EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
Opravdu profesionální batohy bez kompromisůOpravdu profesionální batohy bez kompromisů
KERBEROS - 2.2.

Pěchotní srub K-S 14 a četař Arnošt Hrad, část II.

 12. 02. 2014      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

V předchozím díle jste jsme měli možnost se seznámit s historií a rekonstrukcí pěchotního srubu K-S 14 na Králicku. Tato druhá část článku je věnovaná četaři Arnoštu Hradovi, který na výše uvedeném srubu sloužil a svůj život dobrovolně ukončil jako protest proti mnichovské zradě, která na nás v roce 1938 byla spáchána.

Četař Arnošt Hrad

Jedna ze stálých výstav v Muzeu čs. opevnění z let 1935–38, pěchotním srubu K – S 14 „U cihelny", mapuje životní osudy četaře Arnošta Hrada. Osobnost četaře Hrada, život a jeho tragickou smrt v říjnu 1938 se podařilo pracovníkům muzea zpracovat a objasnit velmi zevrubně, práce na přípravě výstavy trvaly více než 2 roky. Výstava přináší nejen odpovědi na některé otázky z Hradova života v době před jeho vojenskou službou, ale i poznatky grafologů a jiných odborníků. Unikátní soubor rodinných fotografií ze sbírek muzea K – S 14 byl v rámci výstavy zveřejněn vůbec poprvé. Součástí výstavy je i bronzové busta četaře Hrada, jejímž autorem je sochař Ondřej Štoček z Brna.

hrad_02
Foto: Pěchotni srub K-S 14 "U Cihelny" - pohled na týlovou část srubu a část jeho osádky v říjnu 1938

Četař Arnošt Hrad, poddůstojník 12. roty hraničářského pluku 6, se narodil 5. dubna 1914 v Praze-Bohnicích. Letos si tak připomeneme 100 let od jeho narození. Vychodil obecnou školu a tři třídy občanské školy. Po absolvování tříleté odborné živnostenské školy pokračovací se stal číšníkem. Dne 2. dubna 1936 jej odvedli do armády a 1. října 1936 nastoupil vojenskou službu u 4. roty pěšího pluku 2 v Litoměřicích. Po základním výcviku ho jeho nadřízený charakterizoval jako člověka uzavřené povahy, samotáře, vážného a chápavého, přitom ukázněného, méně energického.

hrad_01
Foto: Současný stav pěchotního srubu K-S 14  "U Cihelny" je výsledkem neskutečného odhodlání a dřiny několika nadšenců

Od 16. listopadu 1936 do 15. dubna 1937 absolvoval s výtečným prospěchem poddůstojnickou školu, když byl v celkovém hodnocení pátý ze 132 absolventů. Dne 15. dubna 1937 jej povýšili na svobodníka a za půl roku, 16. října 1937, na desátníka. Od 11. září 1937 konal strážní službu jako velitel stráže a výcvik jako velitel družstva u 1. strážní roty strážního praporu III v Králíkách. Tak tomu bylo až do 15. ledna 1938, kdy byl z části strážního praporu III zřízen IV. prapor hraničářského pluku 6.

Arnošt Hrad se dostal do 12. roty pluku, s jejímiž příslušníky prošel speciálním výcvikem pro osádky objektů těžkého opevnění. Dne 28. února 1938 byl formálně přemístěn od pěšího pluku 2 k hraničářskému pluku 6 v Šumperku a 16. dubna 1938 povýšen na četaře.

Za mobilizace v září 1938 byl Arnošt Hrad příslušníkem osádky pěchotního srubu K – S 14. V té době se zřejmě již definitivně rozhodl stát se důstojníkem československé armády.

hrad_03
Foto: Arnošt Hrad na portrétní fotografii

Dne 3. října 1938, kdy končilo vyklízení srubu K – S 14 se smrtelně postřelil služební pistolí. Po převozu do všeobecné nemocnice v Červené Vodě téhož dne ve 23.20 h zemřel. Arnošt Hrad byl pohřben 10. října 1938 ve svém rodišti v Praze-Bohnicích. Podle výpovědi pamětníků se pohřeb stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací a neobvykle početní přítomní při něm nijak neskrývali svou účast a dojetí. Na hrobě rodiny Hradovy se květiny objevují dodnes.

U umírajícího četaře Hrada byly nalezeny tři dopisy v jediné obálce, adresované veliteli objektu K – S 14 por. pěch. Karlu Kociánovi, datované 1. října 1938. První dopis byl určen Hradově matce, druhý dopis byl určen veliteli 12. roty, škpt. pěch. Leopoldu Medkovi, poslední dopis zanechal Arnošt Hrad pro své vojáky.

V listopadu 1938 obdrželo Presidium Ministerstva národní obrany návrh, aby pozůstalým po četaři Hradovi byla přiznána tatáž práva jako pozůstalým po příslušnících praporů SOS, kteří padli na hranicích s doporučením k úvaze, „...zda by tento vzácný případ naprosté oddanosti k vlasti neměl býti vhodným způsobem trvalého významu zvlášť oceněn a zvěčněn...".

hrad_04
Foto: Hrob rodiny Hradovy - před odhalením pamětní desky

O osobnost Arnošta Hrada se začala zajímat díky činnosti Muzea K – S 14 v publicistickém pořadu i televize Nova a veřejný tisk. Za určité vyvrcholení aktivit seznamujících veřejnost s osudy tohoto bránce hranic Republiky československé lze považovat pietní akt s odhalením pamětní desky na hrobě četaře Hrada.

hrad_05
Foto: Hrob rodiny Hradovy - odhalení pamětní desky

V den výročí jeho úmrtí, po dlouhých 75 letech, byla zásluhou 35. OS klubu Junáka Praha, Úřadu městské části Prahy 8 – Karlín a za přítomnosti vedení Muzea K – S 14 odhalena na rodinném hrobě pamětní deska připomínající v osobě četaře Hrada pohnuté dny podzimu 1938. Lze jen doufat, že tato symbolická připomínka bude mít delšího trvání, než pamětní desky odhalené na pěchotním srubu K – S 14 „U cihelny" v letech 1988 a 1994.

 autor: Martin Ráboň

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG