Dělostřelectvo je stále královnou bojiště, což se jasně projevuje během války na Ukrajině. Nicméně konvenční dělostřelectvo je pomalu vytlačováno moderními a chytrými dělostřeleckými granáty, které ukazují, že kvalita je mnohem lepší než kvantita.

Byť se mnozí domnívali, že éra dělostřelectva je už za námi, opak je pravdou a ukázal nám to právě konflikt na Ukrajině, kde dělostřelectvo hraje prim. Obě strany ovšem využívají kromě konvenční dělostřelecké palby i chytrou munici, ta se dokáže sama navést na cíl, který dokáže zasáhnout s přesností několika málo metrů. Jeden takto vypálený granát tak dokáže svou účinností hravě nahradit celou dělostřeleckou baterii.

Během války na Ukrajině začala chytrou dělostřeleckou munici používat jako první ukrajinská armáda. Dodávkami těchto pokročilých zbraňových systémů se snažili spojenci Ukrajině poskytnout prostředky ke snížení kvantitativní převahy ruského dělostřelectva. To totiž i dnes, po více jak roce války stále početní převahu, i když již ne tak velkou. V létě 2022 mělo ruské dělostřelectvo nad tím ukrajinským převahu 15:1 a denně vystřílelo i o 5 000 dělostřeleckých granátů více. Dnes se již převaha ruského dělostřelectva zmenšila a to i díky silnému opotřebení hlavní v důsledku nepřetržité palby, ale i dodávkami dělostřelectva Ukrajině od spojenců.

Ukrajina v současné době sází na modernější řešení, než převahu počtu hlavní a to na přesně naváděnou munici. Ta totiž díky naváděcímu mechanizmu dokáže zasáhnout cíl hned první ranou, což výrazně snižuje náklady na vyřazení určitého cíle oproti standardnímu dělostřelectvu, které na zásah cíle spotřebuje mnohem více munice. Výrazně jednodušší je i logistika, místo transportu desítek dělostřeleckých granátů je možné nyní převážet jen pár kusů, což logistiku zjednoduší a vedení operací zefektivní. Pojďme se tedy podívat na hlavní dva dělostřelecké granáty, které válčící strany používají a to americký Excalibur, tak ruský Krasnopol.

Foto: Americký voják programuje granát M982 Excalibur. K jeho navedení na cíl je pouze potřeba znát souřadnice GPS. | 55th Signal Company / U.S. Army

Excalibur a Krasnopol jsou oba přesně naváděné dělostřelecké granáty, které ovšem pracují trošičku jinak. Krasnpol je ruskou odpovědí na americkou přesně naváděnou munici M712 Copperhead, která vstoupila do služby v 70. letech a je postupně nahrazována právě municí Excalibur. Ruský Krasnopol, byť je tedy moderní ruskou dělostřeleckou municí, však vychází z již zastaralého konceptu, který je postupně vyřazován. Dalo by se říci, že Rusové odpověď na granáty Excalibur prozatím nemají a nejspíše ani v příštích několika letech mít nebudou. 

Foto: Ruský Krasnopol se inspiroval u americké munice Copperhead (na obrázku), ta se ovšem přestala vyrábět již v roce 1990. | WSMR Museum

Abychom pochopili ruský Krasnopol, musíme se nejdříve podívat na americký původ, ze kterého Krasnopol vychází a tím je munice Copperhead. Ta byla zařazována do americké výzbroje již v první polovině 70. let. Minimální dostřel je 3 kilometry, maximální pak 16 kilometrů. Pro přesné navedení na cíl musí být cíl osvícen laserovým paprskem, ten granát ve vzduchu zachytí a podle toho upraví trajektorii dopadu na cíl. A na stejném principu funguje i ruský Krasnopol, jehož maximální dostřel je 20 kilometrů a k ozáření je potřeba tří paprsků. Zatímco produkce granátů Copperhead skončila v roce 1990, ruský Krasnopol se vyrábí do dnes. 

Ovšem Krasnopol se s municí Copperhead na ukrajinském bojišti doposud nesetkal, Spojené státy Ukrajině totiž poskytují výrazně lepší dělostřelecký systém, a to systém Excalibur. M982 Excalibur je taktéž přesně naváděná dělostřelecká munice, ovšem její navedení na cíl již zajišťuje interní polohovač GPS, maximální dostřel je také 40 kilometrů, dvakrát více než u munice Krasnopol. Pokud bude projektil vypuštěn například ze samohybné houfnice Archer, či jiné houfnice s hlavní délky 52 raží, tak maximální dostřel činí 50 kilometrů. 

Podívejme se teď na Krasnopol blíže. Byť je jeho maximální dostřel udáván na 20 kilometrů, přesně zasáhnout cíl je granát schopen pouze do 16 kilometrů, na delší vzdálenost již nelze granát na cíl navést a funguje jako standardní „hloupá“ munice. K přesnému navedení na cíl je nutné také ozáření laserovým paprskem. Zatímco u munice Copperhead stačil jen jeden paprsek a granát se zaměřil na konec toho paprsku, u munice Krasnopol jsou potřeba hned tři paprsky ze tří různých směrů. Výpočet pozice cíle má poté na starosti přenosný komplex řízení palby Malachit, který ukáže, na jaké hodnoty má být granát Krasnopol nastaven. Pokud to srovnáme s americkým vzorem, je obsluha složitější a již v dnešní době poměrně zastaralá. K navedení na cíl jsou potřeba tedy minimálně tři týmy značkovačů, kteří musí cíl obklopit ze tří stran. Navíc se musí dostat k cíli na vzdálenosti maximálně 7 kilometrů ve dne a na čtyři kilometry v noci. Což je v dnešní době všudypřítomných dronů velice nebezpečné, protože se týmy značkovačů dostanou již do prostoru palby nepřátelských děl, ale i minometů. Navíc pokud se rozhodnete laserovým paprskem označit například tank, tak ty mají dnes již zabudované výstražné zařízení, které posádku upozorní, že jsou ozářeni laserovým značkovačem. Cíl je také nutné laserem ozařovat až do zásahu granátem. Krasnopol má také problém s palbou na cíle v jiné nadmořské výšce. Pokud se cíl nachází v jiné nadmořské výšce, řekněme třeba někde v údolí, zatímco houfnice je na kopci, vnitřní naváděcí systém není schopen tuto rozdílnou elevaci zpracovat a cíl tedy bere ve stejné nadmořské výšce, jako je houfnice, což samozřejmě zapříčiní nepřesné navedení na cíl. To na Ukrajině, která je z velké části „rovná placka“, ovšem nehrozí. Nicméně problém se to ukázal v Indii, která mezi lety 199-2002 nakoupila 3 000 těchto granátů. Zde se očekávají dělostřelecké souboje v horách a vysokých nadmořských výškách s převýšením i více než kilometr. Indie se tedy rozhodla další munici Krasnopol nenakoupit a od roku 2019 ho postupně nahrazuje americkým Excaliburem, ke kterému se tedy teď dostáváme. 

Foto: K navedení Krasnopolu jsou zapotřebí tři laserové značkovače 1D22. Jeden přitom váží 45 kg. | Rob Lee

Na rozdíl od munice Krasnopol, je munice Excalibur naváděna pomocí interního polohovače GPS. Není tedy nutné cíl ozářit laserovým paprskem, ale pouze znát jeho zeměpisnou polohu. Zde je také jeden z rozdílů oproti ruské munici Krasnopol. Zatímco Excalibur lze navést pouze na stacionární cíl, munici Krasnopol lze použít i na pohybující se cíl a to až do maximální rychlosti cíle 37.5km/h. Stačí k tomu aby byl cíl ozařován všemi třemi paprsky. Zde ovšem výhody Krasnopolu nejen že začínají, ale i končí.

Rusové nicméně vyvinuli modernizovanou verzi Krasnopol-D, ta je již naváděna pomocí satelitního polohovače GLONASS, ovšem zatímco Excalibur dopadne maximálně 2 metry od cíle, Krasnopol-D může dopadnout až 10 metrů od cíle. Díky velice přesném navedení na cíl je možné Excalibur použít i v blízkosti spřátelených jednotek, například v Afghánistánu byly povolávány dělostřelecké údery i na vzdálenost 50 metrů od amerických vojáků. 

Ukrajina ovšem ve svém inventáři nevyužívá jen munici Excalibur, ale i ještě modernější prostředky, jako například německý SMArt 155, nebo francouzský Nexter Bonus, nicméně ty se s ruským Krasnopolem nedají vůbec srovnávat, je tedy z článku vypustíme. 

 Americký Excalibur ruský Krasnopol převyšuje ve všech kategoriích. Díky větší ráži je schopný nést i větší množství výbušniny, konkrétně 22kilogramů, zatímco Krasnopol nese 11 kilogramů výbušniny, tedy polovinu. Velice zajímavé je i porovnání hmotnosti jednotlivých střel. Krasnopol váží 54 kilogramů, zatímco americký Excalibur, byť je delší a větší, váží o 6 kilogramů méně, 48 kilogramů. Zajímavá je i cena, zatímco jeden granát Excalibur stojí 110 000 dolarů, tedy nějakých 2.3 milionu korun, jeden dělostřelecký granát Krasnopol stojí zhruba 8.5 milionu rublů, tedy zhruba 2.5 milionů korun.

Foto: Dělostřelecký granát Krasnopol | Wikimedia Commons / Public domain

Byť je Krasnopol již zastarávající technologií, ruská propaganda se snaží z toho granátu vytvořit jakousi „Wunderwaffe“, která nahání v NATO strach. Tato propaganda zintenzivněla hlavně po oznámení, že Ukrajina obdrží tanky západní konstrukce. Rusové dokonce zašli tak daleko, že v ruské televizi již byl ukázán tank Leopard 2A4, zničený na Ukrajině jedinou střelou Krasnopol. Ve skutečnosti se ovšem jednalo o záběry ze Sýrie z roku 2014 a zničený Leopard 2A4 byl turecký. 

Krasnopol je samozřejmě mnohem lepší, než standardní, konvenční a nenaváděné dělostřelecké granáty, ovšem v porovnání s municí Excalibur nejsou jeho schopnosti nikterak zázračné, jelikož je Krasnopol postaven na americké technologii, jež se již pro své zastarání přestala vyrábět. 

Zdroj: Defense Mirror, Bulgarian Military, Lockheed Martin