EXCALIBUR - 3.8.
Poctivá vynikající energetická čokoláda s historiíPoctivá vynikající energetická čokoláda s historií
KERBEROS - 2.2.

Pěchotní srub MJ – S 4 'Zatáčka'

 26. 05. 2017      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

Pěchotní srub MJ – S 4 „Zatáčka" je jedním z objektů československého těžkého opevnění z let 1935-1938 na jižní hranici bývalého Československa. V současnosti patří toto zdejší muzeum, provozované Klubem vojenské historie ROTO Chvalovice, mezi „bunkrologické lídry" v rámci celé ČR.

Pravá-strana-pěchotního-srubu-MJ---S-4---foto-František-Petermann
Foto: Pravá strana pěchotního srubu MJ S-4 |foto: František Petermann

Historie pěchotního srubu „Zatáčka" se začala psát v květnu 1938, kdy Ředitelství opevňovacích prací schválilo návrhy pplk. Bláhy, velitele Ženijního skupinového velitelství XI. Ten se svými spolupracovníky vybral, určil a upravil typové projekty pěchotních srubů, které měly v následujících měsících uzavřít hraniční roviny Jižní Moravy mezi obcí Hnánice a městem Břeclav. Byla to odpovídající reakce na zabrání (tzv. anšlus) neutrálního Rakouska, kdy se ze dne na den změnila strategická situace Československa a jižní hranice se stala tou nejohroženější...

Při průzkumu terénu se ukázalo, že takticky výhodná pozice pro umístění pěchotního srubu MJ – S 4 se nachází v místě již vybudovaného lehkého objektu vz. 37 (řopíku typ A – 160 Z, č. 2137). ŘOP vydalo unikátní rozhodnutí: pevnůstku vyřadilo z obranného plánu a ta se stala součástí plánované kamenné rovnaniny nového těžkého objektu a měla tak zmizet pod jeho ochranným zemním záhozem.

Pechotni_srub_MJ_-_S_4_dnes_-_foto_Rostislav_Adam
Foto: Pěchotní srub MJ S-4 dnes | foto: Rostislav Adam

Srub MJ – S 4 budovala firma Konstruktiva, a. s. podle mírně upraveného projektu již realizovaného objektu N – S 63 „Louka" (u Borové na Náchodsku). Betonáž srubu „Zatáčka" začala 12. a skončila 17. září, po uložení 1 430 m3 betonu a cca 120 tun armovacího železa do bednění. Srub je postaven ve II. stupni odolnosti, jeho vnější stěny mají tloušťku 100–225 cm, střešní deska pak 200 cm. Tyto hodnoty byly předurčeny pro těžké objekty, které měly v boji odolávat zásahům dělostřeleckých granátů do ráže 24 cm a leteckým pumám o hmotnosti do 250 kg. Takto dimenzované sruby se budovaly na důležitých pozicích, u kterých se předpokládal silný nápor nepřítele.

Srub MJ – S 4 je typickým představitelem čs. těžkého opevnění – jde o oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový, dvoupatrový objekt. Při jeho prohlídce narazíme po průchodu dvakrát zalomenou vstupní chodbou na dvě střelecké místnosti pro hlavní výzbroj, dva sklady munice, místnost telefonisty, stanoviště velitele objektu, vstupy do pancéřových zvonů, dále na strojovnu s dieselagregátem na výrobu elektrické energie, filtrovnu vzduchu, sklad pohonných hmot a proviantu, sklad munice, prostor pro uložení ručních granátů, signálních raket a nářadí, několik ubikací, místnost se stanicí zemního telegrafu, umývárnu a dva splachovací záchody. Ve srubu se rovněž nachází kopaná studna s hloubkou cca 14 m.

MJ---S-4---řez-3D-
Foto: Pěchotní srub MJ S-4 v 3D řezu

Mobilizace zastihla objekt ve fázi hrubé stavby (po betonáži), nevybavený, nevyzbrojený, bez osádky. Po celkovém dokončení měla osádka pěchotního srubu v počtu 37 mužů disponovat dvěma protitankovými kanóny vz. 36 ráže 47 mm spřaženými s těžkým kulometem vz. 37 ráže 7,92 mm (tzv. smíšená zbraň), dále dvěma dvojčaty těžkých kulometů stejného vzoru a šesti kulomety lehkými vz. 26 ráže 7,92 mm.

Hlavní výzbroj směřovala ze střílen v bočních stěnách srubu k sousedním objektům, které měla chránit postřelováním důmyslného systému překážek a mezilehlého terénu. Sousední pěchotní sruby pak měly stejnou bojovou činností „Zatáčku" chránit a podporovat. Tímto způsobem by se vytvářela mohutná palebná přehrada, která by znemožnila nepříteli rozvinout útočnou činnost v bráněném prostoru.

K postupnému dokončení pěchotního srubu a jeho reaktivaci došlo až v rámci rámci budování „železné opony" na hranici Československa s Rakouskem po roce 1948. Plány na obnovu a dostavbu opevnění však připravovalo poválečné ŘOP už od roku 1945.

K dokončení stavebních prací byla vybrána stavební firma Ing. Josefa Růžičky ze Znojma, práce proběhly v roce 1947. V roce 1949–50 byly do srubu MJ – S 4 zabudovány dva čtyřstřílnové zvony, s tloušťkou pancíře 200 mm, nově vyrobené ve Vítkovických železárnách. Každý z nich o hmotnosti přes 20 tun.

Od roku 1953 se řešil vývoj veškerého vnitřního zařízení pro těžké objekty, neboť se předpokládalo vybavení novými výkonnějšími pevnostními kanóny větší ráže. V roce 1961 se uskutečnily rozsáhlé zkoušky a byly provedeny zkušební střelby. Další zkoušky proběhly roku 1962 a došlo ke schválení tzv. „provozního řádu" pro osádky stálého těžkého opevnění. Hlavní zbraní reaktivovaných těžkých objektů se staly 85 mm pevnostní kanóny vz. 44/59. Na konci 40. let 20. století již z taktického hlediska nevyhovoval původní prvorepublikový pevnostní protitankový kanón vz. 36 ráže 47 mm, který byl schopen prorážet na vzdálenost 1 100 m pancíř o tloušťce 50 mm. Z toho důvodu se začala hledat jeho náhrada. Vývoj nové zbraně československá armáda zadala v roce 1952, vycházelo se při něm ze sovětského tankového kanónu, který se používal ve středních tancích T-34/85. Do výzbroje byl přijat jako 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59 (85 mm PvK vz. 44/59). Střelecké zkoušky prototypu proběhly v roce 1954, práce byly dokončeny a kanón do výzbroje zaveden v roce 1959. Celkem nechala armáda vyrobit pouhých 20 kusů této zbraně – z toho 1 prototyp, 17 kanónů pro potřeby objektů, 1 cvičnou a 1 záložní zbraň. Montáž se pak uskutečnila ke konci roku 1959 nebo v průběhu roku 1960. Armáda srub MJ – S 4 využívala až do 90. let 20. století, demontáž hlavní výzbroje provedla až v listopadu 1999.

Interiér-rekonstruované-pravé-střelecké-místnosti-srubu-MJ---S-4---foto-Rostislav-Adam
Foto: Interiér rekonstruované pravé střelecké místnosti srubu MJ S-4 | foto: Rostislav Adam

Provozovatel zdejšího muzea Klub vojenské historie ROTO (Rota osádek těžkého opevnění) Chvalovice vznikal postupně od roku 2007. Při společné návštěvě srubu, zakládající členové klubu v listopadu 2008 našli objekt posprejovaný, vykradený a poničený: příčky ve skladech poškozené výbuchem, odcizené nádrže na vodu a dveře tlakových uzávěrů. Urychleně proto následovalo osazení nových vstupních dveří a zabezpečení objektu před další devastací. V roce 2009 se podařilo získat a v pravé střelecké místnosti nainstalovat pevnostní protitankový kanón PvK 44/59. Roku 2010 došlo k zaregistrování klubu u Ministerstva vnitra. O státním svátku 8. května 2010 proběhl první oficiální den otevřených dveří srubu MJ – S 4 pro veřejnost. V roce 2011 se vyráběly repliky zařízení a výbavy, jejichž originály jsou nedostupné. O rok později se uskutečnilo otevření Minimuzea obrany hranic v budově obecního úřadu v Dyjákovičkách a došlo k převodu pěchotního srubu MJ – S 4 z majetku Ministerstva obrany na majitele pozemků, jimiž jsou členové klubu. Rekonstrukce objektu pokračovala velkým tempem, v expozici se například objevila replika lafety pro dvojče těžkých kulometů a nově vyrobený příkopový periskop. Od jara 2015 probíhala postupná renovace maskovacího nátěru objektu dle historických fotografií a dokončila se izolace střechy.

Začátkem roku 2016 se podařilo pro objekt získat další pevnostní kanón vz. 44/59. Jde o zbraň č. 412071, která se skutečně v tomto pěchotním srubu nacházela. Její originální fotografie se nachází v předpisu Děl 22–11. Sedmou muzejní sezónu zahájili provozovatelé řadou novinek. Některé z nich návštěvníci na první pohled neuvidí, ale stojí za nimi mnoho práce, úsilí a investic. Podařila se elektrifikace objektu a napojení na veřejnou el. síť, s tím spojená kompletní přestavbu osvětlení interiéru srubu a expozic. Došlo k dalšímu dokompletování strojovny, opravě a renovaci exponátů.

Rekonstruovana_filtrovna-strojovna_srubu_MJ_-_S_4_-_foto_Frantisek_Petermann
Foto: Rekonstruovaná filtrovna/strojovna srubu MJ S-4 | foto: František Petermann

Pro stále narůstající počet návštěvníků byl postaven poblíž srubu krytý venkovní přístřešek. Tím ovšem příprava na novou turistickou sezónu neskončila. Členové klubu připravili tištěnou publikaci – Miniprůvodce Pěchotní srub MJ – S 4 „Zatáčka" je další z řady publikací charakterizovaných jako příručka: Maximum – minimum – minimum. Tedy maximum informací na minimálním prostoru za minimální cenu. Autorský kolektiv v čele s Bohuslavem Vlčkem připravil ve spolupráci s Bohuslavem Fredem Kachlíkem (výkresy), Tomášem Ficem (mapa) a překladatelem Milanem Blumem (A, N) příručku, určenou nejen běžným návštěvníkům pěchotního srubu „Zatáčka", ale i všem zájemcům o historii čs. opevnění. Rozsah publikace je 56 stran formátu A5, čtenář v ní najde základní údaje o technických parametrech a klíčových historických událostech týkajících se „Zatáčky", nechybí podrobné informace o 85 mm pevnostním kanónu vz. 44/59, o rekonstrukci objektu v letech minulých i současnosti.

obal_na_knihu
Foto: Miniprůvodce Pěchotní srub MJ - S4 „Zatáčka"

Ve svém závěru publikace obsahuje kapitolu přibližující základními údaji všechna existující pevnostní muzea na jižní Moravě. Text je doplněn devíti dobovým fotografiemi, čtyřmi desítkami fotografií z let 1998-2017, několika atraktivními barevnými výkresy, z nichž čtyři jsou v provedení 3D (ukazují „rozřezanými stěnami" vnitřní výbavu a uspořádání). Těmito výkresy jejich autor posunul pomyslnou hranici fortifikační dokumentace o další krok dál... Miniprůvodce obsahuje stručná resumé v jazyce anglickém a německém. Tím se podařilo učinit další krok na cestě ke zpřístupnění čs. opevnění zájemcům ze zahraničí. Publikaci vydalo Nakladatelství a vydavatelství Spolek přátel československého opevnění Brno, s. r. o., ISBN 978-80-86463-37-7.

Určitě přijďte tento srub navštívit, je to minimální forma poděkování za ohromný kus práce, který pánové na pěchotním srubu MJ - S4 „Zatáčka" udělali.

 autor: Martin Ráboň

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

BODY ID