V tichu Východní Evropy se rýsuje nová, znepokojivá hrozba. Bělorusko, dlouho považované za věrného spojence a de facto satelit Ruska, nyní naznačuje záměr, který by mohl zásadně přepsat bezpečnostní mapu kontinentu: úvahy o vyzbrojení vlastních raketových systémů jadernými hlavicemi. Tento krok, pokud by se stal realitou, by znamenal bezprecedentní posun v regionální dynamice a vyvolal by lavinu otázek ohledně jaderného nešíření a kontroly zbrojení.

Foto: MLRS Polonez | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Zemřel Tom Moore, druhoválečný veterán, který pro britské zdravotníky vybral téměř miliardu korun

Klíčové prohlášení přišlo z úst Alexandra Volfoviče, státního tajemníka běloruské bezpečnostní rady. Ve čtvrtek médiím potvrdil, že v Minsku probíhají aktivní diskuse o potenciální integraci jaderných náloží do domácích raketových systémů Polonez. "Dnes je to moderní komplex," uvedl Volfovič. "Dolet raket byl 200 kilometrů, dnes jsou to rakety s doletem 300 kilometrů. Jde o vysoce přesnou zbraň. Každá zbraň samozřejmě vyžaduje úpravy a změny. Již se objevují otázky ohledně vybavení těchto raket jadernými hlavicemi." Tato slova, na první pohled technická, nesou v sobě obrovský geopolitický význam.

Polonez: Symbol domácí síly s cizím srdcem

Raketový systém Polonez je pro Minsk symbolem jeho vojenské suverenity a technologické zdatnosti. Ačkoli je propagován jako "domácí" vývoj, jeho kořeny sahají hluboko do čínské vojenské technologie, konkrétně k raketovým systémům A-200 a A-300, které jsou namontovány na běloruském podvozku MZKT-7930. Jeho dosah a přesnost z něj činí impozantní konvenční zbraň, schopnou zasáhnout cíle hluboko v nepřátelském území. Nicméně jeho přeměna na nosič jaderných zbraní by jej katapultovala do zcela jiné ligy a postavila Bělorusko před mezinárodní společenství jako nového, byť potenciálního, jaderného hráče.

Jaderné dilema: Od hostitele k vlastní kontrole?

Dosud platilo, že Bělorusko, ač hostí ruské taktické jaderné zbraně na svém území (které tam byly rozmístěny počátkem letošního roku), nemá nad nimi operační kontrolu. Moskva opakovaně ujišťuje, že veškerá kontrola a velení zůstávají výhradně v jejích rukou. Pokud by však Minsk skutečně vyzbrojil své Polonezy jadernými hlavicemi, jednalo by se o zásadní porušení tohoto stavu. Bělorusko, jakožto signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), je nejaderným státem. Získání operační kontroly nad jadernými zbraněmi by bylo precedentním krokem, který by vážně narušil principy NPT a mohl by inspirovat další státy k podobným úvahám. Volfovičova poznámka, byť možná testovací balónkem, naznačuje touhu Minsku po větší autonomii v otázkách jaderného odstrašování.

Strategické pozadí: Lukašenkova kalkulace

Tato běloruská jaderná ambice nepřichází ve vakuu. Odehrává se na pozadí pokračující války na Ukrajině, kde se Bělorusko stalo klíčovým opěrným bodem a nástupištěm pro ruské invazní síly. Vztah mezi Alexandrem Lukašenkem a Vladimirem Putinem je sice úzký, ale Lukašenko si je vědom své zranitelnosti a rostoucí závislosti na Kremlu. Získání kontroly nad jadernými zbraněmi by mu mohlo poskytnout novou páku, jak vůči Moskvě, tak vůči Západu, a zvýšit jeho perceived suverenitu. Zároveň by to mohlo sloužit jako odstrašující prvek proti jakémukoli tlaku zvenčí, který by mohl ohrozit stabilitu jeho režimu.

Psali jsme:Na Ukrajinu dorazily první stíhačky F-16

Hypersonické ambice: Další destabilizující faktor

A jakoby jaderné úvahy nestačily, Volfovič také naznačil zájem Běloruska o integraci ruské hypersonické raketové technologie. Konkrétně zmínil systém středního doletu „Orešnik“ jako kandidáta pro společný vývojový program, charakterizovaný jako „společný raketový komplex“. Hypersonické rakety, schopné létat více než pětkrát rychleji než zvuk a manévrovat v atmosféře, představují zásadní výzvu pro stávající obranné systémy, protože je extrémně obtížné je detekovat a zachytit. Pokud by Bělorusko získalo přístup k takové technologii, jeho vojenský potenciál by se razantně zvýšil, což by dále zkomplikovalo regionální bezpečnostní kalkulace.

Ostré varování Západu a riziko eskalace

Reakce západních představitelů je zatím opatrná, ale jednoznačná. Opakovaně varovali, že takové kroky Minsku a Moskvy jen zvyšují nestabilitu v Evropě a nebezpečně stírají hranice jaderné odpovědnosti. Potenciální kontrola jaderných zbraní nejaderným státem, byť pod „společným“ dohledem, zvyšuje riziko miskalkulace, chyby a nechtěné eskalace. Zkrácený varovný čas a rozšíření jaderného klubu – byť v neformální podobě – by mohly vést k nekontrolovatelné spirále zbrojení.

Otázky zůstávají. Je Volfovičovo prohlášení skutečným záměrem, nebo jen testovacím balónkem, určeným k sondování reakcí Západu a signalizaci rostoucího odhodlání Minsku? Ať už je to jakkoli, Bělorusko se zdá být připraveno na cestu, která by mohla proměnit Střední a Východní Evropu v nový, vysoce rizikový jaderný práh. Svět sleduje s obavami.

Zdroj: defence-blog.com, defensemagazine.com