27. srpna zemřel v Arkansasu ve věku 83 let Randall Harold "Duke" Cunningham, první letecké eso války ve Vietnamu a instruktor slavné letecké školy Topgun.

Foto: Randall Harold "Duke" Cunningham v roce 1992 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Ruská invaze na Ukrajinu - průlom u Severorodoněcku a hrozící hladomor ve světě

Cunningham se narodil v Los Angeles v Kalifornii 8. prosince 1941, den po útoku na Pearl Harbor. V roce 1945 se jeho rodina přestěhovala do Fresna, kde jeho otec koupil čerpací stanici. V roce 1953 se ovšem stěhovali znovu, tentokrát do městečka Shelbina v Missouri. V roce 1959 Randall dokončil střední školu a nastoupil na Kirksville Teacher's College, ale po pouhém roce přestoupil na University of Missouri, kterou zakončil magisterským titulem v oboru pedagogiky a tělesné výchovy. Nastoupil jako trenér plavání na střední škole Hinsdale Central High School, kde se jeho dvěma svěřencům podařilo získat zlatou a stříbrnou medaili na letních olympijských hrách v roce 1968 v Mexiku.

To už ale neměl pod kontrolou, v roce 1967 vstoupil k americkému námořnictvu, konkrétně k jeho leteckému křídlu. Hned následující rok získal zlatá křídla a stal se pilotem dvoumístného stíhacího letounu McDonnell F-4 Phantom II, jeho navigátorem a operátorem rádia se stal William Patrick "Willy Irish" Driscoll. Byli přiřazeni ke stíhací peruti Fighter Squadron 96 „Fighting Falcons“, která operovala z letadlové lodi USS Constellation (CV-64). Brzy se zapojili do boje se severovietnamskými piloty.

19. ledna 1972 se jeho letoun střetl se dvěma severovietnamskými MiGy-21. Cunningham stáhl letecký souboj prakticky na výšku stromů a sestřelil jeden MiG-21 pomocí rakety AIM-9 Sidewinder. Jednalo se o vůbec první sestřelený MiG po dvou letech války. Další sestřel zaznamenal 8. května 1972, kdy se pustil do souboje se třemi MiGy-17, z nichž jeden pomocí palubních kanónů sestřelil a zbylým dvěma se mu podařilo uniknout. O dva dny později, 10. května, se Cunninghamova peruť soustředila na ochranu svazku bombardérů B-52 Stratofortress, jejichž úkolem bylo zničení kolejového seřadiště v Hải Dương. Úkolem stíhacích letounů bylo zničení severovietnamské protiletadlové obrany jižně od Hanoje. Poté, co se jim podařilo cíle zničit, vrátili se k ochraně bombardérů, ke kterým se ovšem blížila severovietnamská skupina 22 MiGů-17. Cunningham jeden MiG-17 sestřelil pomocí rakety Sidewinder a pustil se do manévrového boje, během kterého se mu pomocí palubních kanónů podařilo sestřelit další MiG-17. Cunningham se poté oddělil od letecké skupiny a zamířil na letadlovou loď k přezbrojení. Na zpáteční cestě ovšem narazil na osamělý MiG-17 a rozhodl se ho pronásledovat. Letoun se mu podařilo sestřelit, ale nevědomky se dostal nad území nepřítele, když si to uvědomil, okamžitě se otočil a vydal se zpět, nicméně cestou jeho letoun zasáhla protiletadlová raketa S-75 Dvina a nezbývalo nic jiného než se katapultovat. Jak „Duke“, tak i „Willy Irish“ se úspěšně katapultovali nedaleko města Nam Định a skončili v Tonkinském zálivu, odkud byli pomocí helikoptéry zachráněni.

Cunningham se tak stal prvním americkým leteckým esem války ve Vietnamu, prvním leteckým esem na letounu Phantom II a také jediným pilotem, kterému se během jednoho dne podařilo sestřelit tři letouny MiG. Cunningham byl nominován na Medaili Cti (Medal of Honor), kterou ale nedostal, prohlásil totiž: „Jakoukoliv medaili dostanu, dostane Willy taky, jinak ji nepřijmu.“ Nakonec byli oba dekorováni Námořním Křížem (Navy Cross), tedy druhým nejvyšším vyznamenáním. Cunningham s Driscollem absolvovali celkem 170 bojových misí, ve vzduchu strávili přes 3 300 letových hodin a provedli více než 500 vzletů z letadlové lodi.

Psali jsme:Poslední sbohem italské ponorce Scirè

Foto: Cunninghamův letoun McDonnell F-4 Phantom II pojmenovaný "Showtime 100" se kterým dosáhl všech svých sestřelů. 1972 | Wikimedia Commons / Public domain

V roce 1972 byli oba převeleni do Spojených států, kde se stali instruktory elitní letecké školy Topgun. Později sloužil u útočné perutě Strike Fighter Squadron 154 (VFA-154) „Black Knights“. V roce 1986 převzal velení nad perutí Fighter Squadron 126 (VF-126) „Fighting Seahawks“. Cílem této perutě bylo simulovat nepřátelské letouny a poskytovat tak co nejrealističtější výcvik leteckého boje; Cunningham se tak stal expertem na leteckou bojovou taktiku sovětských letounů MiG-17, MiG-21 a MiG-23. Mnoho zkušeností pilotů pod Cunninghamovým vedením se později promítlo do úspěšného filmu Topgun s Tomem Cruisem. Cunningham také svou letku modernizoval; díky jeho snažení se VF-126 stala první jednotkou amerického námořnictva, která létala s letouny F-16N. Z aktivní služby odešel do důchodu v roce 1987 v hodnosti velitele a usadil se v Del Mar, předměstí San Diega. Znovu slavným se stal během války v Perském zálivu, kdy se stal hlavním komentátorem pro CNN o leteckých útocích v Iráku.

Foto: Cunningham v kokpitu svého letounu. zaním sedí jeho radiooperátor William Patrick "Willy Irish" Driscoll | Wikimedia Commons / Public domain

Randall Harold "Duke" Cunningham za svou kariéru získal celou řadu ocenění, kromě nominace na Medaili Cti obdržel také Námořní Kříž, dvě Stříbrné hvězdy, Purpurové srdce a 15 Leteckých medailí (Air Medal). Jeho „dvojce“ se ale také nevedlo špatně. William Patrick "Willy Irish" Driscoll byl dekorován Námořním Křížem, Purpurovým srdcem a deseti Leteckými medailemi. Stejně jako Cunningham se i on stal v roce 1972 instruktorem elitní letecké školy Topgun. Později přešel na letoun F-14 Tomcat a stal se instruktorem Stíhací perutě 124 (Fighter Squadron 124, VF-124) „Gunfighters“. Aktivní službu opustil v roce 1982, ale zůstal v rezervě amerického námořnictva, kde létal na letounech F-4 Phantom II a později na letounu F-14 Tomcat. Zůstal také aktivním v Topgunu, kde přednášel taktiku leteckého boje.

Zdroj: Newsweek, Aviation Geek Club