EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Jaké je to být K-9 Unit

 08. 08. 2018      kategorie: Události      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Jako člen reenactingové jednotky napodobující 2nd Ranger Battalion (2. prapor Rangers), se každoročně účastním 4. denního Ranger Campu, který pořádá naše jednotka pro celý 75th Ranger Regiment. Letos jsem se ovšem dostal do situace, kdy se o mého psa, německého ovčáka jménem Engie, neměl kdo postarat. Dohodl jsem se tedy s velením, že pes se zúčastní campu se mnou.


obr_01
Foto: Přesun zpět na HQ


Nové prostředí i lidé

Dočasně jsem se tedy stal jakýmsi psovodem. Měl jsem ovšem obavy, jak celý camp bude probíhat, protože můj „hafan“ nemá za sebou žádný speciální kurz ani výcvik. Doma ji samozřejmě cvičíme na běžné povely a poslušnost. Nevychovaná tedy v žádném případě není.

První den začal fyzickou přípravou. Hned ráno nás čekal výběh na 5km. S tím Engie nemá problém, mohla by běhat od rána do večera. Z počátku byla nejistá novým prostředím, během pár minut se ovšem rozkoukala a ostatní členy jednotky začala brát jako svou smečku. Měla přehled o prvním i posledním běžci, a když se někdo zdržel, začala ho vyhlížet. 

Během prvního dne si na nové lidi zvykla a při přesunech se vždy držela mezi prvním a posledním členem. Neustále potřebovala mít přehled, kde její smečka je.

obr_02
Foto: Se čtyřnohým parťákem si rozumíme

Velká zodpovědnost

Byl jsem rád, že se rychle adaptovala na okolí, a že se ostatní rychle adaptovali na ni. I tak jsem ovšem měl neustále strach, kde se zrovna pohybuje. Dokáži si představit, jakou starost ve skutečné službě mají psovodi. Jejich psi mají sice úplně jiný výcvik, ale myslím, že i tak musejí jedním okem psa hlídat. Přeci jen pes má jiné instinkty a jiné uvažování, než člověk.

Navíc jako psovod musíte počítat s tím, že i pes toho hodně vypije. Kupříkladu Engie, jako dlouhosrstý ovčák, vypila během horkých dnů téměř 4 litry vody denně. Neustále je tedy potřeba mít sebou vodu nejen pro sebe, ale i pro psa a to úměrně velké množství tomu, jak dlouho jsme mimo základnu. Navíc je potřeba rozvrhnout, kdy, kde a jak bude možnost dát psovi napít. Při delších zastávkách jsem jí dal vodu do skládací misky, jindy se napila z dlaně a šlo se dál. Vodní toky pro ni byly samozřejmě vítaným ochlazením a doplněním tekutin.

Pokud máte mezi sebou psa, máte tím pádem i oči a především uši navíc. Zejména v noci reagovala na jakýkoliv nezvyklý zvuk mimo stan a celkově byla v novém prostředí neklidná. 

obr_03
Foto: Topografická příprava

Respekt všem psovodům

Tím, že jsem měl možnost na pár dní si vyzkoušet být částečným psovodem, skládám poklonu všem psovodům ve službě. Jak v armádě, tak u policie. Je to veliká zodpovědnost a složitá práce tím, že psovod musí sledovat nejen to co všichni ostatní v jednotce, ale ještě navíc musí dávat pozor na svého čtyřnohého parťáka. Ten mu to ovšem oplácí tak, že hlídá svého páníčka a ostatní členy „smečky“. 

Pes i psovod si mezi sebou vytvoří pouto, které jen tak něco nezlomí. Stejně tak je to u mě a mého chlupáče. Je jí teprve rok a občas se v ní probudí štěněcí nálada, ale to, že budeme nerozluční kamarádi, jsem věděl v den, kdy jsme si ji přivezli domu.

Komentáře

Petr

08. 08. 2018, 23:14

nějak takhle to probíhá,ale ve skutečnosti si pes hlídá páníčka a drží se poblíž,byl jsem psovod u pořádkové jednotky u policie,tam je to trošku jiné než u armády,ale můj pes byl cvičený mě hlídat a tak se držela u mě a dokud nedostala povel ,že má volno ,se ode mne nevzdalovala a když byla na voďáku tak hlídala celou dobu. Reagovala na pach uniforem a kolegy vítala,ale na ostatní byla ostražitá a pustila je ke mě nejvíce na dva metry.