EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Ani dvě letadlové lodě by k německému vítězství v Atlantiku nestačily – Němci jen plýtvali prostředky

 02. 01. 2022      kategorie: Vojenská historie      13 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Co kdyby Němci vyvinuli atomovou bombu? Co kdyby byla Amerika připravena na Pearl Harbor? Co kdyby se vylodění v den D nezdařilo? Co kdyby operace Market Garden uspěla? Co kdyby Hitler poslouchal své generály a admirály a nenutil je k zásadním chybám? Otázky „coby kdyby“ v historii však místo nemají. Vojenská historie je však trochu výjimečná – abychom pochopili situaci velitelů, musíme si umět představit alternativní vývoj jejich situace, pokud by přijali jiné rozhodnutí. Teprve pak je totiž možné je hodnotit. Letadlové lodě zásadně proměnily tvář námořní války. Byly tedy ony prostředkem pro případný německý úspěch v bitvě o Atlantik?

Německé ozbrojené síly byly ve 30. a 40. letech 20. století obávané z mnoha důvodů, v rámci německého námořnictva pak oprávněné obavy vzbuzovaly ponorky. S hladinovými loděmi se spojenci uměli vypořádat lépe. Německo dokonce zahájilo stavbu dvou letadlových lodí, avšak obě zůstaly v přístavu, aniž by se dočkaly služby.

letadlovelode_TITFoto: Rozestavěná letadlová loď Graf Zeppelin | Wikimedia Commons / Public domain

Výsledek námořní bitvy bez přispění německých letadlových lodí známe, pojďme však zauvažovat, zdali mohlo Německo vyhrát bitvu o Atlantik, kdyby byly letadlové lodě nasazeny do služby? Mohla tehdy spojenecká lodní doprava, která již tak měla problémy s německými ponorkami, s přispěním německých letadlových lodí zkolabovat?

Je téměř jisté, že by přítomnost německých letadlových lodí v Atlantiku Spojencům vytvořila další problém. Zamysleme se nad Bismarckem brázdícím otevřené moře spolu s ponorkami a letouny vzlétajícími z letadlové lodi Graf Zeppelin. Spojenci by tak čelili nepříteli pod hladinou, na hladině i nad mořem.

Výskytem letadlových lodí v Tichomoří by zřejmě Německo získalo určitou strategickou a taktickou výhodu, avšak stačilo by to k vítězství v bitvě o Atlantik? K zodpovězení této otázky je třeba se zamyslet, z jakého důvodu se Německo vůbec rozhodlo od kompletní výroby letadlových lodí upustit. Ve 30. letech 20. století Německo vypsalo výběrové řízení na dvě letadlové lodě, z nichž první, Graf Zeppelin, byla spuštěna na vodu 8. prosince 1938.

Druhá loď s označením Flugzeugtrager B měla následovat, ale byla rychle sešrotována. Ani jedna z nich se nedočkala funkční služby, kdy důvodem byly omezené zdroje a změna priorit. S rychlým pozemním postupem Německa po celé Evropě byl kladen důraz na pobřežní děla a pobřežní obranu, které měly zajistit již dobytý prostor.

Jak válka pokračovala, nedostatek pilotů dále napínal zdroje až do krajnosti a v roce 1943 nový šéf Kriegsmarine Karl Dönitz nařídil program letadlových lodí zcela zrušit. Zatímco by přítomnost německých letadlových lodí v Atlantiku zřejmě skutečně vytvořila pro Spojence nový problém, zcela jistě by však Němcům odčerpala zdroje z jiných částí německého válečného úsilí, které tou dobou již zjevně pokulhávalo.

Nakonec by kombinovaná síla Graf Zeppelin i Flugzeugtrager B pravděpodobně zaostávala za kvalitou spojeneckých námořních sil. Pokud si tedy nevykreslíme fantastický scénář, podle kterého by Německo bylo schopno vyrobit 5 až 8 letadlových lodí.

Německé letadlové lodě brázdící Atlantik by tak způsobily určité problémy, avšak výsledek samotné války by ovlivnily jen těžko. Nakonec by Graf Zeppelin a Flugzeugtrager B zřejmě skončily na dně Atlantiku stejně jako proslulá německá bitevní loď Bismarck.

Pokud Německo doufalo, že v Atlantiku nasadí letadlové lodě, jejich výroba přišla v roce 1938 příliš pozdě. Nejde totiž jen o to disponovat samotnými loděmi. Britové a Američané byli např. napřed co se zkušeností pilotů týče. Oba státy měly vypracované doktríny nasazení námořního letectva. V neposlední řadě jejich síly operovaly v Atlantiku mezi vlastním územím – tedy mezi USA a Velkou Británií. Zatímco německé lodě by to měly do domovských přístavů dále a byly by delší dobu vystavené působení nepřátelských letounů z pozemních základen. V celkovém součtu byl tedy projekt německých letadlových lodí spíše plýtváním zdrojů. 

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Béďa

08. 01. 2022, 18:58

Německu by bývalo stačilo aby Hitler tak netlačil na pilu a posliuzchal své admirály, pokud se nepletu chtěl Reader počkat s nasazením Bismarcka až bude operačně akceschopny Tirpitz (nebo počkal až bude opraven Tirpitz než ho byl Scharnorst vyslán do akce v prosinci 43). Předtava současného nasazení Bismarcka s Tirpitzem nebo i Scharnorstem by byla noční můra anglické admirality.

liberal shark

03. 01. 2022, 12:30

Němci dělali zásadní chybu, když posílali své hladinové lodi a ponorky na oceán samotné bez podpory. To z nich dělalo de-facto jen pohyblivé cíle. Kdyby ovšem dokázali vyslat kombinovanou bojovou skupinu s eskortní LL, zásobovacími plavidly, těžkými loděmi, torpedoborci a ponorkami, tak by se Britové pořádně zapotili.

Mark

03. 01. 2022, 12:17

Radek
" Kdyby urychleně dokončili Graf Zeppelin (podzim 1940), mohli ho vyslat už s Bismarckem v květnu 1941."

Graf Zeppelin spuštěná na vodu 8.12.38 , v polovině 41 dokončená z 85%. Spuštěná, neznamená schopná operačního nasazení. Do toho všeho se musí započítat i výcvik pilotů, celková logistika kolem takového plavidla by byla dost problém, no a nakonec, jen kolem Bismarcka a Tirpitze jaká byla panika a co teprve u LL. Jaký by byl asi poměr k zisku a ztrátam? Kdy by byla potopená? Hned při prvním operačním nasazení, nebo o něco pozdějí?
Hitler byl megaloman a šílenec, ale moc dobře věděl, že největší síla německého vojáka je na zemi, případně na nebi, námořnictvu moc nevěřil a věděl proč. Německé se nemohlo nikdy rovnat britskému.

"Urychleně dokončili" , jak urychleně dokončili do května 41. Jako třeba bez řádného výcviku? Tím snadnějí by se stala kořisti.

Radek

03. 01. 2022, 10:26

Nesouhlasím. Kdyby urychleně dokončili Graf Zeppelin (podzim 1940), mohli ho vyslat už s Bismarckem v květnu 1941. Japonci by jim pomohli s dokončením i výcvikem (snadná cesta přes SSSR). Letouny (Bf-109T, Ju-87C a Fi-167) měli připravené a posádky by stihli vycvičit. Fieselery byly robustní, obratné a schopné operovat i za špatného počasí, takže by téměř jistě umožnily Němcům vyhnout se jak hlídkujícím křižníkům, tak i Hoodu a PoW. Němci by tak operovali v Atlantiku s průzkumem, obranou Bf-109 a útočným potenciálem Ju-87 - nesrovnatelně účinněji. Britové by museli vyklidit Atlantik - Swordfishe by proti Bf moc šancí neměli, naopak by Stuky mohli snadno nějakou loď poškodit a Fi-167 nebo U-booty ji dorazit torpédy. Největší šanci britů byl lov zásobovacích plavidel a pak nálety na přístav se svazem - Brest nebo St. Nazaire - s posílenou obranou a zadýmováním by to bylo hodně těžké.

liberal shark

03. 01. 2022, 08:43

to David : Souhlas, pro německé účely (letecký průzkum a ochrana německých ponorek a hladinových lodí před dálkovými bombardéry a letouny z letadlových lodí) by úplně stačily eskortní letadlové lodi. Velké útočné LL by byly zbytečný luxus a nikdy by jich nepostavili dost.

Mark

03. 01. 2022, 08:20

David

Vámi uváděná koncepce nasazení asi lehkých LL, nebo nějakých plošin, by bylo znovu jen plýtvání nedostatkových zdrojů. Stačí, aby byly potopený dvě takové plavidla a zbytek by jen rezivěl v přístavu. A je taky dost jasné, že takové plavidla by byly jak magnet pro spojence.
Poučení bylo z Velké války bylo jasné - ponorkové loďstvo, a jestli hladinové loďstvo, tak víceméně jen jako doprovod konvojů.

--------------------‐--------------------------------------
Rusko by taky rádo LL, stačí zmínit jejích projekty třeba 23000E.

David

02. 01. 2022, 13:51

Zase tak úplně s tím nesouhlasím, protože je rozdíl provozovat LL na druhé straně světa (kde by Německu byla zcela k nepotřebě) a provozovat jí u Evropských vod - jak nejspíše Německo mohlo zamýšlet (a pro takovou službu stačí menší, horší, méně technicky vyspělá LL, než nutně špička té doby) Princip by totiž byl, zachytit nejspíše přilétající letadla na pevninu/přístavy a bombardéry - proti kterým sice mohou vzlétnou letadla z pozemních základen, ale pokud budou startovat z vody, získají třeba 50-100 km náskok, co do vzdálenosti, i času - a tedy delší dobu na to bojovat s nepřítelem.

Na podobném principu stojí třeba LL Iránu - nepotřebují moderní letadlovku co bude operovat na druhé straně světě - ale pokud by něco letelo na Teherán, je rozdíl, zda od teheránu vyletí stíhačky, a s bombardéry se potkají na půl cesty (100 km od Teheránu) nebo vzlétnou z hladiny, a s bombardéry se potkají už nad mořem (200 km od Teheránu) i když laik by řekl, že mohly startovat s pobřejí a nemusela tam ta LL vůbec být.

Pokud by LL Německo použilo takto, mohla být problém, i když by válku určitě nevyhrála - ale problémem by byla!

astor

02. 01. 2022, 13:18

Petr
letadlovky nepotřebuje země, která je nepřítele kdykoliv a kdekoliv schopná schopna vymazat z mapy. Letadlové lodě jsou dneska jen strašáky k demonstraci síly.

Václav Sellner

02. 01. 2022, 13:09

Kolikrát se Němcům podařilo vyslat uskupení na Atlantik a jak to vždy dopadlo? V podstatě nic neovlivnili, pár spektakulárních potopení situaci neřešilo. Každý výpad do Atlantiku skončil potopením, poškozením nebo blokací a následným poškozením. Navíc Němcům chyběly zkušenosti a Krigsmarine byla i díky nedostatku tradic morálně křehká. Vždyť její bojové tradice nebyly starší než věk jejich admirálů.

Martin

02. 01. 2022, 13:09

Petr: Jenže stát, který se snaží prodávat palubní letouny musí mít něco na čem je může demonstrovat. To, že je to krám je vedlejší.

Liberal shark

02. 01. 2022, 11:10

to RAF
Německá LL by umožnila vyslat do Atlantiku kompletní bitevní skupinu v dnešním slova smyslu. poskytla by německým ponorkám a hladinovým lodím PVO a letecký průzkum, který jim celou válku zoufale scházel. Tedy pokud by na to Němci přišli :-) .

Petr

02. 01. 2022, 10:55

Historie se opakuje a něco podobného dnes zase zažívají Rusové se svou letadlovkou. Kdyby se v článku zamněnil název lodi na "Kuzněcov", tak by se asi ani nemusel moc upravovat. Hlavně ta pasáž o plýtvání zdroji.

RAF

02. 01. 2022, 09:52

Marně přemýšlím, jakou strategickou výhodu v bitvě o Atlantik mohlo německé námořnictvo získalo nasazením letadlových lodí v Tichomoří? Zas tak šílený Hitler nebyl.
Ikdyby je dokončili, do Atlantiku by nedopluli.