Ani dvě letadlové lodě by k německému vítězství v Atlantiku nestačily – Němci jen plýtvali prostředky
Co kdyby Němci vyvinuli atomovou bombu? Co kdyby byla Amerika připravena na Pearl Harbor? Co kdyby se vylodění v den D nezdařilo? Co kdyby operace Market Garden uspěla? Co kdyby Hitler poslouchal své generály a admirály a nenutil je k zásadním chybám? Otázky „coby kdyby“ v historii však místo nemají. Vojenská historie je však trochu výjimečná – abychom pochopili situaci velitelů, musíme si umět představit alternativní vývoj jejich situace, pokud by přijali jiné rozhodnutí. Teprve pak je totiž možné je hodnotit. Letadlové lodě zásadně proměnily tvář námořní války. Byly tedy ony prostředkem pro případný německý úspěch v bitvě o Atlantik?
Německé ozbrojené síly byly ve 30. a 40. letech 20. století obávané z mnoha důvodů, v rámci německého námořnictva pak oprávněné obavy vzbuzovaly ponorky. S hladinovými loděmi se spojenci uměli vypořádat lépe. Německo dokonce zahájilo stavbu dvou letadlových lodí, avšak obě zůstaly v přístavu, aniž by se dočkaly služby.
Foto: Rozestavěná letadlová loď Graf Zeppelin | Wikimedia Commons / Public domain
Výsledek námořní bitvy bez přispění německých letadlových lodí známe, pojďme však zauvažovat, zdali mohlo Německo vyhrát bitvu o Atlantik, kdyby byly letadlové lodě nasazeny do služby? Mohla tehdy spojenecká lodní doprava, která již tak měla problémy s německými ponorkami, s přispěním německých letadlových lodí zkolabovat?
Je téměř jisté, že by přítomnost německých letadlových lodí v Atlantiku Spojencům vytvořila další problém. Zamysleme se nad Bismarckem brázdícím otevřené moře spolu s ponorkami a letouny vzlétajícími z letadlové lodi Graf Zeppelin. Spojenci by tak čelili nepříteli pod hladinou, na hladině i nad mořem.
Výskytem letadlových lodí v Tichomoří by zřejmě Německo získalo určitou strategickou a taktickou výhodu, avšak stačilo by to k vítězství v bitvě o Atlantik? K zodpovězení této otázky je třeba se zamyslet, z jakého důvodu se Německo vůbec rozhodlo od kompletní výroby letadlových lodí upustit. Ve 30. letech 20. století Německo vypsalo výběrové řízení na dvě letadlové lodě, z nichž první, Graf Zeppelin, byla spuštěna na vodu 8. prosince 1938.
Druhá loď s označením Flugzeugtrager B měla následovat, ale byla rychle sešrotována. Ani jedna z nich se nedočkala funkční služby, kdy důvodem byly omezené zdroje a změna priorit. S rychlým pozemním postupem Německa po celé Evropě byl kladen důraz na pobřežní děla a pobřežní obranu, které měly zajistit již dobytý prostor.
Jak válka pokračovala, nedostatek pilotů dále napínal zdroje až do krajnosti a v roce 1943 nový šéf Kriegsmarine Karl Dönitz nařídil program letadlových lodí zcela zrušit. Zatímco by přítomnost německých letadlových lodí v Atlantiku zřejmě skutečně vytvořila pro Spojence nový problém, zcela jistě by však Němcům odčerpala zdroje z jiných částí německého válečného úsilí, které tou dobou již zjevně pokulhávalo.
Nakonec by kombinovaná síla Graf Zeppelin i Flugzeugtrager B pravděpodobně zaostávala za kvalitou spojeneckých námořních sil. Pokud si tedy nevykreslíme fantastický scénář, podle kterého by Německo bylo schopno vyrobit 5 až 8 letadlových lodí.
Německé letadlové lodě brázdící Atlantik by tak způsobily určité problémy, avšak výsledek samotné války by ovlivnily jen těžko. Nakonec by Graf Zeppelin a Flugzeugtrager B zřejmě skončily na dně Atlantiku stejně jako proslulá německá bitevní loď Bismarck.
Pokud Německo doufalo, že v Atlantiku nasadí letadlové lodě, jejich výroba přišla v roce 1938 příliš pozdě. Nejde totiž jen o to disponovat samotnými loděmi. Britové a Američané byli např. napřed co se zkušeností pilotů týče. Oba státy měly vypracované doktríny nasazení námořního letectva. V neposlední řadě jejich síly operovaly v Atlantiku mezi vlastním územím – tedy mezi USA a Velkou Británií. Zatímco německé lodě by to měly do domovských přístavů dále a byly by delší dobu vystavené působení nepřátelských letounů z pozemních základen. V celkovém součtu byl tedy projekt německých letadlových lodí spíše plýtváním zdrojů.
Zdroj: warhistoryonline