"Problém německých tanků" je dodnes terminus technicus pro statistický přístup, který se používá při odhadu celkového počtu existujících položek na základě prostého náhodného vzorku. Jak již název napovídá, problém německých tanků vznikl během 2. světové války.

Během 2. světové války se Spojenci intenzívně pokoušeli zjistit rozsah výroby probíhající na německých územích. Důvod těchto snah je poměrně zřejmý. K dosažení tohoto cíle byly použity dvě hlavní techniky. Jednou bylo konvenční shromažďování zpravodajských informací a druhou statistický odhad. Konvenčním zpravodajským sběrem informací se západní spojenci snažili zjistit počet tanků vyrobených Němci prostřednictvím kusých informací získaných špionáží, výslechy, zachycením kódovaných zpráv, apod. Statistický odhad pak zahrnoval použití statistických technik k odhadu míry německé výroby tanků.

Foto: Nově vyrobené Panthery během transportu na východní frontu v roce 1943 | Bundesarchiv, Bild 183-H26258 / CC-BY-SA 3.0 DE

Psali jsme:Krypteia - první tajná služba starověkého Řecka

Metoda statistického odhadu se ukázala jako efektivnější, protože poskytovala výsledky, které se mnohem více blížily skutečným číslům. Jedním z takových případů byl odhad tempa výroby tanků od června 1940 do září 1942. Prostřednictvím konvenčních zpravodajských informací bylo hlášeno, že německé továrny vyrábějí přibližně 1 400 tanků měsíčně.

Naproti tomu statistický odhad naznačoval, že tempo výroby bylo asi 256 tanků měsíčně. S rozdílem přibližně 1 144 tanků se jednalo o značně protichůdné výsledky. Po válce však byla provedena šetření a výrobní záznamy z ministerstva Alberta Speera potvrdily, že skutečné tempo výroby tanků bylo 256. To dokazovalo, že statistický odhad je mnohem přesnější a účinnější než běžná technika získávání informací. Jak se tedy statistický odhad používal? Metoda spočívala v použití sériových čísel získaných z tanků, které padly do spojeneckých rukou. Při výrobě je obvyklou praxí připojovat sériová čísla ke každému výstupu. Tento postup umožňuje výrobcům snadno sledovat stav výroby. Tuto praxi hojně využívali během druhé světové války i spojenci.

Německé tankové továrny přidělovaly sériová čísla součástem, jako jsou podvozky, motory, kola a převodovky vyráběných tanků. A během války byly některé z těchto tanků ukořistěny. Pomalu se tak začal rodit "problém německých tanků". Jedna velmi spektakulární událost, která vedla ke vzniku termínu, přišla těsně před dnem D. Během ní byly použity jak konvenční zpravodajské, tak statistické techniky.

Když se západní spojenci připravovali na největší námořní invazi, jakou kdy svět poznal, bylo potřeba určit, s kolika tanky se spojenci mohou během útoku setkat. Jedním z konkrétních tanků, na které se zaměřila pozornost, byl tank Panzer V, tedy střední tank Panther. Tank Panther se díky svému pro většinu spojeneckých děl prakticky neprůstřelnému čelnímu pancíři a výkonnému 75mm kanonu s vysokou úsťovou rychlostí prosadil jako jeden z nejlepších tanků ve válce a velmi nebezpečný protivník.

Psali jsme:Americké drony byly nasazeny k ničení nepřítele již v roce 1944 – bez oslnivých výsledků

Spojenci se domnívali, že tanky Panther, s nimiž se setkali již v Itálii, budou v severní Francii jen v relativně malém počtu. Proto se domnívali, že tanky M4 Sherman budou jako obvykle mít na území, které mělo být brzy napadeno, dobré výsledky. Tanky M4 si vedly dobře proti tankům Panzer III a IV a měly v této sérii úspěchů pokračovat. Těsně před dnem D však zpravodajské zprávy tvrdily, že se Spojenci v Normandii setkají s velkým počtem tanků Panther.

Aby zjistili přesnost těchto tvrzení, rozhodli se Spojenci odhadnout počet Pantherů, které bylo Německo schopno dosud vyrobit. Aby toho dosáhli, porovnali několik sériových čísel nalezených na tancích, které byly buď ukořistěny, nebo zničeny. Nejsnáze porovnatelná sada sériových čísel byla nalezena na převodovkách. Analyzována byla také sériová čísla na kolech, motorech a podvozcích.

Na konci všech analýz a vzájemných porovnání vypočítané odhady naznačovaly přítomnost 270 tanků v únoru 1944. Po válce bylo z německých záznamů potvrzeno, že výroba za únor 1944 byla ve skutečnosti 276 kusů. Statistická metoda se tedy ukázala jako velmi účinná. Vzhledem k situaci, která provázela její počáteční použití, se vžil zmíněný termín "německý tankový problém".

Využití sériových čísel se uplatnilo i jinak. Patřilo k nim obecné pochopení fungování německé výroby, počet továren, pořadí důležitosti těchto továren a úrovně produkce s ohledem na jednotlivé továrny. Problém německých tanků byl jako metoda za druhé světové války zaveden i pro další vojenskou techniku. Zejména byl použit k získání statistických informací o raketě V-2.

V poslední době se problém německých tanků používá ve statistice pro pokročilé při výuce o odhadech. V roce 2008 se ve zprávě deníku The Guardian odhadovalo, že do října bylo prodáno více než 9,1 milionu telefonů iPhone. Tento odhad byl vytvořen právě pomocí aplikace problému německých tanků.

Zdroj: warhistoryonline.com