EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Je tomu již 5 let, co naše vlast přišla o 4 vojáky během sebevražedného útoku

 08. 07. 2019      kategorie: Události      4 komentáře

Dnes je tomu přesně 5 let, kdy při sebevražedném útoku dne 8. 7. 2014 zahynuli čtyři příslušníci Armády České Republiky. Dne 14. 7. 2014 po převozu do ČR prohrál svůj poslední boj další ze zraněných českých vojáků a stal se tak pátou obětí tohoto zbabělého útoku.

Sebevražedný bombový útok v Qalandar Khil se odehrál 8. července 2014 7:45 místního času ve vesnici Qalandar Khil vzdálené asi pět kilometrů od letecké základny Bagrám v afghánské provincii Parván. Cílem útoku byli příslušníci misie ISAF Severoatlantické aliance, kteří jeli místo prověřit poté, co z něj byla před dvěma dny vypálena raketa směrem na základnu. Výbuch zabil celkem 18 lidí, šest vojáků NATO, dva místní policisty a deset civilistů včetně dětí. Bezprostředně při útoku byli zabiti čtyři čeští vojáci, pátý byl vážně zraněn a později následkům podlehl. Šlo tak největší jednorázovou ztrátu české armády, nejen během války v Afghánistánu, ale také všech zahraničních misí od roku 1993. Podle mluvčího Tálibánu Zabiulláha Mudžáhida útok provedl muž jménem Abdulláh Gaznáví, který výbušninu přivezl na kole.

ik
Foto: čet. Ivo Klusák | army.cz

Psali jsme: Masakr na náměstí Nebeského klidu a neznámý muž s taškami, který se postavil tankům

čet. Ivo Klusák

Narodil se v roce 1980, nastoupil do armády v červenci 2000 a po celou dobu své profesní kariéry byl příslušníkem 43. výsadkového praporu v Chrudimi. Ze základní pozice pancéřovníka postupně postoupil přes řidiče až na staršího operátora velitelského družstva 2. výsadkové roty. Sloužil v šesti zahraničních misích, z toho čtyřikrát v Afghánistánu.

ll
Foto: des. Libor Ligač | army.cz

des. Libor Ligač

Libor Ligač se narodil v roce 1981 a byl u 43. výsadkovému praporu v Chrudimi pouze o tři měsíce kratší dobu nežli Ivo Klusák. U této jednotky začínal u minometného družstva, poté postoupil přes družstvo AGS a odstřelovače až na střelce výsadkového družstva. Do Afghánistánu byl vyslán dvakrát.

Psali jsme: Přivítání vojáka AČR jeho rodinou

js
Foto: des. Jan Šenkýř | army.cz

des. Jan Šenkýř

Jan Šenkýř se narodil v roce 1975. Po absolvování přípravné služby byl v roce 2006 zařazen na pozici řidiče jednotek u tehdejší 14. brigády logistické podpory a následně u 13. dělostřelecké brigády. K 43. výsadkovému praporu do Chrudimi byl přeložen v dubnu 2011. V zahraniční misi byl poprvé. 

db (1)
Foto: rtm. David Beneš | army.cz

rtm. David Beneš

David se narodil v roce 1986, byl vojákem od ledna 2006. V Afghánistánu byl třikrát. V armádě působil nejprve jako střelec, poté velitel družstva a zástupce velitele čety u 41. mechanizovaného praporu v Žatci.

jl
Foto: rtm. Jaroslav Lieskovan | army.cz

rtm. Jaroslav Lieskovan

Jaroslav se narodil v roce 1975 a od roku 1995 patřil mezi chrudimské výsadkáře. Jeho poslední mise byla v pořadí čtvrtá. Na rozdíl od čtyř kolegů zemřel až po převozu do Česka.

Během nejtragičtějšího dne v dějinách Armády České republiky ztratil chrudimský 43. výsadkový prapor čtyři skvělé muže, o jednoho ze svých nejlepších mužů přišel i žatecký 41. mechanizovaný prapor. Smrt pětice statečných vojáků však byla největší ztrátou pro jejich rodiče, partnery, děti a kamarády, kterým tato tragédie navždy změnila život.

Padlým příslušníkům 2. strážní roty BAF tímto vzdáváme hold, patří jim naše úcta a poděkování za jejich službu a největší oběť. Ale také se skláníme s respektem před pozůstalými rodiči, partnery, dětmi a kamarády, kteří přes bolestnou ztrátu museli najít sílu dál žít.

Video: 8. 7. 2014 - Den, kdy naše vlast přišla o 4 vojáky / YouTube

 Autor: Hanz

CENOVÉ BOMBY (926)

Komentáře

Tonda

09. 07. 2019

Je smutné že vojáci ve válce umírají, nicméně to není nic nového, tak už to ve válkách bohužel chodí.
Ale může nám být útěchou, že padli při obraně ČR a členských zemí NATO zákeřně napadených Afghánistánem..tedy afghánskými civilisty...no prostě tamtěma vysoce hořlavejma zarostlejma horalama, co bouraji letadlama do mrakodrapů a nosí sebou nehořlavé dokumenty, výpis ze zdravotní dokumentace, smlouvu s alkajdou na dobu určitou, úředně ověřenou plnou moc a podepsanou fotku s Ládinem.
Takže to vlastně není taková tragédie, jako kdyby tam byli jen jako invazní jednotky, bojující za cizí zájmy.
Jejich smrt určitě nebyla marná, stejně jako mise v afghánistánu které evidentně fungují, protože od roku 2001 už žádné letadlo do mrakodrapu nenarazilo.
Kdybysme nebojovali v Afghánistánu, tak už nám dávno narazili větroněm do Petřína.

Obroul

09. 07. 2019

Taky občan : Naprostý souhlas !!

Taky občan

08. 07. 2019

Najde - bez pochyby, každého života je škoda, ale pouze na smysluplné akci - nikoli v Afghánistánu...
SORRY

Občan

08. 07. 2019

Hezká i smutná připomínka mladých vojáků, Čest jejich památce a věřím, že se zde nenajde žádný škarohlíd!

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací