Čínská námořní moc není tvořena pouze válečným loďstvem. Vedle něj roste význam pobřežní stráže, která se z původně civilní instituce proměnila v klíčový nástroj prosazování státních zájmů na moři. Právě tato méně viditelná složka dnes hraje zásadní roli v čínské strategii.

Foto: Význam Čínské pobřežní stráže stále roste | Wikimedia Commons / Public domain

Analýzy námořní moci Čínské lidové republiky se v posledních letech soustředí především na dynamický rozvoj čínského válečného námořnictva (People’s Liberation Army Navy – dále v textu jen: PLAN). Pozornost odborné veřejnosti poutá především rychlý nárůst počtu torpédoborců, fregat a letadlových lodí, stejně jako zvyšující se schopnost PLAN operovat daleko od vlastního pobřeží. Tento vývoj však současně vede k systematickému přehlížení jiné složky čínské námořní moci, jejíž význam pro prosazování čínských strategických cílů je minimálně srovnatelný – Čínské pobřežní stráže (China Coast Guard – dále v textu jen: CCG).

Psali jsme:Válka na Ukrajině očima ruských regionů: Etnické republiky jako zdroj vojáků i ztrát

Institucionální vznik a militarizace Čínské pobřežní stráže

Před vznikem jednotné Čínské pobřežní stráže byla čínská námořní správa charakterizována výraznou institucionální roztříštěností. Prosazování státní moci na moři zajišťovalo několik paralelních civilních agentur, mezi něž patřily například složky odpovědné za námořní dohled, rybářskou kontrolu, celní dohled, či ochranu životního prostředí. Každá z těchto institucí disponovala vlastními plavidly, personálem i řetězcem velení.

Tato fragmentace vedla k omezené koordinaci a snížené operační efektivitě, zejména ve sporných oblastech Jihočínského moře. V situacích, kdy bylo třeba rychle reagovat na přítomnost cizích plavidel nebo demonstrovat čínskou suverenitu, se ukazovalo, že roztříštěný systém není schopen pružného a jednotného postupu. Z pohledu čínského vedení tak představoval strukturální slabinu, neodpovídající rostoucím námořním ambicím ČLR. Odpovědí na tyto problémy bylo sloučení jednotlivých námořních donucovacích složek do jednotné organizace. Tento krok znamenal zásadní změnu v organizaci čínské moci na moři. CCG se stala centralizovaným nástrojem, schopným plánovat a provádět operace v rozsáhlém geografickém prostoru pod jednotným velením.

Klíčovým momentem bylo následné podřízení Čínské pobřežní stráže strukturám People’s Armed Police (dále jen PAP). Tím došlo k výraznému posílení jejího militarizovaného charakteru. Podřízení PAP mělo zásadní dopad na systém velení, který se přiblížil vojenským standardům, na výcvik personálu, orientovaný na krizové a konfliktní scénáře, a na samotné rozhodovací procesy, jež začaly reflektovat bezpečnostní a strategické priority státu spíše, než čistě civilní logiku prosazování práva.

Navzdory těmto změnám si Čínská pobřežní stráž formálně zachovává status civilní instituce. Tento status jí umožňuje vystupovat v mezinárodním prostředí jako orgán prosazování námořního práva, nikoli jako ozbrojená síla. Faktické schopnosti CCG však tomuto formálnímu zařazení neodpovídají. CCG disponuje těžkými hlídkovými loděmi, robustní výzbrojí a právním rámcem, který jí umožňuje použití síly proti cizím plavidlům v případech, jež ČLR definuje jako porušení své suverenity. Tato kombinace civilního statusu a vojenských schopností činí z Čínské pobřežní stráže ideální nástroj pro expanzivní operace, při nichž je klíčové udržet konflikt pod prahem otevřené války.

Psali jsme:Český obranný průmysl roste a dostává se opět mezi světové zbrojní velmoci

Psali jsme:Logistické jednotky Armády ČR mají nové cisterny na pohonné hmoty

Psali jsme:Česko může získat ARV-3 Buffalo za stejných podmínek jako Německo – jsou klíčem k bojové připravenosti těžké brigády

Velikost a struktura flotily: největší pobřežní stráž světa

Čínská pobřežní stráž disponuje zdaleka největší flotilou tohoto typu na světě, a to jak z hlediska počtu plavidel, tak jejich tonáže. Podle údajů amerického ministerstva obrany eviduje ČLR více než 150 oceánských a regionálních hlídkových plavidel kategorie WPS, s výtlakem přibližně 1 000 tun a více. Tato plavidla jsou určena pro dlouhodobé nasazení na otevřeném moři a tvoří páteř expedičních schopností CCG.

Flotilu dále doplňuje více než 50 hlídkových bojových lodí kategorie WPG s výtlakem přibližně 500–999 tun, schopných bojových operací v pobřežních vodách, a přibližně 300 menších pobřežních hlídkových plavidel kategorie WAG, s výtlakem 100–499 tun. Přestože se schopnosti jednotlivých kategorií mohou překrývat, přesné počty menších plavidel je obtížné sledovat, celek představuje impozantní flotilu podle jakýchkoli měřítek. Symbolickým vyjádřením ambicí ČLR jsou dvě hlídkové lodě třídy Zhaotou, které s plným zatížením přesahují výtlak 10 000 tun. Jde o největší lodě pro vymáhání námořního práva (maritime law enforcement) na světě, jejichž velikost a konstrukce se blíží křižníkům. Jejich nasazení ve sporných oblastech má výrazný politický i psychologický efekt, a jasně demonstruje čínskou převahu.

Vedle pobřežní stráže je třeba zmínit i třetí pilíř čínské námořní moci, a to námořní milici. Čína disponuje největší námořní milicí na světě a je prakticky jediným státem, který ji systematicky využívá v suverénních sporech. Incident kolem ropné plošiny HYSY-981 v roce 2014 ukázal, že kombinace CCG a námořní milice poskytuje ČLR kvalitativní i kvantitativní převahu nad regionálními soupeři, včetně Vietnamu. Zásadním rysem rozvoje Čínské pobřežní stráže je systematická recyklace válečných lodí čínského námořnictva. V roce 2021 převzala CCG celkem 22 korvet třídy Jiangdao (Type 056), původně sloužících v řadách PLAN. Tyto lodě, byť zbavené části původní výzbroje, si zachovaly robustní konstrukci, vysokou odolnost a schopnost operovat v náročném prostředí.

Proces převodů se neomezuje pouze na vyřazené jednotky. Čínská pobřežní stráž zároveň získává nová plavidla, která jsou konstrukčně odvozena od moderních válečných lodí PLAN. Hlídkové lodě třídy Zhaokai (WPS) vycházejí z konstrukce fregat Jiangkai II, zatímco nová generace velkých hlídkových lodí má být založena na platformě torpédoborců Luyang III. Tato technická kontinuita mezi PLAN a CCG dále rozmazává hranici mezi civilní a vojenskou složkou.

Strategická logika tohoto přístupu je zřejmá. Převody a odvozené konstrukce umožňují efektivní využití existujících trupů a technologií, zvyšují bojový potenciál pobřežní stráže a současně nevyvolávají tak silnou mezinárodní reakci, jako formální rozšiřování válečného námořnictva. CCG se tak stává plnohodnotnou sekundární flotilou, schopnou působit v konfliktních zónách, snižovat riziko eskalace a poskytovat čínskému vedení mimořádnou flexibilitu v míru i předválečné krizi.

Operační role v čínských expanzivních plánech

Čínská pobřežní stráž představuje hlavní nástroj praktického prosazování čínských nároků v Jihočínském moři. Zatímco válečné námořnictvo PLAN zůstává obvykle v pozadí, plavidla CCG zajišťují trvalou a viditelnou přítomnost v okolí umělých ostrovů, atolů a mělčin, které ČLR považuje za součást svého území. Tato přítomnost má klíčový význam pro vytváření a udržování faktické kontroly nad spornými oblastmi. Velké hlídkové lodě, včetně jednotek třídy Zhaotou a novějších těžkých WPS, jsou schopny dlouhodobě operovat daleko od čínského pobřeží a sloužit jako mobilní základny pro další plavidla. Jejich nasazení vytváří trvalý tlak na ostatní regionální aktéry a současně vysílá jasný signál o schopnosti Číny udržet kontrolu nad rozsáhlými mořskými prostory.

Významnou součástí těchto operací je rovněž doprovod čínských rybářských flotil. Rybářská plavidla, často propojená s námořní milicí, fungují jako nástroj „civilní“ přítomnosti, zatímco CCG zajišťuje jejich ochranu a připravenost reagovat na zásahy cizích států. Tento model umožňuje Číně rozšiřovat svou přítomnost způsobem, který je obtížně napadnutelný z hlediska mezinárodního práva. Vedle stálé přítomnosti se Čínská pobřežní stráž pravidelně zapojuje do nátlakových operací vůči plavidlům jiných států. Tyto aktivity zahrnují blokování přístupu ke sporným oblastem, agresivní manévrování v těsné blízkosti cizích lodí a jejich systematické vytlačování z prostoru, který ČLR považuje za svou výlučnou sféru zájmů.

Charakteristickým rysem těchto incidentů je využívání těžkých hlídkových lodí, jejichž velikost a odolnost poskytují výraznou taktickou výhodu. Plavidla CCG mohou bez většího rizika fyzického poškození manévrovat proti menším lodím pobřežních stráží Filipín, Vietnamu či Malajsie. Současně zůstávají formálně mimo rámec vojenského konfliktu, což komplikuje reakci protistrany. V tomto kontextu funguje Čínská pobřežní stráž jako první linie konfrontace. Absorbuje riziko incidentů a umožňuje válečnému námořnictvu PLAN zůstat v pozadí jako skrytá pojistka eskalace. Tento model snižuje pravděpodobnost, že jednotlivé incidenty přerostou v otevřený ozbrojený střet.

Operační činnost Čínské pobřežní stráže je typickým příkladem působení v tzv. šedé zóně mezi mírem a válkou. ČLR prostřednictvím CCG aplikuje salámovou taktiku, tedy postupné rozšiřování kontroly nad spornými oblastmi prostřednictvím série malých, samostatně obtížně napadnutelných kroků. Každý jednotlivý krok, prodloužená hlídka, nový incident, dočasné omezení přístupu, je z hlediska protivníka nedostatečný k vyvolání zásadní reakce. V dlouhodobém horizontu však tyto kroky vedou k zásadnímu posunu status quo ve prospěch Číny. Formálně civilní charakter CCG zde hraje klíčovou roli, neboť umožňuje ČLR uplatňovat tlak, aniž by byla obviněna z vojenské agrese.

Čínská pobřežní stráž se tak stává ideálním nástrojem pro operace pod prahem války, kde je cílem vyčerpat, odradit a postupně vytlačit protivníky bez nutnosti otevřeného konfliktu.

Zdroj: navalnews.com, congress.gov