mít ukrajinci nemalé ztráty a boje s teroristy budou těžké a tvrdé, ale bohužel to je cena za svobodu a Ukrajina se rozhodla nesklonit páteř, nebýt otrocký poslušní a svobodu si vybojovat. Jenom za takové rozhodnutí si zaslouží obdiv a naší maximální podporu.
I přesto, že boje s teroristy budou těžké, mají Ukrajinci velkou šanci dojít až k samému vítězství. Počty techniky, vojáků není vše, rozhodují i jiné faktory, jako taktika, technologická nadřazenost, morálka, toto Rusům chybí, nebo začíná chybět.

Dacan Strom

14. 05. 2022

Těch 45 tisíc pytlů neměli Rusáci pro své statečné vojáky. Plán byl:
Za 3 dny obsadit Ukrajinu
Zajmout vedení
Katyň 2.0

garik

14. 05. 2022

Rusko obsadí celé jižní území , kde žijí rusky mluvící a Ukrajina bude suchozemský stát !

Veritas vincit

14. 05. 2022

Mark
I ukrajnská armáda bude mít bohužel velké ztráty i když o nich nehovoří.
Navrch mají :flag_ua: morálně, motivačně a pokud je nepřestaneme podporovat technicky, tak i výzbrojí. Bude to ještě dlouhý čas, než po malých krůčcích vyženou Rusáky. Snad to dotáhnou až do úplného vyčištění svého území a dojde i na denacifikaci "ukrajinských Sudet". :slight_smile:
Hádám, že vyhozením Kerčského mostu do vzduchu, začnou větší operace na jihu.
Ukrajině zdar! :flag_ua::thumbsup:

Mark

14. 05. 2022

Veritas vincit :thumbsup:, od Charkova už jsou skřeti vyhnaní. Je to další selhání ruské teroristické armády. Nejprve Kyjev, teď Charkov.
Pokud se ještě podaří osvobodit další území v Charkovské oblastí, tak Ukrajincům se zmenší linie bojů a při výhodném lokálním územním zisků by mohla být provedená když ne celoplošně (kapacitně asi ne), tak určitě asi v Chersonské, nebo směrem k Mariupolu k protiofenzívě.
Ukrajinská armáda je už poměrně početná se silnou výzbrojí, zásobování zatím je víceméně dobré a motivace výborná. Dost by pomohlo přetnutí zásobování skřetům z Krymské šíje, proto po zkonsolidování bojů kolem Charkova by měla být priorita Chersonská oblast, oblast Donbasu ukrajinskými silami v ohrožení by být neměli, jsou tam vybudovány dost silné opevněné linie.
V případě osvobozovacích bojů v Chersonské oblastí, by měl být zničen, nebo aspoň vážně poškozen krymský most, nejen kvůli zásobování teroristů, ale byla by to i dost velká rána do morálky rusů.

Veritas vincit

14. 05. 2022

Neosvazák Martin23 alias Míra alias Tvaroh alias Z

Jsi si úplně jistý, že jsi schopen myslet ?:slight_smile:
Pravda je taková, jakou jsem napsal a jak ji znáš i ty i když tady budeš donekonečna provozovat ty své slovanské konspirace a lži.
Opravdu si myslíš, že jsem jako každý slovanský trotll a bud trávit čas psaním pod dvěma přezdívkama, když mi na ukázku tvého lhaní stačí přezdívka jedna? :slight_smile:

"... Naopak poslední dobou na Podněstří útočí sporadicky a drobně UA."
*
Lež.

Martin23

14. 05. 2022

Dnes minimálně do večera můj poslední příspěvek.

Když jsem si Kadliku přečetl tvůj poslední příspěvek a věty: Pomalu to začíná vypadat, že Ruskem před válkou zakoupených 45 000 igelitových pytlů pro mrtvé okupanty nebude stačit.
Když se daří, tak se daří. :flag_ua::thumbsup:,

mám pro tebe jistě potěšující zprávu. Ono to vypadá, že se během pár týdnů možná budete moci zapojit přímo na Ukrajině.
Dudův projev byl celkem jednoznačný ve vztahu k Ukrajině a dnes již registruji i na mainstreamu např. Echo24 titulky typu: Válka na Ukrajině proměnila visegrádskou čtyřku. Rodí se česko-polský pakt.

Martin23

14. 05. 2022

Takto to dopadá, když diskutér útočí na druhé a nakonec ztratí úplně glanc.


Víš Kadliku, já si myslím, že ty nemáš naprosto žádné právo někoho obviňovat ze lži. Obzvláště když k tomu, co za lež označuješ (a to celé dopoledne), nejsi schopen nic sám sdělit.

Jsi jen obožáček, co útočí na druhé.

PS. Sám si se přiznal jako VV, že jsi byl dříve Kadlik. Prozradil tě tvůj soustavný odpor ke Slovanům.
No a najednou vidím bombera, který se s tebou plácá po ramenou, používá stejné smajlíky, ochraňuje tě a navíc začíná se Slovany jako ty.
Co bych si asi měl myslet?

Veritas vincit

14. 05. 2022

Rusáci těžko vybudují nějaký koridor s Podněsterskou republikou na pobřeží Černého moře, aniž by neztratili oblasti Doněcka a Luhanska a naopak.
Rusko na tak velké akce nemá a minimálně vojensky chřadne čím dál více.

Podle všeho to vypadá, že stateční Ukrajinci ubránili druhé největší ukrajinské město Charkov. V podstatě donedávna považované za proruské, což od zahájení války není evidentně pravda. :slight_smile:
https://cnn.iprima.cz/on-line-londyn-prozradil-puvodni-plan-rusu-na-ukrajine-boj-o-charkov-okupanti-prohrali-107978

Pomalu to začíná vypadat, že Ruskem před válkou zakoupených 45 000 igelitových pytlů pro mrtvé okupanty nebude stačit.
Když se daří, tak se daří. :flag_ua::thumbsup:

Veritas vincit

14. 05. 2022

Neosvazák Martin23 alias Míra alias Tvaroh alias Z

"Tobě je v podstatě jedno, na koho začneš skrze jeho názor útočit.
Což ostatně dokazuje i tahle celkem krátká a o to přehlednější diskuze."
*
Lež není názor.

"... Naopak poslední dobou na Podněstří útočí sporadicky a drobně UA."
*
Lež.

Martin23

14. 05. 2022

Kadliku alias VV alias bombero, já samozřejmě tak sebestředný nejsem, jen jsem reagoval na konkrétní situaci, ke které celkem evidentně došlo. Kdybys napsal příspěvek a neútočil na mne, nebylo by co řešit, ty plácale.

Tobě je v podstatě jedno, na koho začneš skrze jeho názor útočit.
Což ostatně dokazuje i tahle celkem krátká a o to přehlednější diskuze.
Nejdříve jsi zaútočil na mne a to dvakrát a pak jsi přešel na Tomáše, který možná ani tak proruský není, jak sis ho sám vykádroval. (to je obzvláště úsměvné).

To, jak jsi ode mne okopčil toho svazáka, ve mne pak vyvolává pocity, že jsi jen takový nezajímavý plagiátor.

Martin23

14. 05. 2022

Tomáš
S ohledem na fakt, že dnes je jasné, že USA, VB a Kanada vytváří na Ukrajině vojenskou činnost minimálně dlouhé měsíce a spíše roky, a že prakticky celou zimu mělo Rusko snahu se s USA domluvit na kompromisu v kauze Ukrajina, o který nebyl zájem, se jeví snahy Austina jako směšné divadlo.

A dnes už Rusové samozřejmě nic zastavovat nebudou.

Ale jak jsem možná i zde již řekl, Putin měl pravděpodobně v dané věci postupovat, když USA odmítly jeho návrhy, symetricky, a přesně podle US reakce. Dostal k tomu od USA v podstatě mandát.

Raketové základny ve střední Americe by byly efektivnější reakcí a posunuly by problém tam, kde má být.

V podstatě dnes podobně reaguje Čína. USA jí dělají problémy na Tchajwanu, tak oni budují základy v Jihočínském moři a dnes budou mít základnu i na ŠO. Přímo v cestě mezi USA a Austrálii. A když se USA nebudou chtít domluvit, mohou jít dál.

I ZDE PŘECI DISKUTÉŘI TAK ČASTO ARGUMENTUJÍ, ŽE JE PŘECI NORMÁLNÍ, ŽE SI KAŽDÁ ZEMĚ O SVÉM SMĚŘOVÁNÍ ROZHODUJE SAMA. Kdy jedna veloc tímto způsobem ohrožuje velmoc jinou.

Já to tedy rozhodně takto jednoduše nevidím.
Budoucnost ukáže, jestli tento koncept, kdy Čína bude mít vojenské základny v Tichomoří, bude tolerován.

Veritas vincit

14. 05. 2022

Tomáš
" Rusové mají své cíle a ty. dokončí."
*
Ale jdi ty proruský brepto. :laughing:
Na to jsem opravdu zvědavý.
V jaké mezinárodní a vnitřní kondici dokončí RF své cíle. :slight_smile:

"Polsko, Maďarsko, Rumunsko mají své taktické zámysly na Ukrajině a Rusko jim ma co nabídnout,"
*
Dobrý blábol.
Pochybuji, že by se zrovna tyto 3 stát chtěli ekonomicky zničit a být vyhozeny z EU a NATO.:smile:

Tomáš

14. 05. 2022

MO USA Austin volal marsalove. Sojgu, a snažil se jej přesvědčit k zastavení speciální operace, nepovedlo se. Rusové mají své cíle a ty. dokončí. Moldávie má také svou taktickou variantu, včetně Odeske oblasti. USA to již stojí mnoho miliard dolarů tato zastupna válka na Ukrajině. Strategove v Pentagonu zjistily zaludnost vývoje ukrajinské operace. Polsko, Maďarsko, Rumunsko mají své taktické zámysly na Ukrajině a Rusko jim ma co nabídnout, USA budou zírat, jaky to může byt vývoj. Plánovat oslabení Ruska a použít k tomu Ukrajinu je vrcholná nezodpovednost a ta se nevyplácí. Naše vláda sedla na lep, a budeme za to platí hodně tvrdou daň.Vsechjy vyjmenované státy nejsou spokojený se svými hranicemi se sousedy. Ve válečných situacích se dělají různé salta a premety. Rumunsko a Madarsko to mají ve své vojenské tradici.

Veritas vincit

14. 05. 2022

neomarxista neosvazák Martin23
"Dokud jsem nic nenapsal, tak nic. Po příspěvku stačilo pár minut a Kadlik alias VV alis bombero je tady. Zkrátka klasika."
*
I ty ješitný slovanský nádivo. :smile:
Netušil jsem, že odešleš příspěvek dříve než já.
Ano, ten druhý již reagoval na tvé proruské bláboly.
Tvůj odkaz není ná žádnou oficální zprávu, ale názory tobě podobných individuí.

Takže tvůj blábol: "... Naopak poslední dobou na Podněstří útočí sporadicky a drobně UA.",
je stále trapná slovanská lež.
Alespoň nezastíráš, kam geneticky patříš a jakou kulturu vyznáváš. :laughing:

" Fenomén vraňjo. Lhaní je podle expertů historicky zakořeněným rysem ruské kultury"
https://www.lidovky.cz/svet/fenomen-vranjo-lhani-historicky-zakoreneny-rys-kultura-rusko.A220430_165400_ln_zahranici_lros

Martin23

14. 05. 2022

Mark
Souhlas. V podstatě jsem to samé řekl, s tou výjimkou, že vůbec nejde o kredit Ukrajiny k Podněstří.
To by ostatně bylo pro Ukrajinu zcela legitimním cílem, kdyby Podněstří bylo na úrovni Kaliningradu.

Ale to je omyl. Podněstří je jen Autonomní územně správní jednotka se zvláštním statusem Podněstří a západ ji uznává jako součást Moldavska, které se nechce plést do konfliktu s Ruskem a proto není možné na Podněstří respektive Modávsko zaútočit.

Nebýt těchto okolností, tak by Podnějstří padlo ještě v únoru.

Samozřejmě, že snahy vovolat konflikt tu jsou, ale dosud se to nepovedlo. Bez Moldavska to nejde.

Mark

14. 05. 2022

Ukrajinci by si Podněstří neměli moc všímát. Podněsterská armáda je tak trochu v rozkladu, jejích velitelé se více věnují mafiánskému způsobů života a Ruská armáda tam dislokovaná je dost slabá, v podstatě bezvýznamná, která by byla ukrajinskými silami v krátké době rozdrcená. Taky není možné jakkoli zásobovat tyto jednotky, aniž by neměli přitom Rusové ohromné ztráty a v závěru by Rusové nakonec ztratili kontrolu nad tímto územím.Je jasné, že preventivní zásah ukrajinské armády na zlikvidování hrozby z Podněstří by byla víceméně krátká epizoda ve válce Ukrajiny s Rusi, ale hrozilo by zmenšení kreditu Ukrajiny, jako země, která se brání agresi.

Martin23

14. 05. 2022

Dokud jsem nic nenapsal, tak nic. Po příspěvku stačilo pár minut a Kadlik alias VV alis bombero je tady.
Zkrátka klasika.

https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?f=14&t=341

Veritas vincit

14. 05. 2022

Neomarxista, neosvazák a Rusomil Martin23 nám tady opět lže bez jediného důkazu:
"... Naopak poslední dobou na Podněstří útočí sporadicky a drobně UA."

Veritas vincit

14. 05. 2022

Zajímavé čtení.
Neexistuje na světě území, země, stát, kam po příchodu Rusáků dorazí i vláda zákonů a práva, rozum, pracovitost, prosperita, blahobyt a spokojenost. Podobnost Rusáků a jejich sympatizantů s pohádkovými Skřety je v podstatě realitou.

Martin23

14. 05. 2022

Rusko, kterému se nedaří na Ukrajině, kdy UA přešla do protiútoku u Charkova (jak píše mainstream a jak je uváděno i zde) by napadlo další stát - Moldavsko?
No a Zelenský mluvil také o Slovensku. Prostě podle západu Rusko na Ukrajině prohrává, ale hrozí, že napadne další státy.



Situace s Podněstřím je taková, že se zde nachází vojenské sklady v Kolbasně, kde zůstalo střelivo z dob Varšavské smlouvy. Dokonce prý až 40 tisíc vagonů munice, které Rusko není schopno fyzicky odvést. Ukrajina má se střelivem docela problém. To by pro ni mohlo být řešení.

Například ale výbuch skladů by způsobil škodydo vzdálenosti 50 km. V okruhu 4,5 km by byly zničeny cihlové a betonové konstrukce.

Ruské zdroje se tedy naopak obávají, že na Podněstří zaútočí polská a rumunská armáda zahalená do moldavské.

Problém je ale v tom, že Moldavsko naprosto zásadně odmítá nepřátelské kroky vůči Rusku.


Dnes je také zjevné, že Rusko bude chtít Oděsu a bude chtít s vysokou mírou pravděpodobnosti pozemní cestu do Podněstří.

Poslední dny chodí informace o bítkách o Hadí ostrov, kde UA utrpěla těžké ztráty. RA na ostrov umístila PVO. Tor 2 a Pancir. Některé zdroje uvádí i S 300, ael to se mi nezdá přiliš pravděpodobné. To jen potvrzuje výše uvedené, jinak HO nemá význam.

Ovšem v Podněstří není žádná velká vojenská posádka RA. Naopak poslední dobou na Podněstří útočí sporadicky a drobně UA.

Článek je mimo. Rusové by spíše měli problém s obranou Podněstří. To, že Podněstří dosud nebylo napadeno je o tom, že k tomu Moldavsko nedalo souhlas.

Přidat komentář