Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že nekoordinovaný vývoz zbraní ze strany ukrajinských firem může přímo ohrozit válečné úsilí země. V době, kdy Kyjev usiluje o dlouhodobá obranná partnerství a stabilní financování zbrojního průmyslu, podle něj dochází k situacím, kdy některé společnosti jednají se zahraničními zákazníky bez vědomí státu, což může narušit nejen strategii obrany, ale i důvěryhodnost Ukrajiny jako partnera.

Foto: Výroba raket Flamingo | Telegram

Na tiskovém briefingu 2. dubna Zelenskyj popsal konkrétní případ z Blízkého východu, kdy se na něj obrátil jeden z tamních lídrů s dotazem na nákup ukrajinských zbraňových systémů. Jednalo se o firmu s ukrajinským původem, která však operovala ze zahraničí a uzavřela obchod bez koordinace se státem. Prezident zdůraznil, že bez přijetí finančních prostředků na úrovni státu a bez oficiálního schválení nemůže Ukrajina poskytovat výcvik ani podporu, což ukazuje na zásadní problém v řízení exportu během války.

Psali jsme:Má Ukrajina jít cestou územních ústupků?

Zelenskyj zároveň připomněl, že smyslem exportu zbraní v době konfliktu je především generovat prostředky, které mohou být znovu investovány do výzbroje pro frontové jednotky. Tento princip však podle něj nefunguje, pokud firmy obcházejí státní dohled. Zdůraznil, že nejde pouze o obchod, ale o systém, který stojí na zkušenostech vojáků, kteří dané technologie testovali a nasazovali v reálném boji. Právě proto musí být export pod kontrolou státu, aby byla zachována efektivita i bezpečnost.

Prezident rovněž uvedl, že má informace o zhruba deseti výrobních závodech, které vznikly v zahraničí bez vědomí ukrajinských úřadů. Tyto projekty podle něj vznikají s cílem obejít exportní omezení, což však může mít dlouhodobě negativní dopady jak na domácí průmysl, tak na schopnost koordinovat obranné kapacity.

Ve svém vystoupení Zelenskyj srovnal situaci se západními zeměmi, kde jsou zbrojní kontrakty přísně regulovány státem. Jako příklad uvedl jednání s americkým obranným gigantem Raytheon, kde jsou dodávky podmíněny politickým schválením. Podobná pravidla podle něj platí i v Evropě, například při pořizování systémů protivzdušné obrany nebo moderních stíhacích letounů, což označil za standardní a správný přístup.

Do budoucna chce Ukrajina stavět na dlouhodobých obranných kontraktech mezi státy, ideálně s horizontem minimálně deseti let. Takové dohody by podle prezidenta znamenaly miliardové investice do rozvoje domácího zbrojního průmyslu a zároveň by zajistily stabilitu výroby i dodávek.

Psali jsme:Modernizace ženijní techniky nesmí zůstat ve stínu nákupu tanků a BVP

Psali jsme:CV90: Od zbrojního programu ke strategické páteři NATO

Psali jsme:Generál Miloslav Lafek: Odstrašení je dnes důležitější než samotná obrana. Česká republika ale zaspala

Součástí strategie je také rozšiřování společné výroby v zahraničí, která má chránit produkční kapacity před ruskými útoky. Produkce z těchto závodů má být primárně určena pro potřeby Ukrajiny. Zároveň se Kyjev zaměřuje na export do zemí, které již investovaly do ukrajinského obranného sektoru, především v Evropě. Jako příklad uvedl takzvaný „dánský model“, kdy zahraniční partneři investují přímo do ukrajinských firem a následně společně rozjíždějí výrobu ve svých zemích.

Zájem o spolupráci podle Zelenského roste i na Blízkém východě, kde jsou státy připraveny vstupovat do dlouhodobých kontraktů a zároveň nabídnout technologie, které Ukrajině chybí. Prezident zároveň zmínil snahu vybudovat ve spolupráci se Spojenými státy rozsáhlý projekt zaměřený na výrobu dronů, který by sjednotil ukrajinské kapacity a zajistil dlouhodobé kontrakty pro domácí firmy.

Na závěr Zelenskyj uvedl, že je otevřen dalším návrhům ze strany armády a ministerstva obrany ohledně exportu, pokud budou v souladu se strategickými zájmy státu. Klíčovým cílem však podle něj zůstává jasná kontrola exportu a jeho podřízení potřebám obrany země.

Zdroj: The Moscow Times