V noci na 30. dubna zasáhl ruské síly u Krymského mostu tvrdý úder. Při útoku na protipotápěčský člun projektu 21980 Grachonok zahynulo devět členů posádky a další dva byli zraněni. Ve stejné době byl zasažen také hlídkový člun projektu 12200 Sobol, který spolu s dalšími plavidly střežil vody v okolí strategicky důležitého mostu spojujícího okupovaný Krym s ruským územím.

Foto: Hlídkový člun třídy Grachonok | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:ČR poskytne Ukrajině další vrtulníky

Zasažený Grachonok přitom není obyčejné plavidlo. Jde o specializovaný člun určený k ochraně námořních základen a klíčové infrastruktury před diverzanty, podvodními hrozbami i útoky v pobřežní zóně. Právě taková plavidla měla tvořit jednu z ochranných vrstev kolem Krymského mostu, který je pro Rusko nejen logisticky významný, ale i symbolicky mimořádně citlivý.

Počet obětí je v tomto případě obzvlášť nápadný. Grachonok je totiž standardně konstruován pro šestičlennou posádku. Skutečnost, že při útoku zemřelo devět lidí a další dva utrpěli zranění, naznačuje, že na palubě se v době zásahu pravděpodobně nacházeli také další příslušníci — například potápěči nebo střelci určení k obraně proti dronům. To samo o sobě ukazuje, jak vážně Rusko oblast kolem Krymského mostu vnímá a jak silně ji muselo zabezpečit.

Podle dostupných informací byly údery provedeny pomocí námořních bezpilotních prostředků právě v prostoru, který tyto čluny chránily. To dává celé operaci mimořádně silný rozměr: nešlo jen o zásah jednotlivých plavidel, ale o přímý útok na bezpečnostní štít kolem jednoho z nejstřeženějších bodů v regionu.

Význam zasažených člunů není zanedbatelný. Ukrajinské námořnictvo je označuje za klíčové prostředky Pobřežní stráže Pohraniční služby FSB i ruského námořnictva. Jejich úkolem bylo zabezpečovat vody kolem nelegálně vybudovaného mostu, který má pro Moskvu zásadní vojenský i zásobovací význam. Každý úspěšný zásah v této oblasti proto působí nejen materiální škody, ale zároveň podrývá obraz ruské kontroly nad okupovaným Krymem.

Psali jsme:Elitní kurz Ranger: zkouška, která prověří víc než jen fyzickou připravenost

Psali jsme:Kybernetická obrana v praxi: Česko zasáhlo proti ruským hackerům

Psali jsme:Král bojiště přichází do Norska – Leopard 2A8 je považován za nejlepší moderní tank na světě

Samotný projekt 21980 Grachonok vyvinula konstrukční kancelář Vympel jako plavidlo pro nepřetržitou ochranu námořních základen a důležitých pobřežních objektů. Člun je vybaven hydroakustickými systémy Kalmar a stanicemi Anapa, které slouží ke sledování podvodní situace a k odhalování diverzních potápěčů. Jinými slovy, jde o plavidlo navržené přesně pro situace, kdy je třeba odhalit a zastavit skrytou hrozbu dřív, než udeří.

Výzbroj Grachonoku odpovídá jeho obrannému určení. Na palubě se nachází kulometná lafeta MTPU ráže 14,5 mm, granátometné systémy DP-65A a DP-64 a také přenosné protiletadlové komplety Igla nebo Verba. Na papíře tedy jde o člun, který má být schopen reagovat na hrozby z vody i ze vzduchu. Právě proto je jeho zasažení námořními bezpilotními prostředky mimořádně výmluvné.

Vedle Grachonoku byl téže noci zasažen i hlídkový člun projektu 12200 Sobol, vyvinutý konstrukční kanceláří Almaz. Tento rychlý člun je určen k zachytávání narušitelů a k ochraně teritoriálních vod v pobřežní zóně. Díky automatizovanému systému řízení trimu dokáže dosahovat rychlosti až 48 uzlů, což z něj dělá velmi pohyblivý prostředek pro rychlé reakce v pobřežních oblastech. Jeho výzbroj tvoří rovněž kulometná lafeta MTPU ráže 14,5 mm a zásoba paliva mu umožňuje nasazení po dobu až tří dnů.

Ruské síly mají v oblasti Černého moře omezený, ale stále významný počet těchto plavidel. Černomořská flotila disponuje devíti čluny Grachonok, včetně toho nyní zničeného, a další čtyři slouží u Pohraniční služby FSB pod velením Jižního federálního okruhu. V oblasti Černého a Azovského moře má FSB navíc k dispozici 11 člunů Sobol. Každá ztráta tak představuje citelný zásah do schopnosti chránit pobřežní infrastrukturu, důležité námořní objekty i samotný prostor kolem Krymského mostu.

Útok z noci na 30. dubna tak znovu ukazuje, jak výrazně se proměňuje válka na moři. Ani specializované hlídkové a ochranné čluny, vybavené senzory, kulomety i prostředky proti diverzantům, už nejsou zárukou bezpečí. Námořní bezpilotní prostředky se stávají stále nebezpečnějším nástrojem, který dokáže ohrozit i cíle určené právě k ochraně těch nejcitlivějších míst.

Z vojenského hlediska je to varovný signál. Z politického ještě víc. Pokud jsou podobná plavidla zasažena v bezprostřední blízkosti Krymského mostu, ukazuje to, že ani jeden z nejstřeženějších ruských objektů v regionu není mimo dosah.

Zdroj: The Moscow Times