Německému stíhacímu esu s 301 sestřely se stane osudnou zasněžená dálnice
Východopruský rodák Gerhard „Gerd“ Barkhorn, narozený 20. května 1919 v Königsbergu, je dnes znám jako historicky druhý nejúspěšnější stíhač všech dob, kterému se připisuje sestřelení 301 nepřátelských letounů. Nebýt toho, že byl v roce 1944 zraněn a dlouho nemohl bojově létat, možná by se stal i tím nejúspěšnějším a překonal by tak svého přítele Ericha Hartmanna. Možná. A nebo se také konce války vůbec nemusel dožít a zranění ho tak paradoxně zachránilo. Kdo ví.
Buď jak buď, Barkhorn se z kadeta Luftwaffe, do které vstoupil v roce 1937, postupně proměnil v „mašinu“ na sestřely. První bojové lety si 21letý mladík připsal během západního tažení v „barvách“ stíhací eskadry JG 2. V bitvě o Británii byl sestřelen hned dvakrát, pokaždé však měl štěstí.
Foto: Gerhard „Gerd“ Barkhorn | Wikimedia Commons / Public domain
Od léta 1941 se pak již jako příslušník Jagdgeschwader 52 zúčastnil východního tažení. V listopadu téhož roku byl povýšen na nadporučíka. Nic však stále moc nenasvědčovalo tomu, že se z něj stane tak úspěšný stíhač. Gerhard Barkhorn však postupně přidával další a další sestřely a když se psal 19. prosinec 42. roku, dosáhl magické hranice 100 vzdušných vítězství. O měsíc později byl dekorován Rytířským křížem.
Nyní již kapitán Barkhorn a velitel II. skupiny JG 52 přidal ke svým stům sestřelům za necelý rok služby další stovku a k 19. listopadu 1943 mu tedy byly uznány dvě stovky sestřelených nepřátelských strojů. Na jaře 1944 byl vyznamenán Rytířským křížem s Dubovými listy a meči, to již byl na směrovce jeho Messerschmittu Bf 109G namalován symbol 250 vítězství. Na konci května byl však těžce raněn do nohy a ruky poté, co si v leteckém boji nevšiml sovětské Airacobry, která jeho „Messer“ těžce poškodila. Barkhorn byl „mimo hru“ po následující čtyři měsíce.
Foto: Barkhorn v kokpitu Bf 109, podzim 1943 | Wikimedia Commons / Public domain
V polovině ledna 1945 následovalo přeložení k JG 6 a tedy i k útvaru patřícímu k obraně nebe nad Říší. Tou dobou již Barkhorn překonal hranici 300 sestřelů. Jako velitel JG 6 se do vzduchu již moc nedostával, což mu zřejmě opět zachránilo život tváří tvář obrovské spojenecké převaze. Barkhorn si uvědomoval blížící se porážku. Měl války dost. Také stále hůře nesl těžké ztráty mezi nezkušenými nováčky a po nervovém zhroucení byl nakonec z čela Jagdgeschwader 6 odvolán. Přesto se ještě do kokpitu bojového letounu vrátil a to poté, co mu Adolf Galland nabídl místo u jeho elitní Jagdverband 44 létající na proudových Messerschmittech Me 262. Za jeho řízením si však již žádný další sestřel nepřipsal, ba co hůř, právě na „Vlaštovce“ 21. dubna 1945 musel po požáru motorů nouzově přistát, aby se ještě stal terčem dvojice pilotů amerických Mustangů, kteří ho lehce zranili. Gerhard Barkhorn byl ze zajetí propuštěn v září 1945.
V roce 1956 se vrátil do služby u západoněmeckého letectva. Do důchodu odešel přesně po 20 letech v roce 1976. Užíval si ho následujících 7 let, než měl spolu s manželkou Christl 6. ledna 1983 na zasněžené dálnici u Kolína nad Rýnem těžkou autonehodu. Zatímco jeho milovaná žena zemřela na místě, Gerhard Barkhorn o svůj život bojoval až do 8. ledna, kdy i on podlehl zranění. Bylo mu 63 let.
Zdroj: Museum of Flight, War History Online
Komentáře
Vaclav Flek
21. 01. 2025, 01:22Diky za upozorneni na druhe nejlepsi nemecke stihaci eso, obcas ponekud opomijene. V clanku mi chybi vice podrobnosti o mistech Barkhornova nasazeni, jeho taktice, ktere vdecil za sve uspechy a take neco o jeho protivnicich, vcetne typu letadel, ktera sestrelil.
Co take stoji za uvahu, je sdeleni, ze se Barkhorn dostal z americkeho zajeti jiz nekoliok mesicu po valce, zatimco jeho souputnik Erich Hartmann (jediny mezi vsemi, ktery mel vice sestrelu nez Barkhorn) se dostal ze sovetskeho zajeti at po vice nez deseti letech. Uzil si toho lagru behem deseti let dost, rozhodne neslo o "fesacky kriminal". Tim chci pouze vyjadrit, ze se takzvani "Spojenci" chovali ke svym protivnikum ruzne .
Pepík Knedlík
21. 01. 2025, 07:05Vaclav Flek
Na Ericha byla vypsaná vysoká odměna. Ostatně se nezachoval jeho druhy denik. Proč skoncil po valce v zajateckym táboře v SSSR je jasný. Musel odčinit svý činy.
E. Hartmanna předala americká armáda (podle dohod z Jalty, které určovaly, že mají být vydáni všichni vojáci přímo bojující proti SSSR) Hartmanna, jeho jednotku s piloty i pozemním personálem do zajateckého tábora v Sovětském svazu. Toto předání proběhlo na území ČSR a to u Písku, kde byli Němci internováni v zajateckém táboře. wiki
Vaclav Flek
21. 01. 2025, 20:35Pepik Knedlik
Dekuji za vase pripominky. Ja ovsem Hartmannuv osud celkem podrobne znam, mimo jine diky knize americkych autoru Tolivera a Constablea "Sundejte Hartmanna" (cesky vyslo 1994). Takze jste mi vlastne nesdelil nic noveho, jenom mne prekvapilo vase vyjadreni : " Musel odčinit svý činy." Jake ciny mate na mysli ? Bojoval prece za svou vlast, a nelze ho trestat za to, ze bojoval skvele. Myslim si, ze uplne stejne to vnimalii vsichni spojenecti stihaci, at jiz sovetsti, britsti, americti ci jini.
Svym prispevkem jsem chtel ukazat zcela ruzne osudy dvou spickovych nemeckych pilotu, kteri skoncili valku na opacnych stranach zelezne opony. Ukazuje to brutalitu sovetskeho rezimu, ktery ignoroval Haagske konvence a drzel zajate nemecke vojaky jeste dlouha leta po valce, k tomu je nutil k tezkym fyzickym pracím, ktere staly mnoho muzu zivot.Napr. u Stalingradu bylo zajato asi 90 000, muzu z toho mozna 20 % tvorili tzv hiwis, tedy zajati rudoarmejci spolupracujici s Nemci. Z tech 72 000 zajatych Nemcu se jich po deseti letech vratilo domu asi 6 000.
Czertik
22. 01. 2025, 14:23vaclav flek
problem je v tom, ze hartmana netrestali za to ze vyborne bojoval, ale za to, ze byl nemec a skody jake spachalo nemecko na sssr.
a ze byly ruzne pristupy zapadu a vychodu k zajatcum ???
A PROC SE PROBOHA DIVITE ????
SAMOTNI NEMCI ZACHAZELI S CIVILISTITY A BOJOVALI JINAK NA ZAPADE A VYCHODE.
celkove ztaty populace na vychode (polsko, baltste staty, sssr..atd) byvaji kolem 14% celkove populace, a temer vzdy 2/3 ci vice ztrat tvori civilove.
jak to bylo se ztratami na zapade ?
jake ja vase vysvetleni pro daleko vetsi pocty civilnich obeti u vychodu ve srovnani se zapadem ?
nemci samotni muzou byt radi, ze pracovali v sssr jen 10 let ne treba 20 let. na to, jake skody zpusobily v sssr by i 100 let vzhledem k malemu poctu zajatcu bylo malo.
nekdo proste musel nahradit chybejicich 26 milionu lidi ( 15,5 mil civilu a plus pres 1 mil zidu)
rad pisete kolik knizek nejen o druhe svetove ste precetl. predpokladam ze ste cetl i vzpominky nemeckych generalu.
a v jedne z tech knizek sem si zapamatoval jednu pasaz, kde general vzpomina na ustup z charkova?, kde pise ze po jejich ustupu, nezbylo z mesta vubec nic . bylo kompletne zniceno.
a z textu vyplynulo, ze ono niceni nemelo zadny vojensky ucel, bylo zniceno pro niceni samotne - aby soveti nedostaly nic do ruky.
Azor
22. 01. 2025, 18:15Czertik.
Tak teď jste zabodoval a jak se říká,tak jste V.Fleka utřel.
Salut.
Vaclav Flek
23. 01. 2025, 00:39Czertik
Nechcemi reagovat na vasi odpoved, nebot vase argumenty povazuji zcasti za fraze, zcasti za omyly a zcasti za neco, co s tematem nesouvii. Zareaguji pouze na vasi posledni pasaz o zniceni Charkova (je priznacne, ze ani nevite, ktery nemeckjy general udajny vyrok pronesl. Ja to tedy take nevim, domnivam se, ze podobny vyrok pronesen nebyl.
Ovsem neda mi, abych se nezeptal - vite, kolik bitev o Charkov probehlo ? Odpovim, vam, ze ctyri (prvni v roce1941, druha v roce 1942 a zbyle dve v roce 1943). Mate predstavu o urputnosti techto boju ? Jak asi mohlo vypadat mesto, ktere se stalo mistem tolika stretu ? Nebyla prave tato skutecnost duvodem destrukce mesta ?
Vaclav Flek
23. 01. 2025, 00:42Azor
Myslete a piste si sem, co chcete, jen mne z toho zkuste priste vynechat. Nepovazuji to za zdvorile, navic ani nemam dojem, ze by mne Czertik "utrel". Proto take reaguji pouze na posledni cast jeho prispevku, ostatni za komentar ani nestoji.
Pepík Knedlík
23. 01. 2025, 09:59Vaclav Flek
Ano ta kniha je ucházející, ale ... Zrovna mechanik Bubiho stroje se vyhnul zajeti.
Sověti meli svuj zákon o napadení statu a všichni co bojovali proti nim nicili hospodářství, majetek atd. meli být oddouzeni.
Ostatně soud v Haagu zacal fungovat az po válce a pokud neni stát členem aliance za válečný zlociny a to SSSR, SSA ani ČLR a další nebyly a nejdou do dnes. Spojený státy mají zákon, který umoznuje silou zabránit odsouzeni jejiho občana v Haagu.
Azor
23. 01. 2025, 12:07Václav Flek.
Beru v potaz.
Už se to nestane.
Czertik
23. 01. 2025, 19:45vaclav flek
a muzete napsat jakych ze to omylu sem se dopustil ? skutecne by me to zajimalo.
a co presne s tematem nesouvisi ? to jake nemci zpusobily skody v sssr a ze NEKDO musel opravit ?
a nechcete me snad tvrdit, ze se sssr melo na opravu valecnych skod vykaslat a nechat vsude ruiny.
a ja narozdil od vas nemam prerostle ego, abych nedokazal priznat ze si presne nepamatuju obsha knizky kterou sem cetl pred 15 ci vice lety.
a prave proto ze u charkova vim kolik probehlo bitev , tak sem tam dal otaznik.
takze vase uvedeni poctu bitev o charkov bylo zcela bezpredmetne.
a ac vas to prekvapi, vim jak boje dokazi znicit mesto - stalingrad je dokonaly priklad.
no a vidite, ja vim , ze onen vyrok proneseny byl, protoze sem si to z cetby zapamatoval.
a skutecne, kdyz sem cetl vzpominky 6 nemeckych genralu po sobe pred cca 15 lety, tak nevidim nic zvlasniho na to, ze si nemuzu vzpomenout od koho ta knizka nebyla.
Czertik
21. 01. 2025, 15:00vaclav flek
vzhledem k tomu ze se nemci chovli rozdilne na vychode a na zapade, je myslim jen zcela logicke ze zapadni a vychdni spojenci se k nemcum chovaly rozdilne.
a co jako ze hartman strail 10 let v sssr ? v tom se nijak nelisil od svych ostatnich soukmenovcu zajatych v sssr.
Vaclav Flek
21. 01. 2025, 20:54Czertik
Nevim, jak se mohli spickovi stihaci chovat jinak na vychodni a na zapadni fronte. Jsem si jist, ze pokud by Erich Hartmann zustal v americkem zajeti, chovali by se k nemu stejne slusne jako ke Gerdu Barkhornovi. JInak o osudech nemeckych veznu v sovetskem zajeti jsem slysel z prvni ruky v dobach, kdy jsem jako mlady student pracoval na letnich brigadach ve vychodnim Nemecku. Tehdy tam jeste pracovali veterani z vychodni fronty, kterei mi sdelovali, ze sovetske zajeti pro ne byl mnohem horsi zazitek nez predtim pobyt na fronte.
Czertik
22. 01. 2025, 13:57vaclav flek
ja nevim, ale myslim ze sem napsal celkem jasne ze zapad (mezi nez patri americani) se chovali k zajatcum jinak nez vychod (sssr).
co jste z toho nepochopil ?
A ze se nemci nemeli v sovetskem zajeti dobre ? jediny duvod proc by meli ?
kdyz vzpominali jak to zjeti bylo horsi nez fronta, vzpominali i to co delali na fronte a po boji v sssr ?
na vypalovani celych vesnic s lidmi uvnitr ? a jinou "zabavu" ?
fahmu
11. 02. 2025, 15:43Však oni si to naši západní sousedé pamatují, že byli trestáni za válečné běsnění a vraždění. Můj otec si zničil zdraví při totálním nasazení v Hamburku když ho britové s američany celotýdenními kobercovými nálety celý pobořili a vypálili. A když jede čech s německou cestovkou, tak spolehlivě dostane z výběru jen to nejhorší a není boha vyměnit pokoj za podobný jako mají ostatní.
Czertik
19. 01. 2025, 15:56skoda ze zapomely dopst to co se traduje z doby, kdy letal jako zkusebni pilot pro znovuvybudovou luftwafe.
a to, kdyz vylezl z letounu jenz zrusil pri nouzovem prisani rekl 302.
Šebesta
19. 01. 2025, 10:32Osud Gerharda Gerda Barkhorna lze nazvat tragikomický. 2.světovou válku jako letecké eso přežil přitom mohl přijít o život kdykoli a pak zahyne při dopravní nehodě na zasněžené dálnici. Život přináší PARADOXY A VELKÉ někdy.
Azor
19. 01. 2025, 12:10Šebesta.
S ohledem na toto-
"Osud Gerharda Gerda Barkhorna lze nazvat tragikomický. 2.světovou válku jako letecké eso přežil přitom mohl přijít o život kdykoli a pak zahyne při dopravní nehodě na zasněžené dálnici."
Toto by se to dalo porovnat(i když nebyl v takovém ohrožení svého života v době války)
s Pattonem.
Který taky skončil v autě v Mannheimu.
Jak je vidět,tak mu nepomohl ani jeho kolt s perletí.
Czertik
19. 01. 2025, 15:59a co teprve takovy lawrence z arabie ?
ten za sveho tazeni mohl taky zemrit casto, zvlas proto ze bojoval v prvni linii a nakonec se mu stala osudna nehoda na motorce.
nutno rict ze jeho smrt vedla ke zmene pravidel a nutnost mit helmu na hlave kdyz ridis motorku je prave diky teto nehode.
pred ni to bylo dobrovolne a malo pouzivane.
Pepík Knedlík
19. 01. 2025, 17:06Czertik
Ten to posral jako první s arabasema.
Azor
19. 01. 2025, 22:25Czertik.
Kdyby nechali v platnosti ten praporkový zákon(5.km/h),tak by ani tu helmu nemusel mít.
I když nějakým nemehlum, by ani to nestačilo k tomu, aby se nezabili.
Pepík Knedlík
19. 01. 2025, 09:53Prostě expert. A jako u jednoho z mála čísla sestrelenych nepřátel sedi s jeho letovým denikem.