Čínské zločiny během ústupu amerických vojáků od nádrže Čangdžin
V listopadu 1950 se vojska OSN probojovala až k hranicím Číny, čímž vyvolala reakci komunistického Maa. Ten, i když nechtěl bojovat s USA, vyslal na pomoc Severokorejcům statisíce vojáků. Vojska OSN se tak ocitla pod obrovským tlakem a 29. listopadu musela začít ustupovat. Spojenečtí vojáci se museli stáhnout o 450 kilometrů, kdy úplné katastrofě zabránil fakt, že vojska OSN byla motorizovaná, zatímco Číňané museli jít pěšky. Přesto ustupující vojáci utrpěli velké ztráty, především se pak jednalo o 25 000 Američanů z X. sboru, kteří byli obklíčeni 120 000 Číňany u přehrady Čangdžin. Vojáci ustupovali za extrémních podmínek, kdy teploty klesaly pod -30 stupňů a byli neustále vystaveni čínským útokům. Během ústupu bylo zabito, zraněno nebo zajato 6000 Američanů, dalších 6000 vojáků utrpělo omrzliny.
Foto: Vojáci ustupovali za extrémních podmínek, kdy teploty klesaly pod -30 stupňů a byli neustále vystaveni čínským útokům. Během ústupu bylo zabito, zraněno nebo zajato 6000 Američanů, dalších 6000 vojáků utrpělo omrzliny. | Cpl. McDonald / U.S. Marines
Když se podařilo stabilizovat frontu a dostat vojáky X. sboru do bezpečí, vyplavaly na povrch čínské zločiny. Ukázalo se, že Číňané neměli Američany rádi a automaticky popravovali raněné zajatce. Bylo zřejmé, že Číňané byli logisticky hůře vybaveni než vojska OSN a neměli mnoho možností, jak se o zajatce starat. Později se situace zlepšila a Číňané převzali správu nad všemi komunistickými zajateckými tábory. Tím zachránili životy mnoha zajatců, protože i když tyto čínské tábory nebyly žádné luxusní místo a zajatci v nich často trpěli hladem a nemocemi, díky brutálním podmínkám a dozorcům v severokorejských táborech, které byly ničivými vyhlazovacími pekly, představovaly čínské tábory pro zajatce šanci na přežití. Nicméně během první čínsské ofenzívy tato výhoda neplatila a zajatí Američané pokračovali ve svém utrpení během strašlivé zimy, než se podmínky v táborech trochu změnily. Jak již bylo zmíněno, Číňané neměli dostatečné prostředky k péči o zraněné zajatce, a tak se mnozí z nich stali oběťmi poprav. Zachránění vojáci z X. sboru poté popsali zločiny, kterých byli svědky.
Je důležité si uvědomit, že válka v Koreji byla poznamenána brutálními boji, nelidskými podmínkami a válečnými zločiny na obou stranách konfliktu. Čínská intervence přinesla novou dimenzi do války a vojáci X. sboru zažili hrůzné události během svého ústupu. Tato tragická kapitola války v Koreji nám připomíná důsledky konfliktů a lidské utrpení, které s sebou nesou.
"Ti, kteří přežili obklíčení komunisty, dnes potvrdili, že čínští fanatici upalovali raněné americké zajatce zaživa a tančili kolem plamenů jako divocí indiáni, zatímco američtí vojáci řvali bolestí." "Jiní ranění ze 7. pěší divize vyprávěli, že Číňané naházeli několik zraněných vojáků na silnici a přejížděli je polopásovými vozidly. Další jim vráželi bodáky do obličejů a kulometem stříleli na parlamentáře, kteří se snažili oznámit kapitulaci." "Když se někteří z našich chlapců pokoušeli vzdát, Číňané jim vráželi bodáky do obličejů. Jiní mávali bílými vlajkami, ale Číňané je přivítali palbou ze samopalů. Když mi došla munice, předstíral jsem smrt. Poté, co byl jeden muž zasažen do nohy, nejprve mu do noh vystříleli celý zásobník a teprve potom ho zabili bodákem. Většině vojáků stáhli uniformy a sebrali jim zbraně... Deset nebo více těl hodili do náklaďáku, některé již nahé, některé však ještě živé, přehodili přes ně pokrý vky, polili je benzínem a zapálili. Když tato skupina Číňanů odešla, snažili jsme se některé z nich zachránit. Rád bych upozornil, že jsem viděl, jak Číňané zabíjí bodáky i své vlastní raněné."
Zdroj: historie válek


