Pokud jde o přežití jaderného výbuchu, barva je pravděpodobně tím posledním typem obrany, o kterém byste uvažovali. S příchodem jaderných zbraní, jejichž síla neustále rostla, však existovalo reálné riziko, že letadlo nebude schopno po shození bomby uniknout účinkům výbuchu. Protože jedním z klíčových požadavků na konstrukci letadla je jeho nízká hmotnost, nelze bombardéry pokrýt několika metry železobetonu a olověného stínění. Ačkoli to zní překvapivě,  pro jeho schopnost přežití byla důležitá barva.

Při jaderném výbuchu se uvolňuje obrovské množství energie. Zatímco tlaková vlna je pro objekty v jejím dosahu zničující, tepelné záření, které bomba vyzařuje, může ovlivnit objekty téměř okamžitě (protože se šíří přibližně rychlostí světla) a na mnohem větší vzdálenosti. Bomba o síle 1 megatuny např. může způsobit popáleniny druhého stupně na vzdálenost přibližně 10 km. Právě proti tomuto intenzivnímu tepelnému záření chtěli inženýři letce ochránit.
Před fyzickou rázovou vlnou jaderného výbuchu mohli konstruktéři letadlo ochránit jen málo, dokázali však snížit efekt intenzivního tepelného záření vyzařovaného výbuchem na velkou vzdálenost. Právě za tímto účelem byla letadla, která mohla být vystavena jadernému výbuchu, opatřena zářivě bílým nátěrem.

Foto: Tupolev Tu-22M s protizábleskovou bílou barvou na spodních plochách | Alex Beltjukov, CC BY-SA 3.0

Psali jsme:Třetí atomová bomba určená pro Japonsko nakonec zabíjela Američany – vědec „lechtal dračí ocas“ šroubovákem

Doufalo se, že tato úprava poskytne letadlům a posádkám o něco vyšší šanci výbuch přežít. Toto schéma, pojmenované "antiflash white" (protizáblesková bílá barva), bylo inspirováno studií "The House in the Middle" z roku 1953.

Studie probíhala na nevadském testovacím polygonu a zkoumala účinky testu jaderné bomby Encore, k němuž došlo 8. května 1953 v rámci operace Upshot-Knothole. Její název "Encore" začínal písmenem "E", což naznačovalo, že výbuch byl testem "účinků" (Effects). Při zkouškách účinků byly přivezeny různé předměty, aby se zjistilo, jak reagují na jaderný výbuch v různých vzdálenostech od epicentra.

Jedním z objektů zahrnutých do tohoto konkrétního testu byly stromy. Protože se místo testu nacházelo v poušti, musela Lesní služba Spojených států tehdy na místo přemístit 145 borovic Ponderosa. Ty byly následně zabetonovány do jam v zemi ve vzdálenosti 2000 metrů od místa výbuchu.

Studie House in the Middle se dále zaměřila na tři domy, které byly umístěny na střelnici, každý v jiných podmínkách. Jeden dům byl ve špatném stavu, se starým, suchým a nekrytým povrchem. Druhý byl v podobném stavu, ale na dvoře byly odpadky. Třetí dům byl čerstvě natřený a na dvoře neměl žádné odpadky.

Psali jsme:Hra o svět aneb jak se hraje "armádní poker" na nejvyšších úrovních

Bomba o síle 27 kilotun byla svržena z letounu B-50 Superfortress (poválečná varianta válečného B-29) a vybuchla ve výšce 740 m. Výbuch zapálil první dům, který zcela shořel. Zapálily se také odpadky a zvětralé části druhého domu. Třetí dům - čerstvě natřený na bílo a dobře udržovaný - však nevzplál.

Zkouška byla tehdy nafilmována a federální úřad civilní obrany vytvořil dokumentární film, aby občanům ukázal, jak důležitý je stav jejich domů. Studie však ignorovala smrtící účinky radiace, takže dokument byl brzy považován za zastaralý. Rozdíly v účinku výbuchu, které způsobila bílá barva, však svůj význam skutečně měly.

Brzy poté byly bombardéry všech jaderných mocností natřeny "protizábleskovou bílou barvou". Při pohledu zespodu zářivě bílý nátěr ve skutečnosti sloužil jako přijatelná kamufláž, avšak při pohledu shora bílé letouny proti zemi vynikaly. Aby tento maskovací problém některé letouny - zejména sovětské - vyřešily, měly horní plochy natřené šedou barvou. Například Tu-95V, který 30. října 1961 shodil Car-bombu o síle přes 50 MT, byl bíle natřený na všech spodních plochách a na bocích. Bílá barva byla použita také na tzv. V-bombardérech Royal Air Force a na letounech Royal Navy Blackburn Buccaneer.

Jak se postupem času měnila úloha letadel a způsoby přepravy jaderných zbraní, protizábleskové bílé schéma se přestalo používat. Kromě toho barva plní téměř přesně opačnou funkci než nátěr na letounech stealth.

Zdroj: warhistoryonline