EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Bicykly britských výsadkářů byly užitečné – sloužily v Normandii i u Arnhemu

 23. 10. 2021      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře
Přidat na Seznam.cz

Jako by seskok z letadla s padáky, výstrojí a zbraněmi pod nepřátelskou palbou nebyl dost riskantní a nevyžadoval odvahu, někteří britští výsadkáři provedli seskok s bicyklem. Může se to zdát přehnané až šílené, ale vždyť jakmile výsadkář přistane, jeho nohy jsou jediným dopravním prostředkem. Jízdní kolo nabízí vojákovi mnohem rychlejší a efektivnější způsob přesunu, což může být při překvapivém útoku užitečné.

Jízdní kolo je jedním z nejjednodušších a nejspolehlivějších dopravních prostředků. Nepotřebuje palivo a netrpí stejnými mechanickými poruchami jako složitější stroje. Z toho důvodu může být skromné kolo poháněné pedály mimořádně užitečným nástrojem ve stále se měnících válečných podmínkách, a především za nepřátelskou linií. Mnoho evropských států, včetně Německa, Polska a Itálie, mělo ve svých armádách cyklistické jednotky již před druhou světovou válkou. Cyklistický pluk švýcarské armády existoval až do roku 2001.

kolo_TITFoto: Skládací bicykl britských výsadkářů | Birmingham Museums Trust / Wikimedia Commons

I když byla jízdní kola během druhé světové války nesmírně užitečná, Britové původně počítali s tím, že je budou nasazovat mnohem častěji, než jakou pak měli příležitost. Společnost Birmingham Small Arms Company Limited (BSA) vyrobila v letech 1942-1945 více než 60000 skládacích výsadkových kol BSA Airborne.

Kolo bylo možné zcela složit na polovinu povolením dvou křídlových matic, čímž bylo dostatečně zmenšeno pro snazší manipulaci. Rám kola byl vybaven držáky k uchycení pušky. Stejně jako většina tehdejšího vojenského vybavení byla kola BSA lakována khaki zelenou barvou, ačkoli malý počet kol vyrobených ke konci druhé světové války byl kvůli nedostatku obvyklé zelené barvy lakován na hnědo. Dnes jsou kola v této barvě výjimečně vzácná.
Navzdory svému názvu Airborne se dočkaly nasazení u různých druhů jednotek. V den D se cyklistické jednotky dokázaly rychle přesunout z pláží do vnitrozemí a zajistit klíčové objekty, včetně jednotky, která dosáhla strategicky důležitého mostu Pegasus krátce poté, co jej Britové dobyli. A byly samozřejmě použity také v bitvě u Arnhemu.
Zvláště užitečné byly právě pro výsadkáře, protože ti jsou jen zřídkakdy vysazeni přímo na cíl a musí se k němu po přistání dopravit. Kolo dokáže překonat velké vzdálenosti mnohem rychleji než pěšky se pohybující voják a činí tak mnohem tišeji než běžné vozidlo, čímž může být zachován moment překvapení.

Britští výsadkáři s jízdním kolem BSA vyskakovali z letadla, přičemž kolo drželi před sebou. Bylo připevněno k jejich výstroji. Po přistání výsadkář kolo jednoduše rozložil, utáhl křídlové matice a mohl vyrazit. Jakmile kola splnila svůj účel při zajišťování prvních cílů, obvykle se stala spíše překážkou než přínosem, takže mnoho z nich skončilo opuštěno. Stále však byla užitečná pro ostatní, například pro posádky letadel, které potřebovaly nějakou formu dopravy na zemi. Z podobných důvodů je ke svým vozidlům připevňovaly i posádky tanků.

Po válce skončila spousta těchto kol v civilních rukou, zejména v zemích, kde byla nasazena ve velkém počtu. A dodnes se kola BSA stále nacházejí v muzeích nebo v rukou sběratelů. V závislosti na přesném modelu jsou některá z nich i velmi cenná.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY (558)

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací