Americká armáda objednala ukrajinské průzkumné bezpilotní letouny Raybird. Kontrakt v hodnotě 10,64 milionu dolarů získala americká pobočka společnosti Skyeton, jejíž bezpilotní systémy mají za sebou rozsáhlé bojové nasazení na Ukrajině.

Foto: Raybird UAV | Skyteon

Zakázku oznámilo americké ministerstvo obrany 18. září. Společnost Skyeton Inc. se sídlem v North Las Vegas získala kontrakt s pevně stanovenou cenou ve výši 10,64 milionu dolarů na dodávku hardwaru a služeb spojených se systémem Raybird. Kontrakt administruje Army Contracting Command v Redstone Arsenal v Alabamě a jeho dokončení je plánováno do 15. prosince 2026.

Americká strana zatím nezveřejnila počet objednaných bezpilotních prostředků ani jejich přesnou konfiguraci. Není tak jasné ani to, zda budou Raybirdy určeny především k testování a výcviku, nebo zda americká armáda počítá s jejich operačním nasazením.

Raybird, označovaný také jako ACS-3, je ukrajinský bezpilotní letoun s pevným křídlem určený především pro dlouhodobý průzkum, sledování prostoru a získávání informací o cílech.

Podle údajů výrobce může zůstat ve vzduchu až 24 hodin a nést až šest kilogramů užitečného zatížení. Podle konkrétní konfigurace lze instalovat elektrooptické a infračervené senzory, radar nebo zařízení pro radiotechnický průzkum.

Výrobce uvádí maximální letovou vzdálenost až 2 500 kilometrů a možnost přenosu dat na vzdálenost přesahující 200 kilometrů. Tyto hodnoty představují technické údaje společnosti Skyeton a nemusí odpovídat přesné konfiguraci, kterou objednala americká armáda.

Letoun startuje pomocí katapultu a po dokončení mise přistává na padáku. Díky tomu nepotřebuje klasickou vzletovou a přistávací dráhu a může být provozován z relativně malého prostoru.

Zkušenosti z Ukrajiny

Systém Raybird ukrajinské ozbrojené síly používají již několik let. Podle Skyetonu nalétaly stroje této rodiny během bojového nasazení více než 350 000 hodin.

Na Ukrajině jsou využívány zejména k dlouhodobému sledování území, vyhledávání pozic protivníka a předávání informací dalším jednotkám. Mezi potenciální cíle průzkumu patří například prostředky protivzdušné obrany, dělostřelectvo nebo další objekty nacházející se ve větší vzdálenosti od frontové linie.

Jednou z požadovaných vlastností podobných systémů je schopnost pracovat v prostředí intenzivního elektronického boje. Ruské i ukrajinské síly ve velkém rozsahu používají rušení navigace a rádiové komunikace, což zásadně ovlivňuje konstrukci nových bezpilotních prostředků.

Skyeton uvádí, že komunikační systémy Raybirdu jsou navrženy právě s ohledem na provoz v silně rušeném prostředí.

Ukrajinské technologie míří na americký trh

Kontrakt je zajímavý také tím, že tentokrát nejde o přesun západní vojenské techniky na Ukrajinu, ale o opačný směr.

Technologie vyvinutá a dlouhodobě používaná v ukrajinských bojových podmínkách se dostává přímo do výzbrojního procesu americké armády.

Skyeton zároveň rozšiřuje své působení ve Spojených státech. Společnost oznámila plán vybudovat výrobní závod v Severní Karolíně. Nový provoz má zajišťovat konstrukční práce, výrobu, testování i podporu bezpilotních systémů.

Zda se Raybird po současné zakázce stane standardně používaným systémem některých amerických jednotek, zatím není známo. Už samotný kontrakt ale ukazuje rostoucí zájem západních armád o technologie, které prošly rozsáhlým nasazením během války na Ukrajině.

Zdroj: U.S. Department of Defense, Kyiv Post, Stars and Stripes