Ohledně ukořistění těžkého tanku PzKpfw VI Tiger s taktickým číslem 131 (dnes jediným pojízdným tankem Tiger na celém světě), který byl v dubnu 1943 v takřka neporušeném stavu zajmut britskými jednotkami v Tunisku, koluje mnoho polopravd a mýtů, které se objevily i v několika knihách, jež byly následně zpochybňovány dopisy přímo do muzea Bovingtonu, psané Douglasem Lidderdalem.

Ten byl roce 1943 pověřen dohledem nad operací, jež měla za úkol vyzvednout a dopravit Tiger 131 do Velké Británie. V té době spojenecké tankové jednotky obrážela "tigerofobie" - strach z těchto těžkých tanků, které v té době představovaly smrtící hrozbu pro americké a britské tanky.

Foto: Německý tank PzKpfw VI Tiger ve své době pro americké a britské tanky představoval smrtící hrozbu

Psali jsme:Další americké letouny F-35 pro Japonsko

První Tigery dorazily do severní Afriky v prosinci 1942 a brzy prokázaly svou absolutní převahu nad spojeneckými obrněnci, co se pancéřové ochrany a palebné síly týče. I tanky Churchill, nejtěžší spojenecký typ v té době, nebyl schopen Tigera z běžné vzdálenosti zničit. Německé posádky Tigerů ale měly rozkazy, že v případě vyřazení vozidla z boje mají tank zničit, aby nepadl do rukou nepřítele. Tím Němci Spojencům chtěli odepřít možnost Tiger důkladně prozkoumat, a dařilo se jim to.

Jednadvacátého dubna 1943 probíhaly urputné přípravné boje pro operaci Longstop, která měla obsadit dvě klíčové vyvýšeniny, jež by otevřely Spojencům cestu k Tunisu. Tohoto boje se účastnily i Churchilly ze stavu 4. čety eskadry A 48. královského tankového pluku. Poručík Peter Gudgin, velitel 4. čety, později vzpomínal: "Během našeho postupu k cíli jsme nenavázali kontakt s nepřítelem. Náhle a bez varování dostal tank velitele čety, postupující vedle nás, zásah. Celý tank prostě vyletěl do povětří, a než jsem dokázal lokalizovat, odkud granát přiletěl, dostali jsme zásah i my. Granát proletěl čelním plátem a celým vnitřkem tanku až do motoru. Ten se prakticky okamžitě ocitl v plamenech." Poručík Gudgin byl se svou posádkou nucen svůj hořící Churchill opustit - jako zázrakem všichni vyvázli jen s lehčími zraněními.

Druhý den na to se Gudgin vydal na ono místo, aby se mu naskytl překvapivý pohled. Na vrcholku kopce, zvaného Djebel Jaffa, stál opuštěný Tiger, který byl na první pohled nepoškozený. Bylo to poprvé za celou válku, kdy si mohli Spojenci "osahat" tank, jež jim působil takové problémy, a který náhle padnul spojeneckým vojákům do rukou.

Foto: Téměr nepoškozený německý tank Tiger s číslem 131 v britských rukou

Psali jsme:Rusko modernizuje alžírské Su-24

V záznamech jednotky se píše, že "...členové posádky Tigeru 131 tank opustili poté, co byl zasažen dvěma střelami z Churchillu, jež ale byly neškodné." Původně se Britové domnívali, že posádka Tigeru pouze zpanikařila a zmizela neznámo kam. Bližší ohledání ale odhalilo pravý důvod. Jeden z šestiliberních (57 mm) protipancéřových granátů z Churchillu zasáhl hlaveň kanónu a od ní se odrazil přímo do věnce věže a zaklínil se zde, čímž efektivně zasekl otáčecí mechanismus. Stejný zásah navíc rozsekl svar na vrchním plátu Tigera, a zničil tak radiostanici. Kromě těchto poškození ale byl stroj plně pojízdný. 

Pro Spojence šlo o kořist nedozírné hodnoty, neboť totiž mohli názorně vidět, že Tigery nejsou nezranitelné. Po důkladných prohlídkách vysoce postavenými důstojníky byl Tiger opraven za pomoci náhradních dílů získaných z vraků zničených Tigerů, a byl představen Winstonu Churchillovi, i samotnému britskému králi Jiřímu VI..

Foto: Britský král  Jiří VI. si prohlíží ukořistěný německý tank Tiger (Tunis červen 1943)

Poté tank po vlastní ose dojel do přístavu La Goulette a zde byl naložen na tankovou výsadkovou loď č.568, jež jej dopravila do Bizerte, kam připlul 3. srpna. Zde byl přeložen na transportní loď SS Empire Candida, jež jej dopravila do Bone, a odtud putoval na palubě SS Ocean Strenght až do Glasgow, kam dorazil 8. října 1943. Zde byl předán Oddělení pro tankové návrhy v Surrey (kde byl rovněž ukázán veřejnosti během přehlídky Horse Guards), a v listopadu 1943 byl Tiger 131 kompletně rozebrán, aby mohl být detailně prozkoumán. 25. září 1951, po opětovné kompletaci, pak byl oficiálně předán tankovému muzeu v Bovingtonu.

Video: Tiger Day 2017 - PzKpfw VI Tiger / YouTube

V roce 1990 byl tank stažen z expozice a podstoupil kompletní restaurovací proces. Původní motor Maybach HL 210 P45 byl z tanku vyjmut a vystaven jako samostatný exponát, do Tigeru 131 proto byl namontován motor Maybach HL 230 (získaný z tanku Tiger II), jež následně během provozu posloužil expertům ke studiu součástek a materiálu, ze kterého byl postaven. Jinak byl Tiger 131 uchován ve stavu, v jakém byl nalezen, jedinou výraznější změnou bylo přidání automatického hasícího systému. Restaurovaný a opět plně pojízdný a funkční Tiger 131 byl navrácen do expozice v prosinci 2013 a stal se jediným pojízdným tankem Tiger na celém světě, a rovněž i nejnavštěvovanějším exponátem celého muzea.

Foto: Tiger 131 v muzeu v Bovingtonu

Zdroj: warthunder.com