Do sbírek Vojenského historického ústavu Praha se dostal mimořádný artefakt spojený s prvním vzdušným vítězstvím 312. československé stíhací peruti RAF nad britským územím. Slavnostní důstojnický kordík Luftwaffe, nalezený v troskách německého bombardéru Junkers Ju 88 sestřeleného 8. října 1940, po desetiletí opatrovala rodina britského diplomata Donalda Camerona ve Skotsku. Nyní jej jeho potomci zapůjčili Vojenskému historickému ústavu Praha, kde bude připomínat nejen boj československých letců, ale také dlouhodobé česko-britské vazby.

Slavnostní předání historického kordíku se uskutečnilo 15. září v Armádním muzeu Žižkov u příležitosti Dne Vzdušných sil Armády České republiky. Navázalo na pietní ceremoniál u památníku Okřídlený lev na pražském Klárově a symbolicky propojilo připomínku československých letců sloužících během druhé světové války v britském Královském letectvu s konkrétním artefaktem jejich bojového nasazení.

Foto: Slavnostní předání historického kordíku se uskutečnilo 15. září v Armádním muzeu Žižkov u příležitosti Dne Vzdušných sil Armády České republiky | Jan Zilvar / ARMYWEB

Ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek připomněl, že právě uchovávání památky československých zahraničních vojáků patří k důležitým úkolům instituce. V Armádním muzeu je mimo jiné umístěna také pamětní deska věnovaná padlým československým letcům ve Velké Británii. Původně se nacházela v Československém domě v Londýně a do vlasti se vrátila až po pádu komunistického režimu.

„Já mám velkou radost z toho, že dnes tady přijmeme do sbírek tyto významné artefakty, které obohatí již bohatý sbírkový fond Vojenského historického ústavu a budou zase připomínat důležité momenty našich životů právě ve Velké Británii,“ uvedl během slavnostního aktu Aleš Knížek.

Samotný kordík má za sebou příběh, který přesahuje jeho hodnotu historického předmětu. Jde o slavnostní kordík důstojníků německého letectva nalezený v bombardéru Junkers Ju 88, který 8. října 1940 pilotoval nadporučík Helmut Brückmann. Letoun byl poblíž Liverpoolu napaden trojicí stíhaček Hawker Hurricane 312. československé stíhací peruti RAF. Jednalo se o první vzdušné vítězství této československé jednotky nad britským územím.

Podrobnosti mimořádné válečné epizody během slavnostního setkání přiblížil letecký historik Jiří Rajlich. Připomněl, že 312. československá stíhací peruť byla do oblasti přesunuta teprve krátce předtím, 26. září 1940. Jejím úkolem byla ochrana strategicky významné oblasti Liverpoolu, který představoval důležitý průmyslový a dopravní uzel a byl proto jedním z cílů německého letectva.

Foto: Slavnostní důstojnický kordík Luftwaffe, nalezený v troskách německého bombardéru Junkers Ju 88 sestřeleného 8. října 1940 | Jan Zilvar / ARMYWEB

Proti německému Junkersu byla vyslána trojice stíhaček Hurricane. Do boje se zapojili Josef Stehlík, britský velitel roje a československý stíhač Alois Vašátko. Německý bombardér společnými silami sestřelili. Junkers následně nouzově přistál na břicho. Jeden ze čtyř členů jeho posádky zahynul a tři zbývající byli zraněni a zajati. Československé stíhačky byly během střetu lehce poškozeny německou palbou.

Význam střetnutí však nespočíval pouze v samotném vojenském úspěchu. „Byl to první úspěšný zásah 312. československé stíhací peruti,“ připomněl Jiří Rajlich. Sestřel navíc sledovalo velké množství obyvatel Liverpoolu a událost získala značnou pozornost britského tisku. Pro nově vzniklou československou jednotku RAF tak znamenala i významný morální a propagandistický úspěch.

Kordík, který je s touto událostí bezprostředně spojen, získali podle Rajlicha českoslovenští mechanici, kteří se k havarovanému německému stroji dostali krátce po jeho sestřelení. Při prohlídce letounu je zajímalo především vybavení a nástroje, kterých měli sami ve svých dílnách nedostatek. Mezi předměty se však nacházel také slavnostní důstojnický kordík Luftwaffe – válečná trofej, jejíž další osud byl nakonec téměř stejně pozoruhodný jako okolnosti jejího získání.

V období komunistického Československa totiž veteráni RAF předali vzácný předmět do opatrování britskému diplomatovi Donaldu Cameronovi, který v 70. letech působil jako vojenský atašé britského velvyslanectví v Praze. Cameron se významně angažoval ve prospěch československých veteránů RAF, kteří byli po komunistickém převratu vystaveni perzekuci. Kordík následně několik desetiletí uchovávala jeho rodina ve svém domě na skotském ostrově Mull. Teprve v letošním roce se Cameronovi potomci rozhodli předmět vrátit do České republiky a zapůjčit jej Vojenskému historickému ústavu Praha.

Kordík řediteli VHÚ Praha Aleši Knížkovi slavnostně předali Robert a Laurence Cameronovi, vnuci Donalda Camerona. Jejich otec Marcus Cameron připomněl nejen původ válečné trofeje, ale také význam československých letců pro boj RAF během druhé světové války.

„Tento důstojnický kordík byl získán z vraku prvního německého letounu sestřeleného piloty 312. československé stíhací peruti nad Británií,“ uvedl Marcus Cameron. Připomněl, že českoslovenští piloti v řadách RAF zničili více než dvě stovky nepřátelských letounů a jejich přínos k vítězství spojeneckého letectva by neměl být zapomenut. „Můj otec si tohoto předmětu nesmírně vážil,“ dodal Cameron.

Právě mimořádné propojení vojenské historie a osobních vztahů několika generací zdůraznil při převzetí také brigádní generál Aleš Knížek. „Důstojnický kordík je mimořádně neobvyklým artefaktem z temného období našich dějin. Není pouhou válečnou trofejí, ale také působivým symbolem hlubokých vazeb mezi britskými diplomaty, skotskými rodinami a československými letci, kteří bojovali za naši svobodu. Je pro nás velkou ctí jej vystavit pro veřejnost,“ uvedl ředitel VHÚ Praha.

Historický význam události podtrhuje ještě jeden detail. Podle Jiřího Rajlicha patří sestřelení Junkersu Ju 88 k mimořádně krátkým bojovým akcím. Od startu hotovostní trojice československé peruti až po její návrat a přistání uplynulo pouhých třináct minut.

Předmět, který byl před více než osmdesáti lety získán jako bezprostřední trofej z právě sestřeleného nepřátelského bombardéru, se tak po dlouhé cestě přes válečnou Británii, komunistické Československo a skotský ostrov Mull vrátil do země československých letců, jejichž první významný úspěch připomíná. V Armádním muzeu Žižkov už není pouze svědkem jednoho vzdušného vítězství. Stává se také připomínkou lidí, kteří památku československých příslušníků RAF uchovávali i v době, kdy se k nim jejich vlastní země obrátila zády.