Ponorkové síly představují klíčový nástroj projekce moci v potenciálním konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou, zejména v prostoru tzv. Prvního ostrovního řetězce, který se táhne od Japonska přes Tchaj-wan až po Filipíny. Zatímco ještě před dvěma dekádami byly čínské ponorky považovány za hlučné, technologicky zaostalé a snadno detekovatelné, současné hodnocení západních analytiků ukazuje na zásadní kvalitativní i kvantitativní zlepšení. Klíčovým faktorem tohoto vývoje není pouze samotná modernizace platforem, ale především rozsah a charakter čínské průmyslové základny, která se stává skutečným „gamechangerem“ podmořské rovnováhy sil v Tichomoří.

Struktura a růst čínského ponorkového loďstva

Ponorkové síly Čínské lidové osvobozenecké armády – námořnictva (PLAN) jsou tradičně založeny na velkém počtu konvenčních diesel-elektrických ponorek, doplněných rostoucí flotilou jaderných útočných ponorek (SSN) a balistických ponorek (SSBN). Projekce z roku 2023–2024 předpokládají, že do roku 2030 bude PLAN disponovat přibližně 55 nejadernými útočnými ponorkami, 13 útočnými a až osmi jadernými balistickými ponorkami. Oproti roku 2020 to znamená čistý nárůst přibližně deseti jednotek, přičemž skutečný význam spočívá spíše v nahrazování starších tříd modernějšími typy.

V kategorii jaderných útočných ponorek tvoří páteř flotily třída Type 093 Shang, z níž byly první dvě jednotky zařazeny do služby v letech 2006–2007, a čtyři modernizované varianty Type 093A následovaly v období 2012–2017. Tyto ponorky představují výrazný krok vpřed oproti staršímu typu Type 091, zejména pokud jde o akustickou signaturu, senzory a zbraňové systémy. Paralelně probíhá vývoj nové generace Type 095, u níž se očekává další snížení hlučnosti, a přiblížení se parametrům moderních ruských a amerických SSN.

Psali jsme:Test mezikontinentální rakety: Írán tvrdí, že může zasáhnout USA - je to varování, nebo nebezpečný bluf

Foto: V kategorii jaderných útočných ponorek tvoří páteř flotily třída Type 093 Shang | Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády

V oblasti strategického odstrašení PLAN provozuje čtyři ponorky Type 094 Jin zařazené do služby mezi lety 2007 a 2021 a dvě modernizované jednotky Type 094A od roku 2020. Ve výzbroji zůstává také jediná zastaralá ponorka Type 092 z 80. let. Klíčovým budoucím projektem je vývoj třídy Type 096, přičemž nejméně dvě jednotky jsou již ve výstavbě. Ponorky mají nést modernější balistické rakety a zajistit Číně věrohodnou druhou údernou schopnost z oceánského prostoru.

Kvalitativní posun: hlučnost, senzory a zbraňové systémy

Západní hodnocení dlouhodobě kritizovala čínské jaderné ponorky pro vysokou hlučnost, která výrazně snižovala jejich přežití v prostředí nasyceném protiponorkovými prostředky. Postupné modernizace však přinesly měřitelné zlepšení. Podle analýz americké Naval War College z roku 2023 je Čína „na prahu výroby ponorek světové úrovně“, přičemž pokrok je patrný v oblasti tlumení vibrací, konstrukce trupu, kvality lodních šroubů, senzorů i integrace zbraní.
Technologické inovace mají zásadní význam, zejména v relativně mělkých a akusticky složitých vodách Jihočínského a Východočínského moře. V kombinaci s moderními torpédy a střelami s plochou dráhou letu, se čínské ponorky stávají stále nebezpečnějšími protivníky pro americké hladinové svazy i základny v regionu.

„Podmořská Velká čínská zeď“ a protiponorkový boj

Samotné ponorky však představují pouze jednu část širšího systému. Čína v posledních letech masivně investuje do vrstvené sítě senzorů a protiponorkových kapacit, často označované jako „Underwater Great Wall“. Tento koncept zahrnuje pevné sítě hydrofonů v klíčových námořních úžinách, senzory umístěné na mořském dně, bezpilotní podmořské prostředky i zbraňové systémy na hladinových lodích a letounech.

Psali jsme:Jakou hrozbu představuje nová čínská letadlová loď pro balanc moci v Pacifiku

Psali jsme:Limitovaná edice CZ 75 RAF vzdává hold československým letcům v Royal Air Force

Psali jsme:Úspěch francouzského děla CAESAR na mezinárodním trhu a kontrast s problémy v České republice

Cílem tohoto systému je detekce, sledování a v krajním případě neutralizace nepřátelských ponorek, operujících uvnitř Prvního ostrovního řetězce. Analytici britského think tanku RUSI upozorňují, že kombinace tichých diesel-elektrických ponorek a husté senzorové sítě může představovat vážnou výzvu pro americké a spojenecké SSN, jejichž úkolem by bylo ničit čínská plavidla a útočit na cíle na pevnině.

Zvláštní pozornost přitahují čínské experimenty s využitím umělé inteligence pro fúzi dat ze senzorů. Čínské odborné články dokonce tvrdí, že pokročilé algoritmy by mohly snížit přežití i velmi tichých ponorek na „pět procent“, a to i při použití klamných cílů a úhybných manévrů. Ačkoliv je reálná účinnost těchto systémů zatím nejasná, samotný směr investic naznačuje ambici zásadně omezit operační volnost amerických ponorek v regionu.

Průmyslová základna jako klíčový faktor převahy

Rozhodujícím prvkem čínského ponorkového vzestupu je rozsah a organizace průmyslové základny. Čína disponuje loděnicemi a subdodavatelským řetězcem, jejichž kapacita výrazně převyšuje možnosti západních států. Podle vyjádření představitelů britského obranného průmyslu je Čína schopna dodávat přibližně čtyři ponorky ročně, zatímco Spojené státy mají problém udržet tempo dvou jaderných ponorek za dvanáct měsíců a Velká Británie či Francie jsou na tom ještě hůře.

Americké ministerstvo obrany ve své zprávě z roku 2023 uvedlo, že Čína plánuje zvýšit stav ponorkových sil až na 80 jednotek do roku 2035, přičemž starší a méně schopné typy budou postupně vyřazovány. Podle odhadů britských poslanců by tohoto čísla mohlo být dosaženo již během příští dekády, byť většina nových jednotek bude pravděpodobně konvenčního pohonu.

Tento výkon je umožněn nejen měřítkem průmyslu, ale také dlouhodobým plánováním. Na rozdíl od západních zemí, které se potýkají s přerušovanými programy, ztrátou know-how a politickými rozpočtovými cykly, Čína uplatňuje stabilní, desetiletí trvající přístup k rozvoji klíčových vojenských schopností. To se promítá do kratších výrobních lhůt, nižších jednotkových nákladů a schopnosti rychle reagovat na technologické trendy.

Finanční rozměr a srovnání se Západem

Podle analýz společnosti GlobalData má Čína do roku 2034 investovat do jaderných útočných a balistických ponorek více než 36 miliard amerických dolarů. Roční výdaje v této oblasti mají vzrůst z přibližně 2,6 miliardy dolarů v roce 2024 na více než 4,3 miliardy dolarů v roce 2034. Tyto částky jsou rozloženy do stabilního výrobního programu, který umožňuje plynulé navyšování kapacit.

Kontrast se Spojeným královstvím je markantní. Výstavba jedné jaderné útočné ponorky třídy Astute trvá v průměru více než 128 měsíců od zahájení prací po předání námořnictvu. Při současném tempu by vybudování plánované dvanáctikusové flotily SSN AUKUS trvalo více než 39 let, přičemž první jednotky by vstoupily do služby až hluboko po roce 2040. Omezená kapacita jediného výrobního areálu v Barrow in Furness a souběh s programem strategických ponorek Dreadnought dále zvyšují riziko zpoždění.

Dopady na projekci síly v Tichomoří

Souhra rostoucího počtu ponorek, zlepšující se kvality platforem, husté senzorové infrastruktury a mimořádné průmyslové kapacity činí z Číny stále významnějšího podmořského aktéra. V prostoru Prvního ostrovního řetězce to může vést k omezení operační svobody amerických ponorek, které jsou tradičně považovány za jeden z hlavních nástrojů americké převahy.

Spojené státy a jejich spojenci si stále udržují technologický náskok v nejpokročilejších jaderných ponorkách, čínská schopnost vyrábět „dostatečně dobré“ platformy ve velkých počtech však může v regionálním konfliktu představovat rozhodující výhodu. Právě v tomto smyslu se čínská průmyslová základna stává skutečným gamechangerem ponorkové projekce síly v Tichomoří.