EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Hra o svět aneb jak se hraje "armádní poker" na nejvyšších úrovních

 21. 10. 2019      kategorie: Vojenská historie      1 komentář

Celý internet, potažmo celý náš evropský svět, je plný turecké agrese, která vyvrcholila útokem na sever Sýrie před několika dny. Pro nás Evropany se jedná o dosti emotivní událost. Přeci jen je dnešní Evropa brána za jakousi zástupkyni humanity, které jsou podobné agresivní postupy cizí. Nic se však neděje bezděčně. Pojďme se podívat na to, jak se hraje poker na nejvyšších úrovních - hra o svět.

„Je horší než válka - z války mít strach.“ - Seneca.

Psali jsme: Bratrstvo neohrožených ,,Opuštění, ale společně''

Od prvního dopadu střel v Rojavě se musíme vrátit trochu zpět. Zvolením nového prezidenta USA. Ačkoliv jeho činy a slova od té doby nenechávají nikoho spát, je nutné si uvědomit, že se změnila i doktrína celé federace. K vyklizení pozic z blízkého východu se zavázal každý prezidentský kandidát od konce mandátu Bushe mladšího. Obama v Iráku dokázal, že pokus o předání veřejné správy ztroskotá v každém osvobozeném státě, a to prakticky ihned po předání moci. V nejhorším možném případě vzniknou barbarské státní celky, které začnou agresivně expandovat v regionu. Pak vzniká nákladné a časově náročné potlačení těchto “států”.

Motorizovaná pěchota Ruské federace směřující k městu Mambidž  FacebookFoto: Motorizovaná pěchota Ruské federace směřující k městu Mambidž | Facebook

Blízký východ je už od osmdesátých let dějištěm mnoha zástupných válek. Předávání moci v regionu je na denním pořádku dokonce už z dob antiky. Rozdíl je hlavně v dnešním “moderním světě” a přístupu k nezpracovaným informacím. První válka v Iráku byla první válkou v přímém přenosu. Byla také prvním celospolečenským šokem prozápadního světa, který se prohluboval až do dnešní doby. V neposlední řadě bylo vidět, jak neefektivně probíhá válka demokratického státu, kterému se mění každé čtyři roky velitel vrchních sil.

Psali jsme: Československé opevnění: Národní hrdost z betonu a železa

Slavnostní spuštění nejmodernějšícho Čínského torpédoborce Type 055 o výtlaku 10000 tun v Shangaiských loděnicích.  Wang Donghai-XinhuaFoto: Slavnostní spuštění nejmodernějšícho Čínského torpédoborce Type 055 o výtlaku 10000 tun v Shangaiských loděnicích | Wang Donghai-Xinhua

Je však naivní si myslet, že se z toho nikdo nepoučil. Právě naopak. Změna doktríny Spojených států je jasná už delší dobu. Až teprve nyní je však vidět americké “jak z toho ven”. Vyklízení bílých míst na mapách a předávání prostoru jednotkám Ruské federace je opravdu grandiózní plán. Američtí vojáci nebudou dále “zbytečně” umírat a Rusko si dobrovolně převezme tento “Danajský dar”. Přes konference o klimatu, úmrtí popových hvězd a blábolení politických špiček je lehce přehlédnutelné, že se vyostřuje obchodní válka USA s Čínou. Nové vojenské projekty obou mocností se soustředí na vodu a vzduch v takovém nasazení, jaké tu od konce Studené války se Sovětským svazem nebylo. Blízký východ tedy není v ničím státním zájmu. Začíná hra o Pacifik - ale o tom až někdy jindy.

Digitální modelování radikálně krátí čas v procesu návrhu i studií. Umožňuje testovat schopnosti během několika dní, nikoli týdnů nebo měsíců.  - US NavyFoto: Digitální modelování radikálně krátí čas v procesu návrhu i studií. Umožňuje testovat schopnosti během několika dní, nikoli týdnů nebo měsíců | US Navy

Nejhorší, co se může ve vojenském paktu stát, je situace, že se jeden z důležitých členů začne chovat jako slon v porcelánu. Například, že bude poskytovat prostor pro vyzrazení “spojenecké” technologie třetím stranám apod. Myslím, že do poslední chvíle Erdogan nevěděl, jak moc přestřelil svým gambitem ohledně F-35. Jakmile však jednotky USA dobrovolně přenechávají základny Ruské federaci, ničí svá logistická a komunikační centra v regionu, odstřihují Turecko od datalinku a podpory velení C4I, musel si to turecký prezident uvědomit. 

Některé Kurdské kmeny, hlavně tedy jako součást Osmanské armády, se spolu s Turky aktivně účastnily Arménské genocidy.  WikipediaFoto: Některé kurdské kmeny, hlavně jako součást Osmanské armády, se spolu s Turky aktivně účastnily Arménské genocidy | Wikimedia Commons

Na Turecko lze pohlížet jako na "rozjíveného psa", který musí dostat pár do kožichu, aby si uvědomil, kde je jeho místo. Jedná se o hodně cynickou metaforu, avšak s ohledem na minulost velmi funkční. Ohledně Kurdů a jejich budoucnosti. Turecký přístup ke Kurdům je stejný jako je ruský k Dagestáncům a nikdo to nezmění. Bohužel západ stále nepochopil, že krevní msta se nedá nikdy rozmluvit - a může naznačovat jak moc chce, je to však bezvýsledné. A proto dopad prvních střel v Rojavě nepřinutil nikoho k rázné akci.

„V dagestánu bomba nespadne vedle.“ - vojenské rčení z druhé Čečenské války

Článek je ryze spekulativní, vyjadřuje pouze názor autora a reflektuje jeho pohled na svět.

Video: Ruští vojáci si prohlíží opuštěnou základnu americké armády v severní Sýrii / YouTube

CENOVÉ BOMBY (3143)

Komentáře

DRX

22. 10. 2019

chce se na to podívat s nadhledem, Turecko je prostě mocnost ikdyž se musela dočasně spojit s Američany aby jej Sověti nakonec neokupovali. To je celé. Není to poražený stát jako třeba Německo nebo skoroporažený jako Francie které se utápějí v sebemrskačství a přijímají kdekoho z bývalých kolonií. Z toho pramení jejich sebevědomí.
Dál, to vyklízení základen je symbolické a zřejmě začátek, USA již nemohou nést tíhu světového četníka, to řekl i Trump a mnoho příznivců Ameriky to nechce slyšet, berou to jako kacířství svého druhu.
Není to první svého druhu, Sověti taky předávali jednu základnu za druhou, byla to jedinečná mírová dekonstrukce impéria která neměla a zatím nemá na světě obdoby. Vždy pád velké říše provázely kruté války a drancování, toto je unikát kdy zvítězil rozum nad touhou po "pořádném bouchnutí dveřmi".
Američané se teď soustředí na Pacifik a částečnou projekci síly v Pobaltí aby ukázali že tam stále jsou, ale proti moci Číny už musí mnohem víc soustřeďovat zdroje a rozhodovat které případné bojiště bude prioritou. Proti Japonsku byl poměrně snadný boj, malá země obklopená mořem bez vlastních surovin obklopená nepřáteli nebo vazaly z donucení kteří jen čekali na ochabnutí stisku císařství. ČLR je úplně jiný kalibr s jinými možnostmi zajištění surovin. Takže Američané budou v Pobaltí silně "štěkat", ale zuby si budou připravovat jinde.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací