Finsko zpřísňuje obranu svého vzdušného prostoru. Po nedávném incidentu, kdy se do finského území dostal ukrajinský dron vychýlený ruskými prostředky elektronického boje, tamní armáda jasně deklarovala nová pravidla: bezpilotní prostředky nad finským územím mohou být sestřeleny, piloti však nesmějí pálit směrem k Rusku.

Foto: F/A 18C | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Video: Šok v Soulu. Američané odvážejí THAAD a Patrioty. Proč teď

Napětí kolem ochrany finského nebe zesílilo ve chvíli, kdy jeden z dronů dopadl na led jezera Pyhäjärvi v Karélii. Podle dostupných informací šlo o ukrajinský bezpilotní prostředek, jehož let narušily ruské systémy elektronického boje. Právě kvůli rušení nebylo možné jeho pohyb přesně sledovat, což vyvolalo další otázky ohledně schopnosti včasné detekce a reakce.

Finské ozbrojené síly následně oznámily zpřísnění kontroly vzdušného prostoru. Vedle stacionární radarové sítě nyní aktivně nasazují také mobilní radary krátkého dosahu, a to především v jihovýchodních částech země. Cílem je lépe zachytit nízko letící a obtížněji sledovatelné cíle, mezi které drony bezpochyby patří.

Sestřel bezpilotního prostředku je ve Finsku možný i za použití stíhacích letounů, celý proces je ale přísně regulován. Nejdříve musí být objekt jednoznačně identifikován jako dron. Následně se posuzuje riziko jeho dopadu na zem. Pokud by sestřelení mohlo ohrozit obyvatele, například nad obydlenou oblastí, povolení k palbě se nevydá. Právě obava z vedlejších škod hrála roli i při nedávném zásahu finského letectva.

Ráno 29. března vyslalo finské letectvo dva stíhací letouny F-18C Hornet poté, co se k teritoriálním vodám země přiblížilo několik objektů. Později vyšlo najevo, že jeden dron spadl severně od města Kouvola a další východně od něj. Policie uvedla, že při incidentech nebyl nikdo zraněn a místa dopadu byla uzavřena kvůli vyšetřování.

Psali jsme:Generál Miloslav Lafek: Odstrašení je dnes důležitější než samotná obrana. Česká republika ale zaspala

Psali jsme:Pardubický ELDIS rozšiřuje výrobu. Nová hala podpoří vývoj 3D radarů i export

Psali jsme:Turecko vstupuje do klubu Eurofighter Typhoon: Kontrakt v hodnotě 226 miliard posiluje východní křídlo NATO

Letectvo zároveň upřesnilo, že piloti vizuálně identifikovali jeden z objektů jako ukrajinský dron AN-196 jižně od Kouvoly. Přesto nepadl rozkaz k palbě. Důvod byl jednoznačný: hrozilo, že by trosky mohly způsobit škody na zemi. Potvrzen byl také pád dalšího dronu poblíž města Espoo.

Zcela zásadní je ale další finské pravidlo: střelba raketami směrem k Rusku je striktně zakázána. Finská strana tento krok vnímá jako klíčový prvek prevence eskalace. Jakýkoli zásah, který by mohl být vyhodnocen jako palba směrem přes hranici, by nesl mimořádně citlivé bezpečnostní i politické důsledky.

Incident, o němž se začalo veřejně mluvit už 30. března, tak znovu ukázal, jak snadno může válka na Ukrajině vytvářet nové bezpečnostní hrozby i pro okolní státy. Finská reakce přitom nebyla namířena proti Ukrajině. Naopak zaznívá, že hlavní příčinou podobných situací je ruská agrese proti Ukrajině, která destabilizuje širší region a přináší nečekaná rizika i za hranice přímého konfliktu.

Finsko tak stojí před složitým úkolem: bránit své území, chránit civilní obyvatelstvo a současně se vyhnout krokům, které by mohly vést k dalšímu vyostření napětí s Ruskem. Právě tato rovnováha mezi rozhodností a zdrženlivostí se nyní stává jedním z hlavních principů finské bezpečnostní politiky.

Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného, CNN