Pryč jsou doby, kdy si lidé vůbec neuvědomovali nebezpečné účinky ozáření, a naopak pro ně toto téma bylo něčím přitažlivým a vzrušujícím. Pronikavé jaderné záření pro lidi mělo nejen moc rozzářit věci ale tehdy u spousty lidí panovalo i přesvědčení, že může dokonce zlepšit zdraví. Ale ne všechno, co se třpytí, je zlato a ozáření resp. jaderná energie představují pro lidské zdraví velkou hrozbu. Málokdo by však s tímto tvrzením souhlasil v 50. letech 20. století, kdy jaderný optimismus začal vzkvétat po celém světě a pronikal do všech oblastí života lidí - včetně hračkářství.

Pokroky v oblasti jaderné fyziky masivně změnily způsob života lidí. Zatímco někteří lidé považovali jadernou energii za děsivou hrozbu, mnozí jiní sdíleli velký jaderný optimismus a oslavovali skutečnost, že v budoucnu bude všechno "jaderné". Zdálo se, že jaderný optimismus atomového věku nezná mezí - od levné elektřiny po dostatek vody pro všechny žíznivé či dostatek potravin pro všechny hladové.

Foto: Bezpečná, neškodná, obří atomová bomba byla jednou z mnoha atomových hraček z 50. let | The Children's Museum of Indianapolis / CC BY-SA 3.0

Psali jsme:Nejznámější válečné zločiny jednotek Waffen-SS: Wormhoutský masakr

Jak se však záhy ukázalo, ne všechno, co se týkalo jaderné energie, bylo pozitivní. Jaderná energetika se v 50. letech 20. století rychle rozvíjela a způsobila řadu ekologických problémů a napětí v mezinárodních vztazích a diplomacii.

Objevil se také zřejmý trend v projektech a koncepcích inspirovaných jadernou energií. Mnoho společností si představovalo věci jako hodiny, vozidla, domácí spotřebiče na jaderný pohon, a dokonce i některé radioaktivní spotřební výrobky, například zubní pastu, rtěnku a doutníky. Také hračkářský průmysl měl několik vlastních nápadů.

Vystavení dětí radiaci se tehdy zdálo nejen neškodné, ale dokonce žádoucí. Mnoho hraček vyrobených v 50. letech 20. století bylo pojmenováno "atomové", aby to znělo cool, ale někteří výrobci šli ještě dál a do svých výrobků zahrnuli radioaktivní prvky.

Jedním z takových výrobků byla laboratoř Gilbert No. U-238 Atomic Energy Lab. Tato výuková sada pro jadernou fyziku, která byla poprvé vydána v roce 1951, je zřejmě jednou z nejnebezpečnějších dětských hraček, které kdy byly vyrobeny.

Psali jsme:Německý zajatecký tábor Stalag číslo 352 byl peklem na zemi

Sada mimo jiné obsahovala Geigerův čítač, elektroskop, spintariskop, Wilsonovu mračnou komoru, návod k použití a především radioizotopy. Hrát si s uranovou rudou si v 50. letech minulého století nemohl dovolit každý, protože byla poměrně drahá. Konkrétně vlastnictví Gilbertovy laboratoře by v roce 1951 stálo rodiče 49,50 dolarů (v dnešních penězích přes 500 dolarů, tedy asi 11 000 korun). Příručka, která byla součástí sady, slibovala, že vláda odmění částkou 10 000 dolarů každého, kdo objeví ložiska uranové rudy.

Jedním z nejlepších způsobů, jak se dítě v padesátých letech minulého století naučilo přestat se bát a milovat bombu, byla historická dětská hračka, kterou její výrobce popisoval jako "bezpečnou, neškodnou, obří atomovou bombu". Nebojte se, nejedná se o nic nebezpečného, jen o několik hračkářských raket s vybuchujícími hroty, podobných třaskavinám v kapslových pistolích, které po sobě děti mohly házet na ulici. Krabice informovala rodiče, že hračka neobsahuje žádné radioaktivní materiály. Děti si mohly koupit jednu bombu nebo celý arzenál.

Dnešní rodiče, kteří se obávají, že současná hračka může obsahovat určité toxické chemické látky, by se asi divili. Takové chemické látky, které se protiprávně vyskytují v nevhodných a nebezpečných dětských hračkách, nejsou ničím ve srovnání s radioaktivním prstencem s atomovou bombou Lone Ranger z roku 1947, který byl propagačním materiálem cereálií Kix. Podle reklamy se jednalo o hračku, která byla údajně "vzrušujícím vědeckým výtvorem" a v návodu se uvádělo, že jakmile ji budete vlastnit, budete moci sledovat "vzrušující podívanou atomové energie v akci". "Uvidíte oslnivé záblesky světla v inkoustové tmě atomové komory. Tyto zběsilé živé záblesky jsou způsobeny uvolněnou energií atomů". Výrobce také sliboval, že radioaktivní izotop uvnitř hračky je pro děti neškodný.

A to není vše. V době, kdy byl uran považován za "nové zlato" a hledači uranu tak byli po celých Spojených státech, vytvořila společnost Gardner Games stolní hru "Uranium Rush". Tato hra umožňovala hráčům vžít se do role prospektorů uranu a nashromáždit spoustu peněz z nalezišť, která na mapě objevili. Hra byla na baterie a měla podobný design jako elektrické kvízové hry z poloviny 20. století. Součástí sady byl také kartonový Geigerův čítač, s jehož pomocí jste mohli na mapě najít uran.

Další strašidelnou hračkou atomového věku byl Atomový Robot Man, jeden z prvních hračkových robotů, který byl kdy vyroben. Atomový Robot Man, který se původně vyráběl v poválečném okupovaném Japonsku na konci 40. let 20. století, má dnes pro sběratele velmi zvláštní přitažlivost a originály se shánějí opravdu těžko.

Zdroj: thevintagenews.com