Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odmítnout žádost Ukrajiny o dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk vyvolalo ostrou reakci napříč bezpečnostní komunitou i americkým Kongresem. Podle několika amerických a evropských vojenských zdrojů tím Washington vyslal Vladimiru Putinovi signál slabosti, který může mít vážné strategické následky. K obratu došlo krátce po Trumpově telefonátu s ruským prezidentem – a právě v tom mnozí vidí problém.

Foto: The Extreme Multi-Mission Autonomous Vehicle (X-MAV) - mobilní kolové vozidlo pro odpalování raket Tomahawk | Oshkosh Defence

Napětí ve Washingtonu po nečekaném obratu

Ještě před několika týdny Trump hovořil o „možnosti posílit Ukrajinu novou úrovní obranných kapacit“. Během posledního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však došlo ke zvratu: Tomahawky – zbraň s doletem přes 1 600 kilometrů, která by Ukrajině umožnila zasahovat ruské velitelské struktury, letiště a logistiku hluboko za frontou – zůstávají mimo hru.

Psali jsme:Ukrajina by mohla dostat zcela nové tanky KF51 od firmy Rheinmetall

Podle dvou amerických obranných poradců tento krok neodpovídá dosavadním jednáním mezi Kyjevem a Washingtonem. „Původně to vypadalo pozitivně. Americká strana byla připravena jednat alespoň o omezeném transferu Tomahawků přes evropské spojence. Pak přišel telefonát s Putinem a všechno se změnilo,“ uvedl pracovník Pentagonu, který mluvil pod podmínkou anonymity.

Cesta k Tomahawkům: Nabídka, kterou nelze ignorovat

Kyjev do Washingtonu přivezl podle informací armádních analytiků velmi konkrétní návrh: Ukrajina nabídla USA a NATO přístup ke svým špičkovým dronovým technologiím výměnou za omezený počet střel Tomahawk. Ukrajinské zkušenosti s bezpilotními systémy jsou dnes považovány za jedny z nejpokročilejších na světě – včetně autonomního navádění, odolnosti proti rušení i rojových taktik.

„Ukrajina by touto dohodou de facto otevřela Západu celý svůj vývojový program bezpilotních prostředků,“ uvedl americký vojenský analytik se specializací na bezpilotní operace. „Tak výhodná nabídka pro USA tu dlouho nebyla. A přesto skončila ve stopce.“

Podle několika vojenských zdrojů je odmítnutí této dohody z vojenského hlediska nepochopitelné. „Tomahawky by změnily strategické prostředí. Rusko by přišlo o možnost skrývat se za hloubku svého území. Kreml na ně reaguje hystericky už jen při zmínce,“ dodává bývalý velitel dělostřeleckých sil NATO v Evropě.

Psali jsme:Mjr. Radek Pavlica: Důvěra a sdílené porozumění v týmu vytváří prostor pro otevřenou komunikaci

Psali jsme:Polská a česká cesta modernizace ozbrojených sil – jiné ambice, cíle i prostředky

Psali jsme:Zbraně a svědomí: Evropa přehodnocuje své obchody s Izraelem

Putinův tlak a hra o čas

K obratu podle amerických i evropských bezpečnostních zdrojů nedošlo náhodou. Zlom přišel po telefonu mezi Trumpem a Putinem, který proběhl jen několik hodin před jednáním se Zelenským. Podle informací z diplomatických kruhů se Putin snaží získat čas – ruská armáda je vyčerpaná a Moskva hledá cestu, jak zpomalit modernizaci ukrajinských úderných kapacit.

„Putin ví, že jakmile Ukrajina získá dlouhý dosah, přestane být Rusko vojensky nedotknutelné. Proto dělá maximum pro to, aby přísun takových zbraní zablokoval,“ uvedl evropský zpravodajský důstojník, který monitoruje vývoj fronty. „Na Trumpa tlačí osobně – vidí v něm snadno ovlivnitelného spojence. Tahle situace je pro Kreml darem z nebes.“

Insider americké Národní bezpečnostní rady k tomu dodává: „Putin hraje přesně tu hru, kterou mu Západ dovoluje – vyjednávat pod hrozbou eskalace. Straší jaderným úderem, ale dělá to už tři roky. Realita je jiná: bojí se jen jediné věci – technologického přerušení ruské logistiky. A přesně to by Tomahawky způsobily.“

Napjaté jednání v Bílém domě

Podle dvou zdrojů obeznámených s průběhem jednání bylo setkání Zelenského s Trumpem „napjaté od první minuty“. Trump podle nich několikrát přerušil ukrajinského prezidenta a žádal jednostranné ústupky ve formě okamžitého příměří bez bezpečnostních záruk – přesně toho, co si přeje Kreml.

Zvýšené emoce potvrdil i jeden z poradců přítomných za zavřenými dveřmi. „Nebyla to vyjednávací schůzka. Bylo to politické divadlo,“ uvedl. „Zelenskyj se snažil argumentovat tím, že bez strategického dosahu bude Ukrajina nucena válku jen přežívat. Trump mu na to řekl: Uvidíme příští týden – což ukrajinský tým pochopil jako konec.“

Krátce po schůzce Trump na své sociální síti opět vyzval obě strany konfliktu, aby „zastavily palbu tam, kde jsou, vyhlásily vítězství a nechaly historii rozhodnout“. Podle bývalého amerického diplomata je to „de facto výzva k uznání ruských územních zisků“.

Nespokojenost armády i Kongresu

Reakce v USA nenechala na sebe dlouho čekat. Ve Washingtonu se okamžitě ozvaly hlasy varující, že Trump podkopává důvěryhodnost Spojených států. Konzervativní i demokratické kruhy se tentokrát shodly: rozhodnutí o Tomahawcích je krokem špatným směrem.

„Tohle není mírová snaha, ale ústupek agresorovi,“ kritizuje vývoj republikánský kongresman Brian Fitzpatrick. Podobně tvrdě reagoval i senátor Richard Blumenthal, který varoval, že „Trump pomáhá Putinovi vyhrát čas“.

Podle bývalého důstojníka americké armády, který působil ve velení evropského velitelství USA (EUCOM), je situace jasná: „Kdo zastaví podporu Ukrajině, ten posílí Rusko. Kdo posílí Rusko, ten oslabí NATO. Tohle je základní rovnice bezpečnosti.“

Tomahawky jako zbraň, která mění strategii

Vojenské zdroje se shodují, že odmítnutí střel Tomahawk není jen politický symbol, ale skutečný strategický problém. Ukrajina v tuto chvíli disponuje údernými prostředky, které spolehlivě zasahují cíle v rozsahu 800–1000 km. Tomahawky by ale znamenaly něco jiného – přesnost, průbojnost a schopnost paralyzovat celé ruské vojenské systémy velitelského řízení (C2), radarové komplexy i sklady munice v hloubce ruského území. To je důvod, proč Rusko už několik měsíců stupňuje diplomatický nátlak na jejich nedodání.

„Rusko se naučilo přesouvat své sklady, velící stanoviště i letiště dál do vnitrozemí. Tomahawky tuto výhodu okamžitě ruší,“ vysvětluje jeden z analytiků americké armády. „Jakmile bude Ukrajina schopna ničit infrastrukturu v Orenburgu, Brjansku nebo Kursku, strategická mapa se přepíše. Rusko přešlo na poziční válku proto, že se cítí bezpečně ve svém týlu. Tomahawk ten týl probodne.“

Výměna za dronovou převahu: promarněná šance?

Jedním z nejkritizovanějších aspektů Trumpova rozhodnutí je odmítnutí ukrajinského návrhu na technologickou výměnu. Ukrajina nabízela přístup ke svým dronovým systémům a know-how – od výroby přes navádění až po řízení rojů. Tento vývoj, poháněný třemi a půl lety intenzivní války, Ukrajinu katapultoval na světovou špičku. Zatímco Rusko stále spoléhá na kamikaze drony Shahed íránské výroby, Ukrajina vyvíjí autonomní bitevní drony s prvky umělé inteligence schopné koordinovaných útoků bez lidského zásahu.

„Tohle nebyl jen obchod. To mohl být průlom ve vojenských technologiích Západu,“ říká bývalý analytik NATO pro moderní konflikty. „Pokud USA tuto šanci odmítly kvůli politické hře, bude to chyba, na kterou budeme vzpomínat ještě dlouho.“

Kdo na rozhodnutí vydělá

Podle insiderů americké bezpečnostní komunity existuje podezření, že rozhodnutí v otázce Tomahawků není motivováno pouze geopolitikou, ale i vnitřní politikou. Trump podle nich hraje o podporu voličů, kteří chtějí „méně zahraničních závazků“ a „více Ameriky doma“. Pro Putina je však jakýkoliv rozkol uvnitř USA výhrou.

„Když se Amerika dohaduje sama se sebou, Rusko vyhrává,“ shrnul situaci bývalý důstojník NSA. „A pokud někdo v Moskvě slaví dobrý týden, je to právě teď.“

Ukrajina nemá čas čekat

Na frontě má tohle rozhodnutí jasný důsledek: bez navýšení strategického dosahu bude Ukrajina nadále čelit tlaku v dlouhé opotřebovací válce. Ztráty rostou, ruská mobilizace pokračuje a Kreml stupňuje útoky na energetickou infrastrukturu i civilní cíle.

„Tohle není pat. Tohle je řízené vykrvácení Ukrajiny,“ říká analytik jedné evropské zpravodajské služby. „Pokud Západ nezvýší tlak, Rusko bude diktovat tempo války celé další roky.“

Závěr: Strategická chyba, která se může vymstít

Rozhodnutí USA odmítnout dodávku Tomahawků není „krokem k míru“, jak tvrdí Trump. Je to signál slabosti vůči agresorovi a další důkaz, že Vladimir Putin úspěšně manipuluje část Západu hrozbou eskalace. Války se však nevyhrávají ústupky – vyhrávají se silou a odhodláním. V tuto chvíli se zdá, že Ukrajina má obojí. Západ ale začíná ztrácet to první – vůli jednat.

Zdroj: kyivpost.com