Finsko je podle prezidenta Alexandera Stubba schopné účinně se bránit případnému ruskému útoku. Stubb to uvedl ve středu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde v debatě reagoval na otázku, zda finská armáda dokáže v takovém scénáři obstát. „Ano, můžeme,“ odpověděl.

Foto: Cvičení finské armády | Wikimedia Commons / Public domain

Finsko patří mezi nejnovější členy NATO a zároveň mezi státy na jeho přímé hranici s Ruskem. Sousední země sdílejí hranici dlouhou přibližně 800 mil (zhruba 1 300 kilometrů). Bezpečnostní vztah Helsinek k Moskvě je dlouhodobě formovaný i historickou zkušeností z druhé světové války, kdy spolu obě země vedly tvrdé konflikty, ačkoliv v posledních desetiletích k ozbrojeným střetům nedošlo.

Mobilizace během týdnů

Za jeden z hlavních pilířů finské obrany označil Stubb povinnou vojenskou službu, která Finsko odlišuje od řady dalších členů Aliance. Podle prezidenta je země schopná v případě potřeby mobilizovat 280 000 vojáků během několika týdnů.

Právě schopnost rychle rozšířit početní stavy je v evropském prostředí, kde mnoho států spoléhá na menší profesionální armády, považována za významnou výhodu v krizovém scénáři.

Dělostřelectvo a střely dlouhého doletu

Stubb v Davosu zdůraznil také rozsah finských schopností v oblasti palebné podpory. Uvedl, že Finsko má největší dělostřelectvo v Evropě společně s Polskem. Zmínil rovněž střely dlouhého doletu pro pozemní, námořní i vzdušné použití.

V této souvislosti prezident s nadsázkou poznamenal, že tyto schopnosti Finsko nepořizovalo kvůli obavám ze Švédska: „Nemáme to proto, že se bojíme Stockholmu,“ řekl.

Vzdušná síla: F-18 a přechod na F-35

Další část Stubba se týkala letectva. Finsko podle něj disponuje 62 letouny F/A-18 a zároveň pořídilo 64 stíhaček F-35. Oba typy jsou americké výroby (Boeing a Lockheed Martin) a jejich provoz je do určité míry závislý na podpoře ze strany USA.

Stubb připustil, že bez americké spolupráce by to byl problém: „Vaše další otázka bude, zda létají bez Američanů. Ne, nelétají,“ uvedl. Zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že podpora bude pokračovat, protože je to podle něj v zájmu Spojených států.

Bránit se dokážeme i bez USA, podporu ale očekáváme

Finský prezident v debatě zdůraznil, že země je připravena čelit hrozbě i v případě, že by se musela spolehnout primárně na vlastní kapacity. Současně však dal najevo, že Finsko počítá s tím, že alianční podpora – včetně americké – bude pokračovat.

Jeho vystoupení zapadá do širšího obrazu finské obranné politiky, která dlouhodobě staví na kombinaci rozsáhlých záloh, silné dělostřelecké výzbroje a modernizace letectva. V kontextu členství v NATO tak Finsko prezentuje svou roli jako stát na přední linii, který chce být nejen příjemcem bezpečnostních garancí, ale i aktivním prvkem kolektivního odstrašení.

Zdroj: New York Times