EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Zemřel Josef Müller, jedna z nejvýznamnějších československých osobností 2. světové války

 23. 07. 2021      kategorie: Události      18 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Josef Müller se narodil 18. října 1920 v Čopu na dnešní Ukrajině do židovské rodiny. Jeho další osud poznamenal právě jeho původ, kvůli kterému musel začátkem druhé světové války nastoupit službu v židovské pracovní jednotce.

3
Foto: Josef Müller | Jiří Klůc /  CC BY-NC-ND

Právě židovské pracovní jednotky jsou dnes prakticky neznámou kapitolou dějin holocaustu. Absolvoval výcvik v maďarské armádě a společně s dalšími ho poslali na východní frontu. Jen s tím rozdílem, že místo pušky dostal lopatu a krumpáč. Musel pracovat v těžkých mrazech, v nevyhovujících hygienických podmínkách pod dohledem maďarských dozorců, kteří neváhali a příslušníky pracovní jednotky fyzicky mučili a ponižovali. Životní podmínky židovských vojáků byly bohužel zcela srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory.

Po prohrané bitvě u Stalingradu se karta obrátila k lepšímu. Müllerovi se podařilo společně s jedním dalším Čechoslovákem původem z Čopu nepozorovaně utéct, přejít řeku Don a dostat se k jednotkám Rudé armády. Zde se na oba mladíky usmálo štěstí: díky židovskému původu sovětského důstojníka získali propustku a mohli se volně pohybovat po území Sovětského svazu. Několik týdnů poté se dozvěděli o existenci československé jednotky, která už prošla bojem u Sokolova a nyní se formovala v Novochopersku. Kromě Rusínů tvořili významnou část této jednotky i Židé – ať už českoslovenští, polští či maďarští.

6Foto: Josef Müller | Jiří Klůc /  CC BY-NC-ND

V květnu 1943 se Josef oficiálně stal československým vojákem, a to i přesto, že neuměl jediné slovo česky. Jazyk se brzy naučil, získal hodnost svobodníka, desátníka i četaře. Vyznamenal se hned ve svém prvním boji o Kyjev, kdy jako mířič minometu úspěšně zasáhl nepřátelské postavení. Později přišly další těžké boje – o Bílou Cerekev, Buzovku a další místa Pravobřežní Ukrajiny. Na jaře 1944 se původně 1. československá samostatná brigáda rozrostla na celý armádní sbor.

Další těžké boje probíhaly na Dukle a východním Slovensku. V jednom ze střetů s nepřítelem byl Josef Müller 12. února 1945 raněn. Byl stažen z první linie a několik týdnů se léčil v nemocnicích. Mezitím se v Popradu oženil s židovkou původem z Karlových Varů, které tímto krokem zachránil život.

10. května 1945 dorazil coby velitel obrněného vozu mezi prvními příslušníky čs. zahraniční armády do Prahy. O týden později se zúčastnil i známého slavnostního pochodu hlavním městem.

7
Foto: Josef Müller v roce 1946 obdržel Československý válečný kříž 1939 | Jiří Klůc /  CC BY-NC-ND

Chvíle euforie z konce druhé světové války bohužel velmi rychle vystřídaly chvíle smutku. Müller se vydal do Maďarska hledat své příbuzné. Našel jen své dva bratry a strýce, všichni ostatní zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech. Nastoupil službu k poválečné československé armádě a absolvoval aplikační kurz v Milovicích. V následujících třech letech se pak natolik zhoršila politická situace k horšímu, že raději zvolil emigraci do nově vzniklého státu Izrael.

V Izraeli mu válečné hrdinství k ničemu nepomohlo. Musel začínat od nuly jako všichni ostatní. Nejdříve manuální prací, potom řadou dalších profesí. Radost mu ale dělali jeho spolubojovníci z armády, se kterými se pravidelně setkával. Koncem šedesátých let dokonce Josefa Müllera pozval do kanadského Montrealu jeho frontový spojař – původem z podkarpatoruské židovské rodiny - Vladimír Zelikovič. Ten mu zaplatil celou cestu a navíc mu daroval finanční prostředky na koupi taxíku, takže se Josef později živil jako taxikář. V Izraeli se rozvedl a oženil se svou životní partnerkou Rivkou. 

Zdroj: jirikluc.cz

 Autor: Jiří Klůc

Komentáře

Vaclav Flek

31. 07. 2021, 23:07

Pro Jiří Klůc : Dekuji za podane vysvetleni, ktere vse ponekud objasnuje, jakkoliv ne bezezbytku. Myslim, ze jste mel podobnou informaci zverejnit jiz ve vasem clanku, anebo tu zidovskou manzelku vubec nezminovat, z clanku v jeho puvodnim zneni to skutecne nedavalo smysl. Tim by odpadly ty diskusni prispevky. Souhlasim s tim, ze tehdejsi doba byla slozita, a udaly se v ni velmi zvlastni a neobvykle pribehy.

Jiří Klůc

25. 07. 2021, 23:19

To Václav Flek:
Zdravím Vás. Co mohu doporučit, je přečíst si knížku vzpomínek pana Mullera. Pak byste se jistě ztotožnil s názorem stovek dalších čtenářů, že byl skutečně skvělým člověkem.
K osudu první ženy: nebylo to kvůli tomu, že jí Němci zabili příbuzné. Ale ona se po osvobození RA  nacházela na de facto sovětském území a ona byla příslušnicí cizího státu, nemluvila rusky atd. Cizí státní příslušníky Sověti ve velkém posílali na Sibiř. Vstup do armády byl pro ni vysvobozením. Bylo by to na dlouhé vysvětlování. Jsou to komplikované případy.

Vaclav Flek

25. 07. 2021, 19:50

Pro Jiri Kluc : Pisete, jakym byl Josef Muller skvelym clovekem, ale bohuzel z konkretnich faktu to nevyplyva. Nerozumim pribehu jeho prvni (zidovske) zeny, ktere meli Nemci zabit rodinu a ona za to mela jit udajne do gulagu. To byla v te dobe obvykla sovetska praxe, posilat karneho tabora kazdeho, komu Nemc zabilii pribuzne ? O sovetskych pomerech si iluze nedelam, ale toto se mi zda ponekud pritazene za vlasy.

Czert

25. 07. 2021, 13:55

Jiri kluc
Hodne stesti s onou knihou, urcite si ji prectu.
Celkem dost me stve ze v dnesni cr se hodne propaguje isvobozeni plzne, alena osvobozeni prahy se prakticky zapomina, a pritom bylo tisikrat vyznamejsi nez plzen.

Ale holt je to trend, poslednich 30 let, lezt zapadu do analu, bez ohledu na historii.
Staci se podivat na dnesni den acr, naprosto nevyznamny z pohledu budouciho vojska.
To za prvni republiky skavili jiny a asi vedeli proc.

Czert

25. 07. 2021, 13:43

Otazecka, kdyz byl tak vyznamny, proc jeho pribeh je prakticky neznamy?

Pribehy jinych vojaku, stepana vajdy, tesarika, sochora, a jinych sou velmi zname.

Martin23

25. 07. 2021, 13:35

No mně je samozřejmě známo, že po roce 1948 komunisti semleli ty z východní i západní fronty. Stejně jako mleli sebe sama.


Já jen jistým způsobem zjednodušil určité společenské trendy.
Ty jsou obdobné třeba i v tom, kdo nás osvobodil a kdo je spíše dnes prezentován jako okupant atd. Komu se stavěli sochy a komu se dnes bourají atd.

Ale asi jsem se měl na tuhle debatu vykakat.

Jiri Kluc

25. 07. 2021, 12:56

Po roce 48 bylo skoro jedno, jestli jste prisel ze Zapadu nebo z Vychodu, pokud ses nelibil rezimu... tak byli perzekvovani ti i oni. stovky vojaku z Vychodu skoncily v kriminalech, jen se o tom nemluvi. Chystam na tema perzekuce hrdinu z vychodu knihu.
Snad se podari i toto tema pripomenout verejnosti

JiriKluc

25. 07. 2021, 12:51

Pamet naroda ty informace o J. Mullerovi nema az tak spatne. Jine pribehy obsahuji vice chyb
V pribehu Jozky jsou chybky, protoze i cela rada udaju nebyla overovana z archivu a dalsich dokumentu. Nicmene ten rozhovor delal pred 15 lety muj kolega historik Adam Hradilek z USTRu a ten je v badani sikovny, takze primo v kvalite rozhovoru na PN problem nevidim.

Jiri Kluc

25. 07. 2021, 11:13

Nejenom, ze mel 2 Cs. valecne krize, ale i tim, jak se vyznamenal a ceho dosahl. 10 let podrobne studuji pribehy nasich zahranicnich vojaku, znam jich fakt mnoho, ale zadny nebyl tak unikatni a tak vzacny jako pana Mullera. Ano, nebyl to general ani zadny velky velitel, ale to, co dokazal, si opravdu troufam rict, ze nema obdoby - a to ke vsi ucte k dalsim bojovnikum. Pro uplne pochopeni byste museli pribeh pana Mullera znat vic...

Martin23

25. 07. 2021, 09:06

Co se týče problémů židů po válce, doporučuji třeba jako oddechovku film Toman.

Proč byl pan Muller jednou z nejvýznamnějších osobností? Asi proto, že byl nositelem dvou československých válečných křížů.

No a tak trochu vůbec nechápu osobní útoky na autora. zejména od paní Hany, která vlastně ani nevysvětlila, proč by měla být autorovi článku hamba?

Zkrátka před rokem 1989 měli zejména problémy ti, kdo bojovali na západní frontě a po roce 1989 se dívá skrze prsty na ty z východní fronty.

Jiří Klůc

25. 07. 2021, 08:44

Dobrý den, objevuji se zde k článku dvě otázky. Pokusím se odpovědět, vse podrobnejsi ovsem najdeze v knize vzpominek pana Mullera.
Proc zachranil zivot zidovce? Rodinu ji zavrazdili naciste a ona sama se po osvobozeni dostala na sovetskem uzemi. Velmk castou praxi bylo, ze Soveti tyto lidi poslali do Gulagu na Sibir. Svou prvni manzelku si tedy jiz koncem leta 1944 vzal pod patronat a zadali o povoleni k snatku. Vstup do armady te zidovske divce zachranil zivot, obdobnych osudu znam jeste nekolik. Pak byl Josef na fronte, tam svatba probehnout nemohla, a proto se vzali az v Popradu. Podrobneji to on sam vypravi v knize

Hana

24. 07. 2021, 23:05

Kdo chce, napíši mu pravou pravdu. Co je zde uveřejněno, šílené !!
hana.denkova@seznam.cz

Hana

24. 07. 2021, 23:03

Souhlasím s : Václav Flek, Oda.
Jak si může autor článku takto vymýšlet? To je snad i postihnutelné? Kdyby psal raději pravdu a ne nesmysly? Pan Muller měl i nepravý profil na fcb, pod fotkou pana Mullera se vydával za něj, chtěl nějaké informace z našeho města. Komunikovala jsem s tímto profilem. Domnívala jsem se nejprve, že komunikuji přímo s panem Mullerem, ale později jsem zjistila, že 100 letý člověk nemůže a ani neumí dávat smailíky aj. informace. Hanba panu Klúsovi, že může něco takového udělat. Kdo bude chtít, mám i uloženou korespondenci.

Vaclav Flek

23. 07. 2021, 21:00

Clanek neni prilis dobry. Chtel jsem se vyjadrit ke dvema vecem, ale vidim, ze mne jiz predbehli jini, tak je jenom podporim : Neni mi jasne, jak mohl snatkem se zidovkou v Popradu (predpokladam, ze jiz osvobozenem) zachranit sve snoubence zivot ? Take mi neni jasne, na cem se zaklada tvrzeni, ze slo o "jednu z nejvyznamnejsich ceskoslovenskych osobnosti" ? Ovsem souhlasim s nazorem, ktery jiz take nekdo vyjadril prede mnou, ze clanek ukazuje tehdejsi slozitou situaci. Kdyby sovetsky dustojnik nebyl zidovskeho puvodu, oba prebehlici mohli skoncit v nekterem ze zajateckych taboru, pripadne rovnou v gulagu. Nechci clanek o zajimavem lidskem osudu prilis kritizovat, ale pri vsi snaze jej nemohu pochvalit.

jarda

23. 07. 2021, 19:20

Krásná to pohádka o vzniku tzv. kapitána Ameriky. Akorát dopadl jak sedláci u Chlumce.

Olda

23. 07. 2021, 17:14

Kde vzal autor měřítko pro "jednu z nejvýznamnějších osobností 2. světové války"? Takovýchto osobností bylo na tisíce a všichni zasluhují naší úctu. Ač jsem článek luštil 2x - nepochopil jsem jak na jaře roku 1945 sňatkem se židovkou v osvobozeném Popradu ji zachránil život?? A s touto zachráněnou se se po x letech rozvedl a vzal si životní partnerku Rivku (kde se vzala tu se vzala)?? Jediný klad článku je obraz velmi složitého obrazu života lidí v té válečné době a zvláště židů.

alexa123

23. 07. 2021, 15:37

Pri všetkej úcte, opakujem že pri všetkej úcte - "Zemřel Josef Müller, jedna z nejvýznamnějších československých osobností 2. světové války" - v čom patril medzi najvýznamnejšie československé osobnosti 2.svetovej vojny? Pri všetke úcte - taých osobnosti bolo XXL - od našich pilotov RAF, vojakov v Afrike resp. na východmom fronte.

Leo

23. 07. 2021, 13:33

Je velice smutné, že chlapi, kteří prošli peklem bojů za IIWW na východní i západní frontě - fronťáci, měli po skončení války tak malý politický vliv. Vše by mohlo být úplně jinak a spravedlivěji. Hlubokou úctu a čest Vaší památce.