Zatímco se bojové vrtulníky k přímé podpoře pěchoty, jak ukazuje válka na Ukrajině, dnes již moc nehodí, a to hlavně kvůli masivnímu nasycení přenosných protivzdušných prostředků (MANPADS), výborně se hodí k ničení dronů. I když Ukrajina využívá velké množství sovětských vrtulníků, jako jsou Mi-24, Mi-8 a Mi-17, ty pomalu dosluhují a potřebují nahradit.

Foto: Stanou se vrtulníky Viper a Venom novým strážcem ukrajinského nebe? | dvidshub.net

Psali jsme:Fotbalová válka: konflikt dvou středoamerických republik

A Ukrajina se rozhodla jít stejnou cestou jako Česká republika, a to cestou pořízení dvojice vrtulníků od společnosti Bell. Konkrétně se jedná o nejmodernější bojový vrtulník AH-1Z Viper a transportní UH-1Y Venom. Vše začalo podpisem tzv. Letter of Interest, tedy vzájemné dohody mezi ukrajinskou vládou a společností Bell ohledně nákupu zbraní. Je třeba poznamenat, že v případě nákupu zbraní z USA se dohoda neuzavírá přímo s výrobcem, ale mezi vládami. Jinými slovy, Ukrajina musí podepsat dohodu s vládou USA, která si vrtulníky od společnosti Bell objedná a Ukrajině je poté předá.

Vrtulníky AH-1Z a UH-1Y by měly zpočátku doplnit a poté zcela nahradit vrtulníky sovětské konstrukce. Problémem vrtulníků Mi-24 a Mi-17 není jejich přílišná zastaralost, ale opotřebení draku. Jedná se o velice staré stroje, jejichž údržba je stále náročnější a dražší. Zde se projeví hlavní výhoda vrtulníků Bell. Vrtulníky AH-1Z a UH-1Y jsou postaveny na společném draku H-1, a tak mezi sebou sdílejí 85 % všech dílů, což výrazně ulehčuje servis vrtulníků, ale hlavně i logistiku náhradních dílů, což bude pro Ukrajinu velice výhodné.

Vrtulníky na moderním bojišti?

Ruská invaze na Ukrajinu ukázala několik proměnných, co se týče použití vrtulníků v konfliktu vysoké intenzity. Během počáteční fáze ruské invaze na Ukrajinu se ruským výsadkářům s pomocí vrtulníků podařilo obsadit strategické letiště Hostomel u Kyjeva. Což byl první a zároveň i jeden z posledních „klasických“ vrtulníkových útoků tak, jak ho známe. Ukrajincům se podařilo díky vrtulníkům zásobovat obránce ocelárny Azovstal v Mariupolu, o kterém jsme před třemi lety psali zde.

Po vytlačení Rusů ze severní Ukrajiny, stabilizaci fronty a přechodu do zákopové války se role vrtulníků radikálně změnila. Blízká podpora bojující pěchoty již nebyla možná. Jak Ukrajina, tak i Rusko výrazně nasytily frontovou linii prostředky MANPADS. Vrtulníky se tak staly platformou pro dálkové odpalování neřízených raket, prakticky se z nich staly létající salvové raketomety. V posledních měsících ovšem Ukrajina začala vrtulníky používat k sestřelování íránských dálkových dronů Šáhid, které využívá Rusko k hloubkovým útokům. Jedná se o efektivní a relativně levnou PVO, jelikož pomalu letící drony Šáhid (maximální rychlost je 185 km/h) lze sestřelit pomocí hlavňové výzbroje vrtulníků, ale i pomocí dveřních střelců z kulometu. Takových videí bylo zveřejněno velké množství a ukazuje se, že se jedná o efektivní taktiku. Nové vrtulníky Viper je navíc možné vyzbrojit moderními verzemi raket vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder, čímž se zvyšuje efektivita boje proti vzdušným cílům.

Psali jsme:Büffel, Kodiak a Keiler NG: podpůrná síla pro těžké jednotky založená na platformě Leopard 2

Psali jsme:Polský program „Vždy připraveni“: vojenský výcvik, první pomoc, přežití a kybernetická hygiena

Psali jsme:Návrat raketometů do Armády ČR: Těžké dělostřelectvo si udržuje význam

Zdroj: Flight Global