Dělostřelectvu je i dnes přezdíváno „Královna bojiště“ díky své schopnosti obrátit proudy vítězství a zdá se, že královna se své koruny nevzdá ani pod náporem malých moderních FPV dronů. Systémy jako High Mobility Artillery Rocket System (HIMARS) a M270 se ukázaly jako klíčové a novou slávu získaly díky působení v současném konfliktu na Ukrajině, kde způsobují Rusům těžké ztráty. Společnosti Lockheed Martin a Rheinmetall se tedy pustily do vývoje a výroby nástupce raketometů HIMARS, který nese název GMARS.

Foto: Raketomet GMARS uveze dvakrát více munice, než HIMARS | Rheinmetall

Psali jsme:Kanada nakoupí stroje F-35, nahradí s nimi flotilu Hornetů

GMARS je zkratka pro Global Mobile Artillery Rocket System a nabízí dvojnásobnou palebnou sílu oproti současným raketometům HIMARS a srovnatelnou s raketomety M270, ovšem na kolovém podvozku. GMARS tak nabízí více než vhodnou alternativu pro státy, které plánují pořídit raketomety HIMARS, ovšem nechtějí čekat dlouhé roky na jejich dodání.

GMARS je společný projekt americké společnosti Lockheed Martin a německé společnosti Rheinmetall. Jako podvozek je využíván nákladní vůz Rheinmetall HX8x8. Ten poskytuje raketometu dojezd až 600 kilometrů. Vůz také disponuje vysokou světlou výškou vhodnou pro jízdu v náročném terénu a centrální huštění pneumatik. Podvozek 8x8 je pro přesun po silnici i v terénu vhodnější, než podvozek FMTV 6×6, který využívá HIMARS nebo podvozek Bradley, který využívá raketový systém M270.

Zbraňová stanice obsahuje dva modernizované odpalovací kontejnery. GMARS tak může nést až 12 raket GMLRS s doletem 75-150 kilometrů dle verze, 2 taktické rakety ATACMS s doletem až 300 kilometrů nebo dvě moderní přesně naváděné rakety PrSM (Precision Strike Missile) s doletem větším než 500 kilometrů. GMARS je navržen tak, aby se mohl začlenit do stávajících logistických a výcvikových systémů NATO. Střílí stejnou munici, používá stejné ovládací prvky palby a může bez problémů fungovat společně s bateriemi HIMARS nebo M270.

Vzestup nasazení dronů změnil způsob, jakým dělostřelectvo bojuje. Levné drony jsou schopné odhalit a zaútočit na cíle hlouběji za frontovou linií, než kdykoliv předtím. Nicméně i ty mají své limity. FPV drony s optickým vláknem jsou schopné útočit na cíle do hloubky maximálně 50 kilometrů a v případě přetržení optického vlákna je dron neovladatelný. Drony Šáhid jsou zase pomalé, poměrně snadno sestřelitelné a útočí po předem připravené trase. Každopádně vysoká taktická mobilita raketometů GMARS, které využívají taktiku scoot-and-shoot (tedy rychle zaměřit, vypálit a změnit pozici), je velmi důležitá.

Psali jsme:MAD21 vstupuje do vojskových zkoušek. Vojáci se jím vystrojí v roce 2029, nový střih přijde už letos

Psali jsme:Céčka z pardubického CéeLVéčka končí

Psali jsme:Albatros naposledy přistál. L-39C uzavřel jednu éru českého vojenského letectví a zamířil do muzea

Logistická síla systému GMARS je v současné době v jeho dostupnosti. Zatímco na systémy HIMARS musí státy čekat několik let, systém GMARS je k dispozici ihned. Mezi potenciální zákazníky se řadí Polsko. To vydalo objednávku na 486 raketometů HIMARS a 126 jihokorejských raketometů K-126 Chunmoo, které budou integrovány do programů Homar-A a Homar-K. V obou případech využívá Polsko pro obě platformy své domácí automobily Jelcz 8x8, případně platformu Jelzc 6x6 pro raketomety HIMARS.

Mezi další potenciální zákazníky se řadí pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, které se nacházejí na pomyslné frontové linii případného konfliktu s Ruskem. Právě Lotyšsko zakoupilo 6 raketometů HIMARS, stejně tak i Litva (8 kusů) a Estonsko (8 kusů).

Zdroj: The War Zone, Task and Purpose